Aʟᴘʜᴀ's sᴏᴜʟ ᴍᴀᴛᴇ [CZ] ✓

49 - Návrat Luny

Jakmile se trochu vzpamatovali z otravy vlčím morem, rozhodli se společně, že je na čase, aby se oba ukázali v její smečce. Lia si totiž konečně uvědomila, že je zbytečné, tuhle věc nadále odkládat. Sonny  si jí označil a ani jeden se již od probuzení z otravy, nechtěl vzdát blízkosti toho druhého.

"Tvá smečka se rozroste o dvě další smečky." řekne mu a čeká na jeho odpověď.

"To nevadí, ale budeme muset tvoje dvě smečky přestěhovat blízko té mojí. Ony to vlastně budou smečky nás obou. Bude z nich jedna velká smečka. Zatím největší, jaká ve Velké Británii byla." poví jí zamyšleně Sonny. Na malý moment se podívá na svou spřízněnou duši a pak se opět věnuje cestě ubýhající před nimi.

"Máš pravdu. Povedeme jednu obrovskou smečku společně. Ještě stěstí, že jejím hlavním vůdcem budeš ty a né já. Jenže mě trápí ještě něco jiného." poví mu už trochu sklesle poslední větu. Ta jí totiž trápí ze všeho nejvíce.

"Copak tě trápí?" zeptá se jí.

"Můj Beta, Victor." šeptne.

"A co je s ním?" vyzvídá dál.

"Co s ním bude po spojení našich smeček?" položí mu otázku, která jí doopravdy trápí.

Sonny nad tím chvíli uvažuje. Tohle ho nikdy nenapadlo a doufal, že to nebude muset ani nikdy řešit, ale jeho Luna je příliš laskavá ke svým lidem. Bere na ně ohledy, i když by vlastně ani nemusela. On však nehodlá udělat žádné rozhodnutí bez toho, aby se s ní o tom neporadil. Tady totiž jde o její smečku a né o jeho, i když v podstatě jeho už je, ale ještě to nijak moc neřešili. Shodli se jenom na tom, že se jejich smečky sloučí a budou je vést spolu.

"O tomhle si ještě budeme muset promluvit. Není to něco, co bych chtěl rozhodnout bez tebe. Jsi mojí součástí. Jsi součástí smečky. Tudíž máš právo na to, aby jsi se mnou i rozhodovala. Hlavně o členech své smečky." řekne a jí tahle odpověď potěší. Zbytek cesty již jedou v příjemném tichu.

Sotva Sonny zastaví auto před jejím domem, Lia se podívá z okýnka, jestli nespatří nějakou známou tvář. _Victore?_ promluví na svého Betu přes vlčí komunikaci.

_Lio?_  uslyší jeho překvapený hlas ve své hlavě. Tolik jí její Beta chyběl. Dokonce i jeho rady, které pro ní vždy měl.

_Dojdi ven před můj dům._  odpoví mu a v tu chvíli vezme v autě za kliku od dvěří, otevře je a vystoupí.

Všimne si, že se otevřou dveře jejího domu a v nich se objeví černovlasý muž, kterému svěřila chod její smečky, po dobu, kdy byla pryč a také muž, který porazil jejich souseda. Hugha Powella.

Jenže co čert nechtěl, najednou se kolem domu začali scházet členové její smečky a i ti, co se přidali od Hugha.

"Luna se vrátila." slyší ze všech možných stran a najednou se kolem ní utvoří hlouček vlkodlaků, kteří se s ní přišli přivítat.

Sonny si však všimne, že někteří z nich, si před ní klekají a vzdávají jí tím tak úctu a věrnost. Ona je s úsměvem na rtech přijímá.

Jakmile skončí vítání, přes všechen ten dav se k ní dostane černovlásek a obejme jí. Tolik mu chyběla. Bál se o ní a hlavně po tom, co se dozvěděl od Dannyho a Marcela.

"Jsi živá a zdravá." odtáhne se od ní a prohlédne si jí pořádně. Prohlíží si jí dobrých pět minut, než se konečně usměje a znovu si jí vezme do objetí, jako kdyby on sám byl její otec nebo možná bratr, ale rozhodně to nevypadá jako přátelské objetí. Je v tom něco víc.

Najednou se vedle nich ozve odkašlání a oba dva se od sebe oddálí. A podívají se na příchozí osobu. "Alfo."  řekne Victor.

"Beto." odpoví formálně.

"To snad ne. Jste jako malé děti." řekne Lia a rozejde se k domu. Tohle jejich chování jí vážně štve. Proč se nemohou chovat trochu přátelštěji? To se musí chovat tak, jako jim praví pravidla smečky?

Ještě se zastaví ve dveřích, podívá se na ty dva a povzdechne si. Tohle bude ještě dlouhý týden, který tu mají v plánu zůstat. Vejde do domu a vydá se do své ložnice, kde padne na postel a zadívá se do stropu.

*Sun, tohle bude ještě dlouhý týden. To mi věř.*

*To mi povídej. Jsou jako dva kohouti, kteří se snaží bránit své území.* odpoví jí Sun, které tahle situace není stejně příjemná, jako Lie.