Maybe I'm Your Happy Ending [Sanha x Moonbin] (Astro) ✔️

27.

Ahoj!!

Ostatní se probudili chvíli po nás a zavítali k nám do kuchyně, vyjímaje Sungyoona, který podle všeho odešel brzy ráno, a proto jsem v pokoji viděl jen Bomina. Propaloval jsem ho pohledem. Nikdy mu neodpustím, že překazil tak krásnou chvíli svým sténáním.
,,Ty...ty už nikdy nebudeš spát tak blízko k mému pokoji!" vyhrkl jsem.

,,Provedl jsem snad něco?" nechápavě nadhodil a držel se za hlavu.

,,Ach Sungyoone, Sungyoone, prosím přidej! Sungyoone, nepřestávej!" napodobil jsem ho, automaticky zrudl.

,,Neměl jsem ponětí, že jsem byl tak hlasitý. Na druhou stranu jsem si myslel, že už jsi zvyklý, tak proč teď tolik vyvádíš?"

,,Protože jsi zničil tak nádhernou a romantickou chvíli!" sykl jsem naštvaně a úplně zapomněl, že tu jsou i ostatní.

,,Co jste vy dva dělali? Bine, kde jsi vůbec spal?" nadhodila Sua a oba dva si nás prohlížela.

,,U Sanhy v pokoji." řekl jsem stroze a díval se na ni stylem, aby to dál nerozebírala. No Bomin byl něco jiného, každopádně Sanha byl tak roztomilý, když se vztekal.

,,Aha tak proto jsi takový. Překazil jsem vám snad vyznávání lásky? Neboj, všichni už víme, že vy dva po sobě prahnete." doslova se mi vysmíval. 

,,Ještě slovo a jdeš!" řekl jsem ostře.

,,Líbali jste se u toho aspoň?" nadhodil a rovnou začal utíkat, neboť věděl, že ho budu chtít zabít. Než jsem se však stihl rozeběhnout za ním, skončil jsem u Bina v objetí. Bomin se zastavil a zvědavě na nás koukal.

Chytil jsem ho za ruku a stáhl k sobě. Omotal jsem mu ruce kolem pasu a políbil jej.
,,Nejsi daleko od pravdy, ale teď už to nechte být, všichni!" poslední slovo jsem řekl rázně, aby pochopili, že už se nemají na nic vyptávat.

Miloval jsem, když mě objímal těmi velkými pažemi. Nechal jsem se na chvíli unést jeho vůní, dokud Bomin opět nespustil.

,,Tajnůstkáři. Sanha stejně všechno vyžvaní, až budeme sami. Je totiž větší drbna než holky." prohodil Bomin chytře a zakroutil hlavou.

,,Za tohle ti to neřeknu ani když budeme sami. Suo, chceš udělat speciální vyprošťovací nápoj?" pověděl jsem na oko uraženě a s otázkou se otočil na Suu, která stále nevypadala nejlíp.

,,Když budeš tak hodný. Vůbec si nepamatuju, jak jsem se dostala včera do postele..." hlesla a snažila se vzpomenout. Eunwoo najednou zrudl.

,,Eunwoo se o tebe postaral a pak šel o místnost dál." vysvětlil jsem za něj, aby se předešlo dalšímu výslechu. Ne že by si to zrovna nezasloužil, ale usoudil jsem, že bude lepší, když se téma včerejší večer uzavře. 

,,Aha, sotva si na něco ohledně včerejška vzpomenu. Závidím vám, že jste tak v pohodě." povzdechla si Sua. 

,,Protože ti dva se sotva napili alkoholu. Chceš vidět pár povedených fotek Sanhy? Řekl bych, že na tom byl o dost hůř než ty." 

,,Někdy si říkám, jestli jsi vůbec můj kamarád, když se mě vždy snažíš znemožnit." prohodil jsem a u toho kroutil hlavou. Ale než abych si vyslechl jeho názor, jsem raději přešel k lednici a vytáhl z ní potřebné ingredience. 

---------------------------------------------------------

Před polednem se všichni vytratili. Poklidil jsem zbytek domu, zalil květiny od Bina a šel si udělat něco k snědku. Mezitím, co jsem si dělal jídlo, mi napsal Rocky. Od návštěvy Hyunovo matky jsem ho neviděl a když mi psal, ignoroval jsem ho, protože se mnou byl Bin. Při pomyšlení na Bominovo slova mi schůzka s ním nepřišla jako dobrý nápad. 

Na druhou stranu bych se s ním nemohl přestat bavit bez jakéhokoliv vysvětlení, neboť by mi to později nedalo spát. Napsal jsem mu, že se jen najím a vyrazím za ním, tak ať zatím vybere místo, kde se sejdeme. Chtěl se sejít v kavárně. Mohlo mě to napadnout, když jsme tam spolu chodili tak často, ale teď se mi zrovna nehodilo se s ním takhle ukazovat. Klukům to vysvětlím, řekl jsem si. 

Rychle jsem do sebe naházel jídlo a šel se převléknout. Když jsem byl hotový, vydal jsem se na cestu a zanedlouho stál před kavárnou. Rocky na mě mával skrze výlohu. Též jsem mu zamával a vešel dovnitř. Pozdravil jsem Eunwooa. Čekal jsem, že to po tom včerejšku nechá na svých zaměstnancích. Nehezky se na mě podíval. 

,,Co ten tu dělá?" šeptl podrážděně.

,,Hlavně zase nevyváděj, celou dobu jsem ho ignoroval a nehodlám se s ním přestat bez jediného slova." vysvětlil jsem mu. Jen kývl a podal mi šálek latté. Šel jsem si přisednout k Rockymu. 

,,Dlouho ses neozýval...stalo se snad něco?" optal se Rocky, když jsem si přisedl. 

,,Jen jedna pomstychtivá žena alias Hyunjinovo matka, ale už jsem v pohodě. Promiň, že jsem se neozýval." rovnou jsem se mu omluvil. 

,,Za to se vůbec neomlouvej, hlavně že jsi v pořádku." zněl tak starostlivě. Vlastně vždy se o mě měl starost. Podle Bomina mě dřívě chtěl...je snad možnost, že by mě chtěl ještě teď. Jeho pohled mě vytrhl z myšlenek Lehce jsem se na něj usmál, ale nic jsem neřekl. 

,,Tvůj přítel mě asi zrovna nemusí, že?" nadhodil a podíval se směrem k němu. 

,,Víš, vlastně to není tak úplně můj přítel...je to jen hodně dobrý kamarád, který se mi snaží být tou největší oporou, a proto občas dělá a říká věci, které vedou k nedorozumění. A není to tak, že by tě neměl rád, jen se bojí, aby mi zase nebylo ublíženo. Chová se tak před každým, kdo podle něj o mě projeví zájem, což u tebe určitě jistě nehrozí." pověděl jsem. Jestli jsem chtěl zjistit, jak to je, musel jsem na to jít trochu jinak. Nevím, zda jsem viděl správně, ale jako by se mu v očích zajiskřilo. 

,,Proč myslíš? Abych pravdu řekl, líbíš se mi...líbil ses mi už dřív. Nevěřím totiž, že by někdo dokázal odolat tvým roztomilým reakcím." 

,,Sunbae..." hlesl jsem s hraným překvapením. Takže to vážně byla pravda. Proč jsem si toho nikdy nevšiml? Nejspíš proto, že jsem ohledně těchto věcí byl vždycky pozadu. 

,,Každopádně mi došlo, že na něco takového ještě dlouho nepomyslíš, ale kdyby přeci jen ano, můžeš to zvážit. Chtěl bych ti být oporou po všech stránkách." pověděl a lehce se usmál. Zdál se nervózní. Ostatně já v tu chvíli byl víc.

,,Sunbae..." zopakoval jsem stále lehce šokovaný. Najednou jsem nevěděl, co na to říct. Pro všechny to bylo tak očividné, tak proč jsem byl jen já tak slepý? 

,,Vidím, že jsem tě trochu zaskočil. Pro dnes už tě nebudu zdržovat, určitě máš i jiné plány. Musím si ještě někam odskočit, napíšeme si." prohodil v rychlosti a odešel. Byl jsem zmatenejší ještě vic, a proto jsem nestihl vůbec zareagovat. Teď bude ještě těžší s ním spřetrhat vazby. 

Pokračování příště...