Vlny, co proudí tam a zpět

40. KAPITOLA

Ještě nikdy ve svém životě jsem neměla takový problém si vybrat co na sebe. Jelikož nevím, kam mě Jamie bere, tak ani netuším, co bych si měla obléct.

Jestli mě vezme do restaurace, asi by se nehodilo jít v teplákách. Jenže když mě vezme na túru, neměla bych chodit v šatech.

„Tak si vezmi ten overal," navrhne mi Em, která se otráveně válí po mojí posteli. „Ten je jak vhodnej do restaurace, tak někam na prochajdu."

Uznám, že má pravdu. Navléknu se do úzkého černého overalu s dlouhými nohavicemi a špagetovými ramínky a stoupnu si před zrcadlo. Rozpustím si vlasy, abych si dovedla představit kompletní look, a pousměju se.

Tak dlouho jsem si tenhle moment představovala. Moment, kdy mě kluk, kterého už tak dlouho miluju, konečně pozve na rande. Kluk, pro kterého jsem se za tu dobu tolika věcí vzdala. Teď už mi nezbývá jen doufat, že jsem nečekala zbytečně.

Ohlédnu se k Em, která si právě prohlíží svojí novou manikúru. „Co když to nevyjde, Em? Co když mě na to rande pozval jen aby mi řekl, že už se mnou být nechce?"

Emily se zvedne z postele, chytne mě za ramena a propíchne mě pohledem. „Kdo jsi?"

„Elizabeth Meyersová."

„A kdo je Elizabeth Meyersová?"

„Nejlepší ženská na světě," pronesu s náznakem úsměvu.

„Přesně tak," přitaká. „Tak se tu neklepej jako osika a koukej si užít rande s tím sexy fešákem." Zazubí se na mě a já na ni, jelikož přesně tohle jsem jí říkala před jejím rande s Grahamem.

„Nemá cenu se stresovat, Lizzie. Určitě to nebude horší než dva roky tajení svých citů před Chrisem, no ne? A když to nepůjde podle tvých představ, půjdete na další rande. A pak na další. A když to vyjde, tak co se stane? Budeš konečně single a tím myslím i v hlavě. A pokud ne, získáš všechno, po čem jsi poslední dva roky toužila."

Přesně v sedm se rozezní domem zvonek. Rychlostí blesku se ve svých nejčistších botách rozeběhnu ze schodů, přeběhnu kolem obýváku, kde se Emily tulí ke Chrisovi, až ke dveřím. Zatáhnu za kliku a spatřím Jamese v čerstvě vyžehlené bílé košili s rukama nervózně zastrčenýma v kapsách. „Ahoj," pozdraví mě s jemným náznakem úsměvu.

„Ahoj," odvětím.

„Můžeme?" Přikývnu, houknu pozdrav na Emily a Chrise a následuju ho k autu. James mi galantně otevře dveře, já vklouznu dovnitř a on za mnou zase zavře. V autě je příjemně teplo, ale ne takové, abych se začala potit.

„Jak se cítíš?" zeptá se mě hned jak se rozjede po cestě pryč od našeho domu.

„Nervózní," přiznám. „Ty?"

„Pohodička," prohodí. Poznám, že to myslí ironicky, ale jeho úsměv nepřehlédnu. „Jak se vlastně má Alexa? A co tvůj táta, jak na tu novinku reagoval?"

Vůbec mi nedošlo, že jelikož jsme spolu od té chaty moc nemluvili, tak netušil, jak se ta záležitost ohledně těhotenství vyvíjí. „Byl dost v šoku, říkala Lexie. Hodiny a hodiny to probírali, ale jednoznačně se shodli na tom, že si to nechají."

Jsem vděčná, že zabrousil do klidných vod, takže máme oba prostor se trochu uklidnit a psychicky připravit na rozhovor, který nás dneska večer čeká. „Takže z tebe bude velká ségra?"

„Je to tak," přikývnu rozpačitě. „Jsem z té představy dost nervózní."

„Určitě ti to půjde," prohlásí sebejistě. V ten moment začne v rádiu hrát Malibu od Miley Cyrus. Naše písnička.

Až po pár vteřinách mi dojde, že má do rádia zapojený telefon a pouští písničky přes něj.

Ahoj!
Moc se omlouvám, že teď kapitoly vycházejí dost nepravidelně, ale jelikož už se tenhle příběh chýlí ke konci, v hlavě už se mi rodí nápady na nový. A protože už jsem na něm i začala pracovat, tenhle jsem lehce upozadila.
Moc mě to mrzí, protože mě opravdu baví ho psát, ale cítím, že nepatří k mým nejlepším. A asi i díky tomu se teď hlavně soustředím na ten nový, který bude zase z hokejového prostředí, jak to mám a máte nejradši <3

Víc informací o něm a taky o tom, kdy vyjde další kapitola tohohle, Vám dám vědět na Instagramu (Knihomolka_176). Tím jsem Vám tu taky chtěla poděkovat za podporu, kterou mi na něm dáváte.
Děkuju!
Romča <3