Maybe I'm Your Happy Ending [Sanha x Moonbin] (Astro) ✔️

28.

Ahoj!! 

Dopil jsem své latté a šel za Eunwooem a zeširoka se na něj usmál, ale on měl pořád ten jeho nemilý výraz na tváři. Pokroutil jsem nad ním očima a štípl ho do tváře, aby měl aspoň důvod se tak tvářit.

,,Proč tak náhle odešel?" optal se a konečně se přestal mračit. 

,,Protože jsem mu řekl, že nejsi můj přítel a on se mi vzápětí vyznal a pak utekl, neboť moje reakce nejspíš nebyla taková, jakou očekával. Nakonec jsi měl pravdu." 

,,Tak konečně ti to docvaklo. Na tyhle věci mám čuch a co s tím teď chceš dělat? Neplánuješ s ním doufám chodit?" nadhodil a zkoumavě si mě prohlížel. Má na tyhle věci čuch, ale nevidí snad, že mám oči jen pro Bina, že se na to pořád ptá?

,,Už jsem přeci říkal, že nemám zájem s ním být něco víc. Jen mi přijde, že teď bude těžší s ním zpřetrhat vazby." povzdechl jsem si. Přoč musí být všechno kolem mě komplikované, pomyslel jsem si. 

,,Proč by mělo? Můžeš se s ním přestat bavit, aniž bys mu cokoliv vysvětloval. Někdy je to tak lepší. Ostatně on to udělal s Binem taky. Jenže ten hlupák za ním pořád utíkal a dožadoval se vysvětlení a skončilo to tak, že mu akorát ještě víc ublížil. Potřebuješ mu stále něco vysvětlovat?" jeho tón se mi ani trochu nelíbil, ale chápal jsem ho. Jenže já tyhle věci vidím prostě jinak. 

,,Vím, že ho nemáš rád poté, co Binovi provedl, a vůbec se nedivím. Taky vím, že lidé přícházejí a beze slov odcházejí, ale i tak mu chci říct důvod. Ne kvůli němu, ale kvůli sobě. Měl bych z toho neklidný spaní." odpověděl jsem. 

,,Ty jsi doslova rozený andílek. Tak hodně štěstí s vysvětlováním. Snad se pak nebude chtít mstít." poslední větu zašeptal. V duchu jsem nad tím zakroutil hlavou. Nevěřil jsem, že by se Rocky chtěl mstít. 

,,Na některých věcech se prostě neshodneme. Raději už půjdu, tak se uvidíme jindy." hlesl jsem a odešel. 

Potřeboval jsem si utřídit myšlenky a trochu si pročistit hlavu. Věřil jsem, že u Hyuna najdu potřebný klid. Jelikož měl Bin dnes zavřeno, šel jsem za ním s prázdnou. Když jsem dióšel k němu, pozdravil jsem jej a sedl si do trávy. 

Potichu jsem pustil hudbu a začal se s ním dělit o své starosti. I když mi nemohl odpovědět ani nijak pomocí, ulevilo se mi, když jsem mu to řekl. Jen jsem doufal, že se o mě teď nebude tolik strachovat.

,,Myslíš, že bych za ním měl jít? Neviděl jsem ho sotva pár hodin, ale stejně už mi chybí." přiznal jsem se.

,,Vím, že mi neodpovíš, ale stejně doufám, že ti to opravdu nevadí. I když budu s někým jiným, nikdy na tebe nezapomenu, ale to jistě víš." řekl jsem s lehkým úsměvem a zvedl se ze země.

,,Bolí mě srdce tě takhle vidět, neměl by sis se mnou pořád lámat hlavu. Tohle by ti řekl, kdyby mohl." ozval se Bominův hlas za mými zady. Ucukl jsem leknutím. 

,,Jak dlouho jsi tady?" optal jsem se. 

,,Před chviličkou jsem přišel. Byl jsem v kavárně a Eunwoo říkal, že jsi nejspíš na cestě sem. Vypadal rozhozeně..." pověděl Bomin a zkoumal mě pohledem. 

,,Nejspíš kvůli Rockymu. Sešli jsme se spolu v kavárně a Eunwoo ho prostě nemůže vystát." vysvětlil jsem mu stručně a rozešel se pryč. 

,,Takže jste se pohádali?" vyzvídal dál. 

,,Jen jsme si vyměnili názory, ale hádkou bych to nenazval. Chtěl jsem Minhyukovi říct, že bychom se neměli dál vídat, ale když už jsme tam tak seděli, chtěl jsem zjistit, proč se kolem mě vlastně tak motá. Nakonec jste měli pravdu. Jakmile jsem řekl, že Eunwoo není můj přítel, vyznal se mi a přiznal se, že jsem se mu líbil už dříve. Byl jsem z toho trochu vykolejený, protože jsem tomu nechtěl věřit, a on mezitím utekl. Když jsem pak mluvil s Eunwooem, řekl jsem, že teď jen bude těžší s ním zpřetrhat vazby a to byl důvod jeho mrzutosti. Podle něj mu nemusím nic vysvětlovat, jenže já to vidím jinak..." povzdechl jsem si. 

,,Já vím, měl bys z toho špatné svědomí, kdybys to neukončil správně, ale nemůžu říct, že nesouhlasím s Eunwooem. Proč ses tam s ním vůbec scházel, když víš, že ho nemá rád? Být na jeho místě, myslel bych si, že je to provokace." pověděl tím jeho typickým chytrým tónem.  

,,Věděl jsem, že to není dobrý nápad, říkal jsem si, že jim to pak vysvětlím. Ale to je jedno, už se o tom nechci bavit. Proč jsi vůbec přišel?" optal jsem se. Nenapadal mě jediný důvod, proč by mě chtěl vidět po tak krátké době. 

,,Sungyoon si u tebe něco nechal, tak jsem se pro to chtěl stavit. Jenže tys nebyl doma a náhradní klíč taky nikde, tak jsem tě musel najít." 

,,Hmm...očividně s tebou dělá zázraky, když po pár hodinách s ním jsi plný energie." rýpl jsem si do něj. Jenže jsem zapomněl, že na něj tohle neplatí.

,,No...divil by ses, co všechno se mnou dokáže udělat." řekl s širokým úsměvem a začal kmitat obočím. 

,,Ani se neopovažuj to dál rozebírat, nebudu to poslouchat." hlesl jsem rozpačitě. 

,,To taky nechci. Spíš mi řekni, proč není náhradní klíč na svým místě? Bin ti ho ještě nevrátil, nebo jsi mu ho nechal?" optal se a až moc se přiblížil. Zrudl jsem. Ne kvůli jeho blízkosti, ale protože jsem před ním nechtěl přiznat, že jsem Binovi klíč prozatím nechal. 

,,Takže nechal. To už je skoro, jako bys mu nabízel společné bydlení." prohodil a poplácal mě po zádech. 

,,Co ty z toho vždycky neuděláš? Měli bychom přidat, abych se tě mohl zbavit co nejdřív." 

,,Ještě jsem neskončil. Už spolu oficiálně chodíte, nebo pořád váháš? Neměli jsme zrovna prostor mluvit o včerejšku." 

,,Taky jsem ti ráno řekl, že ti nic neprozradím za to, cos tam předváděl." sykl jsem po něm. 

,,Ty sis začal. No tak, nemůžeš mě napínat tak dlouho. Přemýšlím o tom celou dobu." 

,,Nebral bych to jako chození, ale rozhodně už neváhám. Když jsme si včera povídali, než jsi nás tak nechutně přerušil, neřekl jsem to přímo, ale svá slova jsem myslel jako vyznání. Stačí ti to takhle?" 

,,Tak snad Bin není tak hloupý jako ty a bude to brát stejně. No i když ráno to tak vypadalo. Nečekal jsem, že si tě stáhne svými velkými pažemi, natiskne tě na jeho mužné tělo a nakonec tě před námi políbí. Musím uznat, že vám to spolu ohromně sluší." 

,,To už stačí!" okřikl jsem ho. Kdyby pokračoval, propadl bych se do země. 

Pokračování příště...