Maybe I'm Your Happy Ending [Sanha x Moonbin] (Astro) ✔️

5.

Ahoj!! Jejich nejnovější skladba <3 Jo, těm vysokým klukům to opravdu sekne :3 Až si nalepím jejich obrovský plakát za předobjednané album, vyfotím vám svou zeď :D 

Věnováno UkumiK <3 

,,Je hloupost se ptát, zda jsi v pořádku. Jen chci, aby sis to nebral tak jako předtím. Nemůžeš za to, ano?" řekl vážně, načež jsem jen souhlasně pokýval hlavou. 

Bomin došel pro dvě sklenky a nalil do nich alkohol. Jednu mi podal a s úsměvem o ni tou svou ťukl. Následně jsme se oba napili. Zkřivily se mi ústa po té hořké chuti. Tak dlouho jsem nepil alkohol, že jsem zapomněl, jak nehezky ze začátku chutná. Pustil jsem na televizi hudbu a zády se opřel o pohovku. Napodobil mě a začal vyprávět o svém dni, abych přišel na jiné myšlenky. 

,,Přespíš tu dnes?" optal jsem se a nechal si od něj dolít sklenku. 

,,Pokud ti to nebude vadit, tak ano." odpověděl mi s úsměvem. 

,,Nebude, jinak bych se neptal. Navíc by asi nebylo dobré dnes zůstat sám." ztišil jsem se ke konci. Naklonil se ke mně a objal mě. Přepadla mě slabá chvilka. 

,,Měl jsem tak dobrý den, dokud jsem ji nepotkal. Nechápu, jak může stále opakovat ty hrozné věci. Nikdy se o něj pořádně nestarala a stejně..."

,,To už neřeš. Vždycky byla taková. Jsem rád, že jsem stihl přijít relativně včas. Pokud se tu ukáže, až budu pryč, nebav se s ní a jdi prostě dál, ano?" 

,,Pokusím se." hlesl jsem a lehce jsem se usmál. 

,,Teď mi pověz, proč jsi měl dnes dobrý den a odkud máš tu květinu?" optal se se širokým úsměvem a sundal mi kytku, kterou jsem měl celou dobu za uchem. 

,,Nevím, jestli sis toho posledně všiml, ale vedle Eunwooa se nedávno otevřelo květinářství. Byl tam moc příjemný muž a právě on mi daroval tu květinu. Podle něj se ke mně hodí. Eunwoo mě tam poslal. Mám pocit, že se ti dva znají." svou odpověď jsem vzal trochu oklikou. 

,,I při vyprávění se usmíváš, je snad on příčinou tvého dobrého dne?" 

,,Nejspíš ano. Dnes jsem se opravdu cítil dobře. A abych se přiznal, rozbušil mé srdce. Na chvíli jsem měl opět pocit, že žiju. Kdybys nezavolal, šel bych vyzpovídat Eunwooa." 

,,Promiň, že jsem ti překazil plány. Jsem za tebe rád. Poprvé u tebe vidím zájem o někoho jiného. I když tyhle řeči nemusíš, myslím, že je na čase, abys ses znovu pokoušel o štěští v podobě nového partnera." pověděl a pyšně mě poplácal po zádech. 

,,No takové plány s ním nemám, sotva ho znám. Spíš nechci, aby ses mnou pořád zaobíral. Vím, že jsi schopný dát přednost mě před svou drahou polovičkou." řekl jsem a opětoval mu úsměv. 

,,Ať už kamarád nebo přítel, bude mi stačit, že nebudeš sám. Jak se vůbec jmenuje?" 

,,Utekl jsem tak rychle, že jsem se ho nestihl zeptat." přiznal jsem se a opět se napil. V doznění se ta hořká chuť proměnila na sladkou. Alkohol mi snad nikdy nechutnal tak jako dnes. 

,,Proč jsi utekl?" optal se pobaveně.

,,Protože jsem byl rozhozený jeho činem. Kdo myslíš, že mi dal za ucho tu květinu? Dal mi ji tam a potom se tak krásně usmál. Úplně jsem znervózněl." vysvětlil jsem mu. 

,,Jak odvážné od něj, ale zbabělé od tebe. Určitě jsi na něj zapůsobil roztomilým dojmem. Doufám, že přestaneš utíkat a budeš zase ten Sanha, co se ničeho nebojí a neutíká po každém milém gestu. Vsadím se, že i u Eunwooa si utekl." 

,,Poprvé ano, ale nakonec jsem se vrátil." 

,,Slíbíš mi něco?" 

,,Copak?" 

,,Až k někomu začneš pociťovat něco víc, dej tomu šanci." 

,,Dobře, slibuji." řekl jsem s úsměvem. Avšak stále jsem si vedle sebe nedokázal představit někoho jiného. Celý můj svět se stále točí kolem Hyunjina, i když už je po smrti. Nevím, jestli budu někdy schopný ho pustit a nahradit jiným, pomyslel jsem si. 

-----------------------------------------------------------------------------------------------

Probudil jsem se s příšernou bolestí hlavy. Jakmile jsem se posadil na posteli, zvedl se mi žaludek. Dal jsem si ruku před pusu a rozeběhl se na záchod, kde jsem ze sebe dostal všechno ven. Následně jsem se vydal do koupelny. Vykonal jsem ranní hygienu a dal si sprchu. Vrátil jsem se do pokoje a oblékl se. Pak mi došlo, že jsem tu nebyl sám. 

Prošmejdil jsem svůj dům a skončil v kuchyni. Bomin už tu nebyl, ale nechal mi vzkaz, ve němž psal, že se šel rozloučit se svým přítelem, a v lednici na mě čeká vyprošťovák.  

Jak milé, přesně tohle jsem potřeboval, pomyslel jsem si. Otevřel jsem lednici a vytáhl z ní zázračný nápoj. Barva ani chuť zrovna nevábila, ale bylo to účinné. Vypil jsem obsah sklenice. Ke konci se můj obličej zlřivil do nehezké grimasy. Oklepal jsem se v domnění, že tím zaženu nemilou chuť. 

Nakonec jsem si šel sednout na pohovku do obýváku. Pustil jsem si televizi, díky níž jsem zjistil, že už bylo něco málo po dvanácté. Povzdechl jsem si a kroutil nad sebou hlavou. Ze včerejšího večera jsem si zrovna moc nepamatoval, a tak jsem jen doufal, že jsem neplácal nesmysly a neměl záchvaty sebelítosti. 

Když jsem se cítil normálně, vydal jsem se do kavárny. Eunwoo mě přivítal s hřejivým úsměvem a otevřenou náručí. Přijal jsem jeho milé gesto a opětoval jej. Rukou mě pobídl, abych si sedl ke stolu a on tak mohl jít připravit kávu. 

,,Krušná noc?" optal se, když přede mě položil šálek latté, a přisedl si na proti. 

,,Trochu víc jsem včera popíjel, a tak to takhle dopadlo." 

,,Pil jsi sám?" 

,,Ne s Bominem. Chtěl se rozloučit než odjede. Má teď nějakou práci v zahraničí. 

,,Takhle. Tak to tu budeš trávit více času. Líbily se ti květiny?" 

,,Ano, mockrát děkuji. Hodlám se tam stavit i dnes...jeho květiny byly opravdu nádherné." hlesl jsem zasněně. 

,,To ano, jinak bych tě tam neposílal." 

,,A ty se znáš s majitelem obchodu?" optal jsem se. 

,,Oh ano, žijeme ve stejné čtvrti, takže na sebe často narážíme, ale nejsme si až tak blízcí." 

,,Ach tak." odvětil jsem. Čekal jsem, že se budou znát více.
,,A jak se vlastně jmenuje?" 

,,Moon Bin." 

,,Hezké jméno." šeptl jsem. 

,,Zdá se mi to...nebo o něj opravdu jevíš zájem?" nadhodil a povytáhl jedno obočí. 

,,Působil zajímavě a Bomin do mě neustále hučí, abych si našel i jiné kamarády. Jen nevím, jestli o to bude mít zájem." odpověděl jsem mu. 

,,Určitě bude mít zájem. Kdo by taky neměl? Jsi milý, hodný a člověk se s tebou rozhodně nenudí. I přes to, co prožíváš, se stále překrásně usmíváš a jako bonus...dobře se na tebe kouká." pověděl a mrkl na mě. Cítil jsem, jak mi rudnou tváře. 

,,A když jsi v rozpacích jako teď, působíš tak roztomile a nevinně." dodal a začal mě cuchat ve vlasech. 

Pokračování příště...

Chcete ve středu vydat první díl nového příběhu? :D