Maybe I'm Your Happy Ending [Sanha x Moonbin] (Astro) ✔️

38.

Ahoj!! Věnováno SimaFischerov <3

Nedalo mi to a když mi Sanha napsal, že je doma, zavřel jsem obchod a vydal se k jeho domu. Když jsem dorazil schoval jsem se za jeden keř a čekal na příchod Rockyho. Neměl jsem dobrý pocit z toho, že měl být s Rockym v domě sám, a tak jsem se musel na vlastní oči přesvědčit, že jejich setkání proběhne v pořádku.

Po Rockyho příchodu jsem se připlížil k oknu, přes které jsem viděl do obývacího pokoje. Sledoval jsem toho zmetka, jak si s úsměvem na tváři sedá na Sanhovo pohovku a rozhlíží se kolem. Po chvilce se k němu přidal i Sanha. Také se usmíval, ale ne tak jako se usmívá na mě.

Započali rozhovor. Zdálo se to být v normálu, ale vzápětí se situace obrátila a Rocky se zdál naštvaný. Sanha mu musel říct, že už s ním nechce mít nic společného. Rocky byl čím dál naštvanější. Ve mně to též začalo vřít. Bál jsem se, že by mu mohl něco udělat, ale stále jsem se držel.

Jenže když ho povalil na pohovku a přitiskl se k němu těmi špinavými rty, nemohl jsem zůstat stát a jen to sledovat. Vyběhl jsem ke dveřím a snažil se mezi všemi těmi klíči najít ten k Sanhovi domu. Když se mi podařilo odemknout, vběhl jsem do obývacího pokoje. Ale Rocky, už se nad ním netyčil. Naopak teď to byl Sanha. Držel Rockymu ruku bolestně zkroucenou za zády.

,,Hezky ses předvedl. Škoda pro tebe, že nejsem tak slabý. Když si mě varoval před Binem, říkal jsem ti, že se o sebe dokážu postarat sám. Neřeknu, kdyby ses aspoň snažil to nějak vyvrátit, nebo omluvit a říct, že už to nikdy neuděláš, ale opravdu jsi mi jen chtěl ukázat, jaký doopravdy jsi!" křikl jsem naštvaně. Zasloužil by si zlomit ruku za to, co dělal. Ale místo toho, abych ji zlomil, jsem ho pustil a slezl z něj. Poté jsem si všiml Bina, jak na mě udiveně hleděl.

Co se během těch pár minut událo, problesklo mi hlavou. Ale neměl jsem prostor ke slovům, neboť Rocky najednou začal brečet a omlouvat se Sanhovi, že to tak nemyslel a pevné svíral jeho dlaň v těch svých.

,,Na omluvy už je teď pozdě. Pokud někoho miluješ, jsi schopný ho nechat jít, když víš, že je šťastný s jiným. Ale ty ne! Tvá karma za to, že jsi ublížil tak skvělému člověku, jako je Bin. Teď prosím odejdi, dokud je můj přítel ještě v klidu." řekl jsem rázně a vytrhl svou ruky pryč. Dál už nic neříkal a raději odešel. Oklepal jsem se, když mi hlavou prolétlo, jak se svou rukou dotýká mého břicha.

,,Děje se něco?" optal jsem se jej. 

,,No potřeboval bych přivést na jiné myšlenky, když už jsi tady. Nemyslel jsem si, že z tebe vážně bude stalker." prohodil jsem s úsměvem.

,,Nechtěl jsem riskovat, že by ti ublížil a nakonec můj šestý smysl byl správný, ale překvapil jsi mě. Viděl jsem, jak tě povalil a pak přijdu a najednou jsi ty nad ním. Jak jsi to udělal?"

,,Nooo to asi raději nechceš vědět. Ale jak jsem říkal, umím se o sebe postarat. Jen stále nechápu, že vážně chtěl udělat něco takového...."

,,Upřímně, ani já to nečekal." hlesl jsem a přitáhl si ho do objetí.

Objetí jsem mu opětoval a hlavu nechal spočinout na jeho rameni. Tak uklidňující a příjemné teplo. Miloval jsem, když jsem se mohl vyhřívat v jeho náručí. Po chvilce jsem se odtáhl a pobídl ho, aby mě propustil ze svého objetí. Běžel jsem do koupelny a opláchnul si rty. Přeci bych ho nemohl líbat s chutí rtů toho šmejda.

,,Vážně jsi v pořádku?" optal jsem se, když se vrátil.

,,Jo, jen jsem musel ze svých rtů smýt tu pachuť...a teď už by to vážně chtělo nějaké rozptýlení, nebo máš snad v plánu jít domů?" nadhodil jsem a povytáhl jedno obočí. Netusím, co to do mě vjelo, ale právě teď jsem nedokázal myslet na nic jiného než na to, jak se spolu válíme nazí v posteli.

,,Myslím, že bych tu měl zůstat a ujistit se, že jsi zcela v pořádku. Jen mi tak vrtá hlavou, jaké rozptýlení by sis přál." poslední větu jsem zašeptal.

,,Chtěl bych, aby se tvé velké ruce dotýkaly mého těla a já se na oplátku mohl dotýkat toho tvého." hlesl jsem a sám jsem si přiložil jeho ruku na svou hruď. Poté jsem s ní pomalu sjížděl dolů, dokud jsem se nedostal na okraj látky a nevklouzl pod ní.

,,Po tom, o co se pokoušel, chceš rozptýlit zrovna takhle?" nadhodil jsem a podezíravě si ho prohlížel.

,,Vždyť nestihl nic udělat. Nebo ty snad nechceš?" optal jsem se nazpátek a dal mu ruku pryč. Když ji tam však vrátil, vítězně jsem se usmál.

,,Ahh...ty jsi vážně hrozný provokatér, abys nakonec nelitoval." šeptl jsem a přivlastnil si jeho rty. Natiskl jsem se na něj a pomalu pochodoval k nejbližšímu pokoji, kde jsem se i s ním opatrně položil na postel, aniž bychom rozpojily rty. 

Jeho polibky začaly být naléhavější stejně jako jeho nenechavé ruce, jimiž se mě snažil zbavit látky zakrývající hruď. Dnes mi přišel dominantnější než obvykle, ne že by mi to vadilo, ale to byla moje parketa. A pak mi to došlo. Ve vbztahu s Hyunjinem byl on ten dominantní, proto se mnou vždy tak zápasil. Uvidíme, jak se ti bude líbit být ten dole. ušklíbl jsem se do polibku. 

Převalil jsem jej pod sebe a odlepil se od jeho sladkých rtů, abych nabral potřebný vzduch. Stáhl jsem si triko dolů a následně to udělal i jemu. Pro jistotu jsem se na něj podíval s otázkou, zda mohu pokračovat. Jeho kousnutí do rtu mi stačilo jako odpověď. Přisál jsem se k jeho krku a začal od něj tvořit vlhkou cestičku přes hruď až k jeho lehce vypracovanému bříšku. 

,,Už jsi dostatečně rozptýlený?" nadhodil jsem, když jsem dokončil svou trasu. 

Tiše jsem sténal pod jeho polibky a užíval si rozkoš která s nimi přicházela, když v tom najednou přestal a vyslovil tu otázku, což mě donutilo otevřít oči a pohlédnout na něj. 

,,Stále se mi to vrací. Asi to ze sebe potřebuji dostat trochu jiným způsobem...trochu víc intimnějším způsobem." odpověděl jsem a než stihl zareagovat, stáhl jsem ho pod sebe. Chtěl jsem si přivlastnit jeho rty, ale on mě zastavil a věnoval mi ďábelský úšklebek. 

,,Měli bychom si něco vyjasnit. Nejsem zrovna typ, co by se v posteli nechal dobývat tím druhým. Ty očividně také ne, takže jeden z nás se bude muset obětovat." prohodil jsem a mrkl na něj. 

Pokračování příště...