15. Kapitola

27 7 1
                                    

O měsíc později...

Letiště Heathrow, hodina před odletem letadla do New Yorku-

,, Teď ty, pravda nebo úkol? " zeptala se Maya a otočila se k Sadie. Zabíjeli jsme všichni čas před tím než budeme muset odletět z Londýna. Joseph seděl vedle mě. Nemohla jsem si pomoct ale vypadal strašně roztomile. Měl tmavě fialový svetr a černé tepláky. Seděl rozvaleně a skrz pootevřené víčka sledoval dění okolo sebe. Byl unavený. Strašně mě něco nutilo ho po tom všem obejmout, avšak jsem ho nechtěla trápit mým sevřením a muchláním. Nejspíš se tohle vše děje kvůli mé náladě. Jamie seděl na levo vedle mě akorát ten narozdíl vypadal jako kdyby vypil deset energeťáků a tři silné kafe. Svůj pohled jsem spustila více dolů kde svíral mou ruku a palcem hladil můj hřbet ruky. Vzhlédla jsem opět na Jamieho který se na mě usmíval.
,, Dobrý? " zeptal se šeptem. Kývla jsem na souhlas. Neměla jsem sílu ani mluvit jak jsem byla unavená. Spala jsem maximálně dvě hodiny. Stejně to dospím v letadle.
Opřela jsem si hlavu o Jamiehovo rameno a zadívala jsem se na Joea. Od té doby co zjistil že jsem se s Jamiem dala dohromady je trochu divný. Pořád unavený.. Prostě už není takový jako dřív..
Už se ani tak moc s Jamiem nebaví. Snad ho to nějak přejde..

Ani moc nevím proč jsem kývla na to že půjdu s Jamiem do vztahu. Nejspíš jsem očekávala že se situace ohledně Josepha změní ale je to jen horší. Vlastně jsem nechtěně kývla a nechala to plavat. Jamie se ke mě chová s úctou což mě hned uchvátilo.
,, Hej už musíme jít. " zvedl se Finn a my ho následovali.

V letadle-

Našli jsme si místo a překvapivě jsem seděla vedle Jamieho s Josephem na třech sedadlech vedle sebe. Joe na levo a Jamie na pravo. Lepší to být nemohlo.
Sadie, Finn a Gaten seděli hned za námi a v předu byl zbytek.
,, Odskočím si. " šeptl mi Jamie a odešel pryč. Vážně mě tu s ním musel nechat?
,,Těšíš se?" zeptal se až to se mnou cuklo. Nečekala jsem že na mě vůbec promluví, ale dokonce se i mírně usmál.
,, Em jo, moc. " usmála jsem se a podívala se na něho. Byli jsme od sebe pár centimetrů takže jsem mohla vidět jak se mu třpytí oči. Tak nádherná barva.. Vždy mě jeho oči natolik uchvátily až jsem zapomněla své vlastní jméno. Ty jiskry co se mu tam odrážely. Jeho oči jsou jako obraz na který se nemůžete vynadívat.
Za námi jsem zaslechla hudbu. Přesně tu kterou všichni vidí romanticky. Careless Whisper..
Otočila jsem se a skrz škvíru mezi opěrkami jsem viděla jak všichni tři se tam usmívají a mikrofon telefonu který Gaten držel byl natočen k nám.
Nahned všichni tři pukli smíchy a já se naštvaně otočila.
,, Blbečci.. " zašeptala jsem. Joe vedle mě je napomínal ať to vypnou a ať přestanou s těmihle blbostmi. V tu chvíli se ukázal Jamie jako na zavolanou.
Sedl se vedle mě a něžně políbil na mé rty. Věděla jsem že to Joe spatřil ale už nás viděl hodněkrát takže už to neřeším. Pořád mám ale pocit jako by tohle nebylo to co chci, to co by mě dělalo šťastnou. Doufala jsem že když s ním nadále budu ve vztahu, bude mi lépe. Zapomenu na tu nedůvěru ke všem mužům kvůli Nathanielovi a na city k Josephovi které jsou pořád ve mě hluboko ukryté a před chvílí vylezli trochu na povrch.
Mobil mi v rukou zavibroval ve znaku že přišla zpráva. Ihned jsem ji otevřela a nečekaně byla právě od táty.

T: Tak jak jde let? Vše v pořádku?

S: Jo jasně tati, nemusíš se bát.

T: Tak jo dobře, dej mi za hodinu vědět, jo? Měj se.

S: Jasný, taky se měj.

Vypla jsem mobil a povzdychla si.
,, Něco se děje? "zeptal se Jamie a zpevnil stisk mé ruky.
,, Ne, jen psal táta. Chce abych mu každou hodinu psala že letíme v pohodě." usmála jsem se na něho a on svůj stisk zase zmírnil. Opřela jsem si o jeho rameno hlavu a zavřela oči. Snad nezapomenu tátovi napsat..

Pozn. Autora : Chci vám jen říct že příští kapitolka bude trochu zajímavější jelikož tam zjistíte věc na kterou asi už dlouho čekáte.
Ohledně Josepha :)))

Perfect Love 2 (Joseph Quinn) Kde žijí příběhy. Začni objevovat