Perfect Love 2 (Joseph Quinn)

9. Kapitola

Joe mě další den odvezl domů. Chtěl se ujistit zda se mi nebude něco ještě po tom incidentu v kavárně dít.

Začala jsem se hrabat v krabicích na půdě až jsem vytáhla to co jsem chtěla.
Deníky
Vzala jsem je a donesla do mého pokoje. Sedla jsem si na postel do tureckého sedu a otevřela první deník. Psala jsem ho když mi bylo třináct. Podívala jsem se z okna kde právě jemně pršelo. Bylo zamračeno a mě to velmi uklidňovalo. Tohle počasí miluji, vždy jsem ho milovala. Jsem vlastně i ráda že jsme se přestěhovali zrovna do Anglie. Ve Francii moc nepršelo a když už nějaký mrak se objevil, byl to buď prudký déšť a nebo jen menší poprchávání které trvalo sotva pět minut. Většinou tam svítilo slunce ale tady? Zde se počasí mění každou chvíli a člověk s sebou musí brát deštník nebo sluneční brýle.

Nalistovala jsem první stranu a začala číst.

Milé mé budoucí já.
Je mi již třináct let nějaký měsíc a začínají se mnou cloumat hormony. Nevím proč to píšu takto na rovinu ale jsem odjakživa upřímná. Můj život je tento rok velmi nudný. Sleduju seriál Přátelé pořád dokola nebo se učím. V budoucnu bych někdy chtěla být herečka.. Doufám že se mi to splnilo :)
Každopádně, dnes nám ve škole třídní oznámila, že budeme mít nového žáka. Jsem zvědavá kdo to bude. Jen ne kluk, těch máme ve třídě plno. Nejvíc mě děsí to, že jediné volné místo je právě vedle mě. Proto mi na tom tak záleží. Ten člověk by do školy měl přijít pozítří. Jestli to bude kluk, nebudu se moct zaměřit na učení. Bude mě dokola  otravovat a podobně.
Nejraději bych se tě zeptala, co mám čekat ale bohužel to nejde. Všechno by mi to velmi pomohlo. Takže, doufám že jsem se s ním poprala a udělila mu své meze.
S láskou Saminka

Setřela jsem palcem neposednou slzu na tváři a zavřela deník. Pamatuju si že další den po tom se to zvrtlo a byla jsem na dně. Ta vzpomínka se mi rozléhala po celém těle které na to začalo bolet. Jako kdybych ty rány cítila teď.