když vypráví hříšníci

bezsluch se sluchátky

Šla jsem tak městem, když jsem ucítila něčí ruku na svém rameni.

Sundala jsem si sluchátka na krk, takže hudba, která z nich vycházela, byla stále slyšet.

Najednou jsem ale mohla slyšet i hluk města, před kterým jsem právě k hudbě utíkala.

Měla jsem pocit, že se ta osoba usmála, následně mě chytla za ruku a pokračovali jsme v chůzi.

„Jak je možné, že někdo jako ty, dokáže chodit po městě se sluchátky na uších, bez toho, abys do někoho nebo něčeho narazila?" uslyšela jsem vedle sebe známý hlas a koutky se mi nadzvedly.

„Ani nevím, asi nějaký šestý smysl," odpověděla jsem a dívka vedle mě se krátce zasmála.