Cítím na sobě jeho pohled. Není to tak, že by na mě koukal upřeně celý večer, ale vím, že při každé příležitosti se na mě podívá.
I Chris vypadá duchem nepřítomný. Jako by ho něco trápilo. V duchu si poznamenám, že si s ním musím později promluvit.
Na stole mi začne zvonit telefon. Natáhnu se pro něj a přijmu hovor od Jordana.
„Jordane?"
Jakmile vyslovím jeho jméno, oba kluci zpozorní.
„Lizzie? Jsi doma?"
„Jo, děje se něco?"
„Jsem venku, můžu na chvíli dál?"
„No jasně, jdu pro tebe." S tím hovor položím a beze slova se rozeběhnu ke dveřím. Přeběhnu dlážděnou cestu a odemknu bránu, abych ho vpustila dovnitř. Jordan vypadá zničeně... a opile.
„Proboha, co se ti stalo?"
„To vypadám fakt tak strašně?" ušklíbne se.
„Spíš zlomeně, Jordane. Někdo ti ublížil?"
„Jsem kretén, Liz. Strašnej kretén," mumlá. „Řekl jsem Chloe, že jsem panic, a ona se mi vysmála. Prej že na to fakt nemá."
S tím se mi zhroutí do náruče.
„To je mi moc líto, Jordane. Mrzí mě, že ti zlomila srdce."
Jordan vyprskne smíchy a odtáhne se ode mě. „Ale tak to vůbec není, Lizzie. Nemiloval jsem ji ani nic takovýho. Spíš jak to řekla, víš? S takovým opovržením. Jako bych byl vadnej, když jsem ještě neměl sex."
„Vůbec nejsi vadnej," ujistím ho. Sevřu jeho tvář do dlaní, abych ho přinutila dívat se mi do očí. „Nejsi vadnej, Jordane."
Sesune se na zem a opře se o zídku. Já se usadím vedle něj a nechám si jeho hlavu klesnout na rameno. „Proč nemůže bejt každá holka jako ty?"
„Neházej všechny holky do jednoho pytle, Jordane. To, že je Chloe kráva, neznamená, že jsou takové všechny." Pohladím ho po stehně a on mou dlaň sevře do svojí. „Jednou potkáš holku, která otřese tvým světem. Kvůli které všechno ztratí svůj význam, ale zároveň dostane úplně nový, chápeš? Holka, za kterou se budeš chtít vracet, kterou nebudeš chtít opouštět. Na kterou budeš myslet dnem i nocí, která ti bude vším. A taková holka bude vděčná za to, že bude mít možnost být první, se kterou to prožiješ. A, věř mi, bude chtít být i poslední."
Když na to nic neodpoví, jemně se otočím a zjistím, že mi usnul na rameni. A taky zjistím, že u hlavních dveří stojí James a pozoruje nás.
„Chtěl jsem se jen ujistit, že je všechno v pohodě."
„Jo, on jen... měl těžký večer."
James chápavě přikývne. Dojde ke mně a pomůže mi ho zvednout ze země. Jordan něco zabručí, ale neprobudí se, takže ho společně doprovodíme na gauč, na němž se schoulí do klubíčka a v klidu spí dál. Vypadá tak klidně.
Cítím na sobě Jamesův pohled a i když se fakt snažím, nedokážu ho neopětovat. Obrátím se k němu a vzhlédnu k jeho očím.
„To, co si venku řekla..."
Ztuhnu. „Cos slyšel?"
„Jak mu říkáš o tom, že nemá házet všechny holky do jednoho pytle. A že jednou potká holku, co otřese jeho světem." Opatrně se ke mně sklání, hledí mi na rty a já netoužím po ničem jiném, než tu vzdálenost mezi námi přerušit.
„Co mu je?" ozve se najednou Chris a Jamie ode mě odskočí. Otočí se k Chrisovi a řekne mu, že se Jordan opil, tak jsme ho dovlekli sem.
„Chudák kluk," povzdychne si Chris. „Já mu skočím pro deku." S tím odběhne nahoru a Jamesův pohled se okamžitě upne zpátky na mě. Teď už v něm ale necítím touhu, nýbrž smutek. Zoufalství.
Už jsme to zase málem udělali. Zase jsme málem ztratili kontrolu.
„Tohle musí skončit, Jamesi."
„El..."
„Buď mu to řekni a nebo už mě nech bejt." Odvrátím se od něj a celou cestu až do svého pokoje už se na něj nepodívám.
„James je idiot," prohlásí Emily sebejistě, zatímco stojí v kabince v obchoďáku a zkouší si už třetí šaty. Ty, co má momentálně na sobě, jsou olivově zelené, s hlubokým výstřihem na zádech a tak krátké, že bych se v nich bála předklonit. K jejím plavým vlasům ale úžasně ladí.
„Nevím, proč se vždycky musím zbláznit do těch nejhorších kluků, co potkám. Proč se nemůžu zamiloval do Jordana? Ten by se nebál říct o nás Chrisovi. Miloval by mě navzdory všemu a všem."
Emily se otočí čelem ke mně se zmatených výrazem. „Do Jordana? Proč do Jordana?"
„Řekl mi, že do mě byl zamilovanej," přiznám.
Emily vytřeští oči. „Cože?! A to kdy jsi tohle zjistila? A proč mi to říkáš až teď?"
„Není to důležitý," zavrtím hlavou. „Pointa byla, že kdybych se zamilovala do něj, můj život by nebyl tak složitej."
V očích se jí mihne porozumění. „Ten pocit znám," hlesne a obrátí se zpátky k zrcadlu. Ještě než se jí stihnu zeptat, jak to myslela, nasadí zpátky zářivý úsměv. „Myslíš, že se tyhle šaty budou Grahamovi líbit?"
Celé dopoledne mi líčila, jak bylo rande s Grahamem skvělý. Vlastně použila slova jako excelentní a dechberoucí. Popisovala mi, jak ji vzal do luxusní restaurace, objednal nejdražší víno, co měli v nabídce, a po večeři si dali napůl čokoládový dezert. Pak ji galantně odvezl domů a políbil na dobrou noc.
„Dneska ráno volal, aby se zeptal, jestli jsem se dobře vyspala a aby mě pozval večer do baru na drink."
„No tak to z těch šatů bude určitě úplně vedle," přitakám s úsměvem.
„Taky si myslím," zazubí se. Svlékne si je a převlékne se zpátky do svého oblečení. „A ty si večer vezmeš co?"
„Cože? Já se večer nikam nechystám."
„To jsem ale trubka, zapomněla jsem ti říct, že jdeš večer do toho baru s náma. Je relativně daleko, takže nehrozí, že tam narazíme na Jamese nebo tvýho bráchu."
Už už se nadechnu, abych něco namítla, když mě opět předběhne. „A kdybys chtěla namítat, že nám nechceš dělat křena, nemusíš se bát. Graham říkal, že přivede nějakýho kámoše se zlomeným srdcem, nebo co. No není paráda, že si o svým zlomeným srdíčku budeš moct pokecat s někým, kdo zažívá to samý? A ještě přitom strávíš večer se svou nejlepší kámoškou a jejím super sexy skoro přítelem?"
Nadšeně zatleská a ještě než odcupitá k pokladně, se na mě otočí.
„A ne neberu jako odpověď," mrkne na mě. Její nadšení sice nesdílím, ale možná by vážně nebylo špatné potkat někoho novýho. Někoho, kdo by mohl rozumět mým momentálním pocitům.
ČTEŠ
Vlny, co proudí tam a zpět
RomanceElizabeth Meyersová se právě vrátila z Londýna, kde byla rok na studentském pobytu. I když si Londýn a lidi v něm zamilovala, nic se nevyrovná vůni oceánu v Malibu, kde žije s nevlastním bratrem Christopherem, jeho mámou Alexou a svým otcem Jonathan...