Maybe I'm Your Happy Ending [Sanha x Moonbin] (Astro) ✔️

14.

Ahoj!!

Po práci jsem šel domů, kde jsem se vysprchoval, převlékl a zkontroloval, zda mi to sluší. Nečekal jsem ani o minutu déle a šel do květinářství za Moonbinem. Opet mi připravil krásnou kytici, věnoval mi samostatný kvítek a nakonec mi pověděl, co to znamená. Začínala to být taková naše rutina stejně jako každodenní návštěva hřbitova. Jen poslední dobou jsem tam netrávil tolik času. 

Po rozhovoru s Hyunem jsem se vydal do kavárny, kde jsem čekal na Rockyho. Eunwoo mě šel jako vždy přivítat, ale nezdržel se moc dlouho, neboť zaučoval nového brigádníka. Chvíli jsem je pozoroval. Ten nový byl nešikovný, ale působil tak roztomile. Určitě byl rozhozený z Eunwoovo fanynek, které sledovaly každý jeho krok. Lekl jsem se, když mi před obličejem někdo zamával rukou. Zvedl jsem hlavu a viděl Rockyho. 

,,Zdravím, sunbae." pověděl jsem s úsměvem. 

,,Taky zdravím. Koho pak jsi to sledoval?" optal se a přisedl si naproti mě. 

,,Majitele, jak zaučuje nového brigádníka." odpověděl jsem. Podíval se stejným směrem jako já. 

,,Vypadá jako vystřižený z módního časopisu." odvětil a stočil pohled zpátky ke mně. 

,,To rozhodně, proto je tu tolik lidí. Co si dáš?" 

,,Dám si to samé co ty." poveděl s úsměvem. 

,,Dobře." hlesl jsem. Viděl jsem, že toho má Eunwoo až nad hlavu, tak jsem šel za ním. Sdělil jsem mu svou objednávku. 

,,Tady to je. Šel bych se podívat na toho známého osobně, ale jak vidíš, dnes opravdu nevím, kam dřív skočit. Ne, že mi tě ukradne." prohodil a poslal mi vzdušný polibek. 

,,Nemusíš se bát, mé srdce bije jen pro tebe." 

,,Jak můžeš tak otevřeně lhát? Povíme si, až zase půjdeš ven s Moon Binem." odfrkl si a opět se dal do práce. 

S úsměvem jsem se vydal zpět a podal Rockymu šálek latté. 

,,Dnes vypadáš o dost líp než posledně." 

,,Předtím mě přepadla jen slabá chvilka. Co vlastně děláš, že máš tolik práce?" 

,,Jsem finanční ředitel v té velké budově v centru města. Namáhavá práce, ale baví mě to. Jen nemám tolik času. A ty pořád vytváříš hry?"

,,Snažím se. Poslední dobou mi to zrovna moc nešlo." prohodil jsem s nevinným úsměvem.

,,Určitě se do toho zase dostaneš. Což mi připomíná, dlouho jsem s nikým nic nehrál. Nezajdeme někdy do nějaké herny?"

,,To nezní špatně, ale proč chodit do herny, pořád mám doma všechny hry i konzole." pověděl jsem pyšně. Na svůj herní kout jsem byl opravdu hrdý.

,,Neříkej mi, že máš v bytě pořád ten herní pokoj?" 

,,Přeci bych nemohl všechny ty věci zahodit. Je s nimi spojené tolik zábavných dní. Určitě i ty si pamatuješ na naše turnaje." 

,,Kdo by si na ně nepamatoval. Byla to sranda. Jen mi pořád vrtá hlavou, jak ses dostal k vytváření her, když jsi studoval to samé co já." 

,,Chodil jsem na tu školu kvůli Hyunovi s Bominem a ve volném čase se víc zajímal o svůj koníček, nakonec to nebylo tak těžké, jak se zdálo." vysvětlil jsem mu. Nebyl jediný, koho to tak zaráželo.