Právě procházel docela tichou ulicí. Množství alkoholu, co měl v krvi, způsobovalo, že sotva stál. A to ani neví, kam jde.
„Jsem král tohoto světa" zakřičel na celou ulici, až po něm jedna z žen, co vykoukla z okna, hodila květináč. Netrefila se.
„Jsem král tohoto debilního světa" zakřičel znovu, ale nyní již tišeji.
„Jsem král, jsem král," prozpěvoval si a rukama máchal tak, že mu flaška z burčákem vypadla a odletěla několik metrů daleko. Ztratila se ve tmě.
„Doprdele" tiše zaklel, ale hned zase pokračoval s úsměvem na rtech dál a flašku nechal být.
Došel až na autobusové nádraží. V tu chvíli už byl dost střízlivý na to, aby si uvědomil, že je v úplně cizím městě, takže mu to bylo vhod.
Došel na odpovídající zastávku a čekal.
„Taky jedeš domů na sračky?" ozvalo se vedle něj a kdyby se neopíral o skleněnou tabuli, asi by spadl.
Otočil se na viníka jeho zrychleného tepu a uviděl drobnou světlou duši s kruhy pod očima a rozšířenými zornicemi.
Dívka na sobě měla pouze mikinu, která ji ale byla velká, že pravé rameno měla nahé. Pravděpodobně to bylo jediné, co na sobě měla. Vypadalo to tak.
A taky vypadala zdrogovaná. A protože byla cítit typickým zápachem marihuany, dost pravděpodobně i byla.
„Tak?" zeptala se zvědavě, protože do teď mlčel.
„Určitě ne tak na sračky, jako ty." odvětil a zasmál se. I na její tváři se objevil úsměv.
„To je pravda, ale já jsem stále dost při smyslech, takže mi můžeš věřit... Před chvílí to odjelo... A další jede za dvě hodiny... Takže smůla brouku" praštila ho z legrace do ramene, dosti silně, a tak sykl.
Pár minut tam jen stáli, vedle sebe, a opile se opírali o skleněnou tabuli.
„Máš hlad?" zeptala se a když otočil hlavu, uviděl, jak otvírá bagetu. V tu chvíli mu zakručelo v břiše a tak kývl.
„To máš blbý" odsekla a začala se znovu smát. Zamračil se, ale nechal to být.
„Mám takovou teorii... Vypadáš totiž celkem mile a zároveň šukatelně," uchechtla se, „takže ses opil, protože se s tebou týpka rozešla." řekla a spíš než jako otázka, to znělo jako tvrzení, kterého se bude držet až do konce jejich společné části života.
Naneštěstí to byla ale pravda, a tak, po dlouhém tichu, očividně pochopila, že se doopravdy trefila.
„Tak co se spolu vyspat?" řekla bez jakéhokoliv studu a opřela se bradou o jeho hruď.
Díky stále dosti vysoké hladině alkoholu v jeho krvi, se do pár minut navzájem uspokojovali v nedalekém parku.
O tři hodiny později už oba byli doma.
Drobná dívka si vyslýchala přednášku svých rodičů, o svém nevhodném chování, kterou vůbec nevnímala.
Chlapec ležel na spodní posteli palandy a zvracel do kýblu.
Takže ten večer nedopadl zas tak špatně.
ČTEŠ
když vypráví hříšníci
Cerita Pendekútržky nenapsaných příběhů o zničených duších, jenž proplouvají tímto zkaženým světem. jediná próza tohoto profilu