• Cesta osudu • |Marcus & Martinus] DOKONČENÉ ✔️

🫶🏻 ale Jonas je hodný..🫶🏻

,,no... byl to můj kamarád.. nejlepší kamarád.. a skoro jedinej co se semnou v Tý škole bavil protože jsem nebyl moc komunikativní " zavrtim hlavou ,,ale on vlastně přesně před donucením od Emm koupit lístky na tvůj koncert mi chtěl říct, že mě miluje ale pak si měl stream a Emm se mohla zbláznit a ja u toho musel být " uchechtnu se ,,a následně už musel jít domů + mi Mamka oznámila ze se budeme stěhovat sem do Osla kvůli tomu že tu má nějakou novou a hlavně lepší práci." Přikývnu ,,ale Jonas je hodný.. strašně mi pomáhal, ale prostě od Tý doby co to vím mě nutí do vztahu...a já prostě nedokážu být s někým kdo by mě do všeho nutil.." zavrtim hlavou.

,,Pozri skus ho odmietnuť a budete znova najlepší kamaráti. A čo sa týka chcel by som ho spoznať, možno sa s nim skamaratim tiež a budeme si všetky dobre vychádzať, koniec koncov tvoji kamaráti sú aj moji kamaráti." Hovoril som a pohľadom sa mu kukol do očí a usmial sa ,,Čo sa týka mňa nemám moc zaujímavý život, teda mam je to samí koncert a fotenie a tak lenže môj život je, doslova naplánovaný a idem podľa stanoveného rozvrhu. Chcel by som zažiť byť úplne normálny a len tak si vyraziť von zo svojim priateľom.. teda kamarátom." Zasekol som sa v polovici vety a následne si prehrabol vlasy.

Pousměju se ,,právě že jsem ho dnes odmítl i predtim a i predtim než jsme odjeli..ale prostě trvá na tom, že chce abych s nim chodil a to je potom prostě hrozný.. nebaví mě to a hlavně.. řešit furt tohle je taky na nic.. a on to totiž nikdy nepochopí. Myslíš že by ses s nim chtěl bavit ? Já neříkám že je spatnej ale stejně bydlí v Bergenu a já tady.." oddechnu si ,,je to komplikovaný ale taky ty mi motáš hlavu aniž by sis to uvědomil" zamumlám.

,,Jak jako že ty motam hlavu, však má nemáš rád a baviš sa so mnou, len preto lebo ma má rada tvoja sestra." Hovoril som sklamane  ,,a inak  ten Jonas kde vlastne terás bude bývať? Možno bude bývať vo vašom dome." Dodal som snažiac sa ignorovať svoje bušace srdce.  ,,Ja si myslím že ťa fakt miluje cestoval niekoľko hodín len aby ta videl to je podľa mňa skutočná láska." 

,,Ale ja-"

,,Ja si skratka myslím že by si mu tu šancu mohol dat. Keďže ty motam hlavu, čím sa líšim od Jonása položil si si takú otázku? On je ďaleko no stále nie je problém aby za tebou prišiel, zatiaľ čo ja na teba nebudem mať čas a budem večné preč." Po tomto medzi nami nastalo trápne ticho.

Rozhodnu se naše trapné ticho rozbít,  ,,Marcusi..já.." nadechnu si a vydechnu ,,nikdy bych se s nikým nebavil... jen kvůli tomu že ho někdo z mých blízkých má rád.. to za prvé..a prostě nevím kde bude.. od Tý doby co jsem s nim ráno mluvil se mi ani neozval a prostě tím že mi motáš hlavu mám na mysli to.., že jednou mě pozveš k sobě pak spolu jdeme do školy kde mě vlastně uprostřed cesty necháš.. ačkoliv jsem chtěl jít prostě s tebou ale Jonas.."

oddechnu si ,,pak když jsem za tebou běžel jsi mě vlastně zase nechal za sebou.."

,,Ve třídě jsi semnou taky skoro nemluvil, pak jo a na tělocviku jsem to myslel dobře..jenže ty si sám řekl, že nechceš být semnou v týmu tak jsem to akceptoval.."

,,Následně jsi mě malém zabil míčem..a pak prostě když jsem byl úplně debilní a neuměl jsem si ani pořádně obléct tričko jsi nademnou skoro.. doslova slintal a ty slova.. všechno.." sklopím pohled. ,,Vím, že na mě nebudeš mít čas." Přikývnu ,,kdo by vůbec ztrácel čas s někým jako jsem já?" Oddechnu si.

,,Niekto ako ja."   Prehovoril som a následne spojil naše pery v bozk popravde moje telo sa začalo  celé chvieť, v mojom bruchu sa rozputalo  hejno motýľov, ktoré  sa rázovo vypustili von jeho pery boli tak jemne.  A sladké celé to bol kúzelní okamžik, prestal som vnímať okolie a sústredil sa na bozk ktorý medzi nami zapálil iskru lásky, keďže mnou prešla elektrina.  Keď sme sa však museli odtiahnuť kvôli nedostatku kyslíka, ktory som v duchu preklinal všimol som si jeho červenajucej tváre.