Maybe I'm Your Happy Ending [Sanha x Moonbin] (Astro) ✔️

31.

Ahoj!! Sanha (blonďák) je tady tak cute <3 

Trochu jsem si přispal, abych byl pořádně odpočatý a Bin tak nemohl vidět žádnou chybičku. Vykonal jsem "ranní" rutinu. Připravil jsem si čaj a udělal sendviče. Pustil jsem se do jídla a přemýšlel, co bychom spolu mohli dnes dělat. Dalo by se říct, že jsme neměli žádné pořádné rande, a tak mě napadlo zajít do kina a taky do nějakého hezkého podniku, kde bychom si dali večeři a následně to vzít procházkou při měsíčku domů a zítra bychom mohli odpočívat a užívat si přítomnost toho druhého. To zní opravdu dobře, pomyslel jsem si.

Dojedl jsem své sendviče a šel se převléknout. Lehce jsem se navoněl a trochu si upravil vlasy. Kdžy jsem usoudil, že vypadám přijatelně, vyrazil jsem ven. Dnes měl pracovat jen do dvanácti, a tak jsem mu navrhl, že se pro něj zastavím. Když jsem dorazil, Bin se zrovna převlékal, a tak mě přivítali Eunwoo se Suou, kteří tam čirou náhodou byli také.

,,Ale podívejme, jaký je tady fešák, bojím se, že mi začínáš konkurovat, ženy se k tobě budou jen hrnout." prohodil Eunwoo s úsměvem.

,,Ženy jsou spíš tvá parketa, tak ti je moc rád přenechám. Mě stačí jeden překrásný muž, kterému se ani ty nevyrovnáš." pověděl jsem s nevinným úsměvem. Chtěl jsem trochu srazit jeho ego.

,,Máš opravdu divný vkus..." ozvala se Sua.

,,Nebuď tak nestydatá, bavíme se o tvém bratrovi. A pokud to bereš takhle, nejsem jediný, kdo má divný vkus, že Eunwoo? Není celkem nápadné se tu spolu ukazovat? Jeho jste možná obelhali, ale já vím že ty plány jsou nakonec společné. Tak mě raději moc nezlobte." pohrozil jsem jim. Došlo mi, že ti dva chtějí strávit víkend spolu, když mě oba prosili o tu samou věc.

,,Proč tě nemají zlobit?" optal jsem se, když jsem přišel k nim. Přistoupil jsem k Sanhovi a omotal mu ruku kolem pasu. Letmo jsem jej políbil na tvář.

,,Mohl bych se naštvat a prozradit určité věci. Nelíbí se mi, jak o tobě mluví." snažil jsem se znít roztomile a špulil u toho rty.

,,Jsi tak sladký, mám pocit, že jsem v nebi." hlesl jsem zasněně a lehce jsem jej štípl do té baculaté tvářičky.

,,Nechcete už jít o zbytek se postarám." řekla Sua a protočila očima, ale šlo vidět, že má radost.

,,Už jdeme. A ne abys prováděla nějaké hlouposti, když nebudu doma. Mám tě přijít zkontrolovat?" optal jsem se.

,,Jsem snad malá holka? Rozhodně domů nechoď!" vyhrkla Sua.

,,Příliš okaté. Nebude mít čas přijít, máme dnes nabitý program, takže se nemusíš bát, jen si pamatuj, jak mluvit o svém bratrovi."

,,Tobě by taky někdo měl zacpat pusu." sykla tiše a nastavovala svou malou pěst, že mě udeří. Rychle jsem se schoval za Bina a Eunwoo ji zastavil.

,,Neměla bys na něj být taková a vy už raději běžte a užijte si víkend." řekl Eunwoo a popohnal nás ven.

,,Ty a Sua...něco jste si udělali, nebo víš o něčem, o čem já ne?" optal jsem se, neboť mi jejich chování přišlo zvláštní.

,,Ne, jen se tak škládlíme. Takže si tím nemusíš lámat svou krásnou hlavičku." řekl jsem a políbil jej na tvář.

,,Co vlastně chceš dělat?"

,,Nejdřív půjdeme ke mně, kde ti připravím oběd a ty si mezitím dáš koupel. Na šestou jsem nám rezervoval lístky v kině a po něm bychom si mohli zajít na večeři a nakonec to završit procházkou domu." odpověděl jsem mu. Když jsem se srazil s jeho zaraženým pohledem, zaváhal jsem. Nebylo to na něj trochu příliš?

,,Mám to brát jako rande?" nadhodil jsem s úsměvem a nestačil se divit.

Jen jsem souhlasně pokýval hlavou a chytil jej za ruku. Propletl jsem si s ním prsty a nemohl se přestat usmívat. I Bin se usmíval a zlehka červenal. Byl roztomilý.

---------------------------------------------------------

Jeli jsme přesně podle Sanhovo plánu. Nejdřív mi dopřál koupel a po ní mi naservíroval jídlo. Bylo to poprvé, co jsem ochutnal jeho kuchyni a už teď jsem ji zbožňoval. Netušil jsem, že umí i dobře vařit. Po jídle jsme si sedli na terasu a hodnou dobu si povídali. Po každém našem rozhovoru jsem měl pocit, že jsme probrali snad všechno a už se příště nebudeme mít o čem bavit, ale Sanha mi i dnes ukázal, že jsem se mýlil.

A natolik jsme se zapovídali, že jsme jen se štěstím stihli kino...

,,Už jsem si vážně myslel, že to nestihneme." hlesl jsem tiše.

,,Já taky, ale když s tebou se vždy tak dobře povídá, že zapomenu na čas. Promiň, že jsme museli tak spěchat."

,,V pořádku. Co jsi vlastně vybral za film?" optal jsem se.

,,Jmenuje se Unlocked, byli na něj dobré recenze, jedná se thriller. Víc nevím, tak snad se ti bude líbit." odpověděl jsem. Náhle se ke mně naklonil a mě se zatajil dech. Chtěl mě snad políbit tady v kině a před tolika lidma, když ještě byla světla rozsvícená?

,,Chceš prozradit tajemství?" šept jsem, Ale Sanha nereagoval. Jen nehnutě seděl a do tváří se mu hrnula červeň.
,,Bude se mi líbit jakýkoliv film, když na něj budu moc koukat s tebou." znovu jsem šeptl a letmo jej políbil na rty. Tentokrát jsem i já nechal zčervenat své tváře. Ale pro mé štěstí, záře reflektorů ustala a spustil se film.

Opravdu jsem miloval jeho červenající se tváře. Pousmál jsem se a stočil pohled na plátno. Zpočátku se to zdálo jako obyčejný film. Ale po pár minutách jsem měl spíše pocit, že koukám na horor. Bylo až děsivé, co se v dnešní době může stát, když ztratíte telefon. Byly chvilky, kdy mě děj vystrašil natolik, že jsem se schovával za Moonbinovo velké záda a pevně se ho držel za ruku.

Film jsem si opravdu užil, ale ještě víc jsem si užíval, jak se ke mně tiskl Sanha. Myslím, že kdybychom koukali na horor, měl bych ho u sebe na klíně. Všichni už začali odcházet, ale Sanha pořád seděl na místě a svíral mou ruku.

,,Copak se děje? Tolik tě to vyděsilo?" optal jsem se.

,,Ne, jen jsem se nechtěl prodírat přes ostatní. A ty...ne že někdy ztratíš telefon. Možná by bylo lepší ho prostě nepou-" přerušil mě svým smíchem. Zamračil jsem se na něj.

Pustil jsem mu ruku a chytil jeho tváře do dlaní.
,,Zlatíčko, byl to jen film, přeci si nemyslíš, že by tu v okolí pobíhal někdo tak šílený, nebo snad ano?" optal jsem se a neubránil se smíchu.

,,To vůbec není vtipný, nikdy nevíš, na koho můžeš narazit." obořil jsem se na něj.

,,V tom případě bude stačit, když budeme pořád spolu, ne? Takhle mě ani tobě nikdo neublíží." pověděl jsem a tentokrát vzal do rukou jeho jemné dlaně.

,,Fajn, budu na tebe dohlížet, co nejvíce to půjde!" vyhrkl jsem a náhle jej políbil. Poté jsem bez rozmyslu utekl.

Pokračování příště...