Aʟᴘʜᴀ's sᴏᴜʟ ᴍᴀᴛᴇ [CZ] ✓

11 - Pokec s Betou

Nakonec návštěva dopadla bez krveprolití, ale i tak má mladá Luna pocit, že něco přehlédla. Proč by jinak bývalý Alfa jezdil takovou dálku, aby poznal Liu, když by si mohl počkat až na setkání vůdců? Tohle prostě nedokázala pochopit.

Pogratulovat jí také mohl až na tom setkání, ale on se prostě musel přijet podívat osobně a ještě se chlubit vlastním synem, jak je skvělý. "U Bohyně. Copak ten chlap je vážně takový pitomec a nebo se to zdá jen mě?" zeptá se Lia svého Bety, který stojí po jejím boku na terase před domem.

"Je to pitomec. A víc než jen to, Lio." pohladí jí po vlasech, jako to dělával její strýc. "Mohl bych na to setkání jet s tebou. Teda pokud by jsi měla zájem a chtěla mojí podporu." oznámí jí, ale ona moc dobře ví, že nemůže nechat smečku bez dozoru a rozhodně tu nehodlá nechat své rodiče o samotě, aby mohli provést něco, co by se jí rozhodně nelíbilo.

"To nejde, Victore. Znáš mé rodiče déle než já a moc dobře víš, jak by to dopadlo, kdybychom tu nebyli ani jeden. Strýc moc dobře věděl, proč nepředal smečku mému otci. Za chvíli by z ní totiž nic nezbylo a vy by jste byli bez smečky za chvíli a nebo smečka bez vůdce." řekne s úplným klidem.

Victora zná odmalička. Býval řidičem jejího strýce, když byla malá. Tolik si ho oblíbila a věřila mu. Teda má ho ráda a věří mu i teď a proto ho také jmenovala svým Betou.

"Dobře. Zůstanu tady a budu dávat pozor na smečku." řekne rezignovaně Beta. Dřív by to byl on, kdo poveze a bude doprovázet svého Alfu na tohle setkání, ale teď smečka Alfu nemá. Vůdcem smečky je Luna a on se vyšplhal po žebříčku z osobního řidiče až k Betovi, druhému nejvyššímu postavení ve smečce. Teda za předpokladu, že si jeho Luna nenajde druha a on tak bude stále druhý. Pokud si však někoho najde, bude až třetí, ale to mu zase tak moc nevadí.

Nikdy neměl tak významné postavení, ale poštěstilo se mu, protože i pro něj je mladá Luna důležitá. Má jí rád a vždycky měl. Bývala to velice usměvavá dívka, ale co umřel Alfa, tak se již tolik nesměje.

"Určitě to setkání dobře dopadne. Uvidíš. Strýc tě tam chtěl tento rok vzít. Vím to, protože mi to jednou po cestě do města řekl. Rád se mi, co se týkalo tebe, svěřoval. Asi jsem byl jediný vlkodlak, kterému se svěřoval. Dokonce ani bývalý Beta nikdy nevěděl vše a tak to taky mělo zůstat." řekne. Vzpomněl si totiž na moc důležitou věc a tou je, že se zapřísahal chránit neteř bývalého Alfy svým vlastním životem, ale také na to, jak ho jeho Alfa prosil, aby Lie se vším pomohl a kdyby ona sama mu věnovala vyšší post, ať to přijme a je jí vždy na blízku a tohle on má rozhodně v plánu. Bude nejen chránit jí, ale také smečku, kterou na pár dní dostane pod své vedení, i když nikdy nebyl na smečku sám. Nebylo to zapotřebí. Nebyl Betou.

Luna si jen povzdechnne. "Vážně si to myslíš? Vždyť na to nejsem vůbec připravená a možná ani nikdy nebudu. Vůdcem se měl stát otec a né já. Vím, že to tak strýc chtěl a nejspíše udělal dobře, ale i tak si nejsem moc jistá, jestli budu dobrá Luna. Vždyť já ještě chodím do školy a musím se připravovat na zkoušky, ale to moc s tímhle postavením ve smečce nejde."

"Já ti věřím a věřil ti i tvůj strýc. Tak uděláme vše pro to, aby jsi to zvládla. Jak školu, tak i vedení smečky. Já ti se vším pomůžu. Stejně to už dělám." zasměje se Victor, který to myslí vážně a přijde mu již komické, jak si jeho Luna nevěří.

"Tak to jsi asi jediný." opět si povzdechne. Začíná to být její nejčastější činnost.

Jeho úsměv mu zmizí ze rtů a není to kvůli tomu co řekla, ale kvůli tomu, co mu právě řekl jeden z hlídkařů, kteří právě obchází jejich území. Lia se na něj podívá, protože vycítí, že se něco děje. Něco, o čem jí nechce říct, ale ona by to přeci jen měla vědět.

"Děje se něco?" zeptá se ho. Došlo jí, že je tu nějaký problém, ale on jen zarytě mlčí a nechce jí nic říct.

"Nic se neděje." snaží se říct klidným hlasem, ale vloudí se mu tam i tak neklid. Starost a dokonce i obava. Je v nejlepší zájmu, aby tohle Lia nevěděla, protože by jí to jistě zlomilo ještě víc, než už je teď.