• Cesta osudu • |Marcus & Martinus] DOKONČENÉ ✔️

🫤🥹Tinusi?🤔

Martinus Pov.

Naše pohledy se střetnou a s tím i naše ruce přičemž se nevinně usměju ,,promiň..” zamumlám a pomalu dám ruku pryč s tím že si to máš vzít. Místo taca si vezmu k sobě misku s bramburkami, ale stále sleduju tvoje oči mezitím co Thomas sleduje každou minutu filmu.

Naše pohledy se střetnou a s tím i naše ruce přičemž se nevinně usměju ,,promiň..” zamumlám a pomalu dám ruku pryč s tím že si to máš vzít. Místo taca si vezmu k sobě misku s bramburkami, ale stále sleduju tvoje oči mezitím co Thomas sleduje každou minutu filmu. ,,Martinusi..klidně si to Taco vem” prikyvne Marcus a já si dám do pusy brambůrky ,,ty si ho vem já už měl dvě, když jsme přišli..teda myslím, že to byli 2..” dám si ruku na hlavu a oddechnu si přičemž se napiju svého pití ve kterým jsem si rozpustil prášek. Mezitím co já se dívám na tebe, Thomas stále sleduju každou chvíli každou minutu z filmu ,,asi ho ten film fakt baví” přikývnu a neodpustím si poznámku.

Marcus POV
,,Myslím si že obaja sú ním zaujati, ja poriadne ani neviem čo to je za film a ani to o čo tam vlastne ide." Hovoril som zábavným tónom, a podal mu taco ,,vezmi si to dotkol si sa toho prvý a okrem toho mam chuť na  chipsy takže mi to daj." Povedal som  a Diego sa ku mne pritulil viac načo som mu ja dal pusu na čelo a znova sa obrátil na Martinusa.  ,,Určite tu nechceš zostať? Je to náš spoločný darček." Spýtal som sa a začal sledovať film čakajúci na moje chipsy.

Martinus POV

Zasměju se a vezmu si Taco přičemž ti podám bramburky ,,nemám sebe menší tušení o čem to je takže nám to pak můžou povedet když to tu doslova žerou..” přikývnu a začnu jíst ,,já.. spíš jde o to, že o tom ani nevím táta to řekl tobě..protože mě asi nemá tak rád..” pokrčím rameny ,,chápu to” pousměju se ,,ale prostě jelikož mi nic neřekl tak si přijdu jako, že tu nemám co dělat…” přikývnu ,,a chybí mi Tico”

Marcus POV 
,,Tinus ono to malo být pre nas oboch prekvapenie, tento dom je náš a aj celý pozemok otec ta rad ma ja ta mam rad." Poslednú vetu som povedal smutným hlasom no ihneď sa pousmial. ,,Som unavený idem si ľahnúť." Povedal som vstal som z gauča a začal kráčať do vili kde som šiel hore po schooch až som sa dostal. K mojej izbe kde som zavrel dvere, ľahol si na posteľ dal si kolená blíšie k sebe a nechal slzy tiecť po mojej tvary. ,,Takato je realita, už nebudeme spolu nikdy musím sa od neho držať naďalej milujem ho." Povedal som si sam pre seba a zavrel očí.

Martinus POV

,,Um..dobře” přikývnu a podívám se na Thomase s Diegem ,,To vás to opravdu až tak moc baví?” Zasmeju se

,,psst” dostane se mi od obou a já jen protocim očima ,,že je to nějaká slaďárna?” Pozvednu obočí ,,možná” zamumlám Thomas tak aby i přes to slyšel film. Já jen nad nimi zavrtim hlavou a víc si vlezu pod deku k Thomasovi přičemž si zavřu oči a polozim si hlavu na jeho hruď ,,máš uklidňující srdíčko “ usměju se a na to se mi dostane pohlazení po vlasech.

Znovu začnu jist své Taco a vezmu si k sobě i misku s brambůrkama ,,mě to nebaví “ zaknourám nespokojeně a podívám se znovu na Thomase a Diega ,,jak dlouho ještě ?” Zakňučím ,,půl hodky “

Marcus POV 
Po chvíli ležani som usúdil že ležať ma nebaví a že pravdepodobne nezaspím, tak som vstal a začal hľadať papiere veľké prazne papiere pripomínajúc kartóny, keď som ich konečne našiel tak som zobral pero a mali stolík ktorý som začal niesť na balkón. Otvoril som dvere a začal kráčať  späť do izby kde som zobral malé kreslo, a znova začal kráčať k stolíku balkón bol dostatočne, dlhý na to aby sa tam všetko zmestilo. No chýbalo mi tu víno a tak som sa rozhodol isť dole, po schodoch a do kuchyne kde som otvoril chladničku a vybral z nej červené víno, keď som sa otočil spatril som Martinusa ,,Čo tu robíš?" Spýtal som sa a on len zamumlal ,,Ja ani neviem, ten film má nebaví a zbyva pol hodiny."  Hovoril a já som si začal vyťahovať veľký pohár na víno.  ,,A ty ? Načo to víno?"