Aʟᴘʜᴀ's sᴏᴜʟ ᴍᴀᴛᴇ [CZ] ✓

62 - Konečně doma

Do sídla smečky dorazí hodinu a půl po přistání, protože právě ono sídlo, je přesně v polovině jejich území.

Alfa odvede svou Lunu do jejich ložnice a rovnou zamíří do koupelny, protože si všimne, že Lia potřebuje sprchu.

"Teď tě, lásko, postavím na zem a půjdeme se společně osprchovat." řekne a co nejopatrněji jí postaví na nohy, které už se tolik netřesou, jako když ještě letěli letadlem.

"Dobře." řekne unaveně a do toho si ještě zívne.

Pomůže Lie svléct oblečení a pak svleče i to své. Následně pustí vodu ve sprchovém koutů, kde opatrně dostrká Liu a ona sám si vleže k ní a zavře za nimi skleněné dveře.

Lia stojí pod proudem tekoucí vody a užívá si přítomnosti svého druha. Tolik jí Sonny chyběl a ona už ani nedoufala, že jej ještě někdy spatří.

V letadle o tom nemluvili, protože skoro většinu času spala, ale musí vědět na čem je. Musí se ho zeptat na to, jestli jí ještě bude chtít, když teď čeká dítě a někým jiným. Chce mít jistotu. Pokud jeho odpověď bude ne, sbalí si věci a odjede do svého domu, který zdědila po svém strýci a bude své dítě vychovávat sama.

"Sonny?" osloví ho tiše, protože na vyšší úroveň hlasů se nezmůže.

"Copak, lásko?" odpoví na její otázku otázkou.

"Pokud mi odpovíš ne, budu to respektovat, ale zeptat se tě prostě musím." začne.

Sonny hned pochopí, o čem mluví. Je mu jasné, že jí dělá starosti dítě, které není jeho. Chce od něj odpověď na to, jestli to dítě bude překážkou.

Už v letadle nad tím musel uvažovat. Přemýšlet, jestli dokáže vychovávat dítě cizího muže. Avšak mu došlo, že to dítě za nic přeci nemůže. Znásilnil jí a je jedno jak, prostě to bylo proti její vůli.

"Lio," řekne a otočí si dívku čelem k sobě. "miluju tě a vždycky budu. Nesnesl bych pomyšlení na to, že mě má družka opustila jenom proto, že jsem nepřijal dítě cizího muže. Nemůžeš za to ani ty, a ani to dítě. Budu tě milovat pořád stejně a i to malé, které se ti narodí, budu milovat jako svého." políbí jí na rty. Napřed lehce a když mu Lia vplete prsty do vlasů, prohloubí jejich polibek.

Osprchovaní se oba svalí do postele a jeden druhému odpočívají v náručí. "Konečně tě máme zase doma. Už nikdy nedopustíme, aby se ti něco stalo." Lie jeho slova zahřejí u srdce.

"Moje vlčice Sonny, ztrácím jí." posmutní. Nedokáže si představit život bez ní. Bez toho, aniž by se směla ještě někdy proměnit.

"I tohle vyřešíme, neboj se. Zítra tě prohlédne doktor." snaží se ukonejšit slovy svou družku, kterou obejme o to víc pevněji.

Lia mu nakonec usne v náručí, ale on né a né usnout. Nemůže se zbavit pocitu, že mu ji mohou kdykoliv opět vzít, jako se to stalo před víc jak rokem. Bude se muset s tímto pocitem naučit žít.

Druhý den ráno se Sonny probudí jako první a zasněně se zadívá na tvář své milované, která sladce a klidně spí, což se Sonny diví, protože to, čím si musela projít, by sebralo silnější vlčice, jak je ona.

Ona je však silná za ně za oba. Zvládla se přes to přenést už v tu dobu, kdy byla uvězněná. Nic jiného jí v tu chvíli ani nezbývalo. Byla tam sama s tím chlapem a musela určitě prožívat muka, když jí znásilňoval.

Hnědovlásek tiše zavrčí a to probudí spící dívku, která sotva otevře oči, se na svého milého usměje. "Dobré ráno." řekne mu stále s úsměvem na rtech.

"Dobré i tobě, lásko." dá jí letmý polibek do koutku úst, na tvář, čelo i do vlasů. Tolik mu její vůně chyběla. Tolik jí toužil sevřít ve svém náručí.

"Tolik mě to mrzí, miláčku. Měl jsem jít s tebou a nebo někoho, kdo by tě ochránil." řekne vztekle a zároveň lítostivě.

Dívka ho pohladí po tváři. "Už je to dobré. Jsem konečně doma a nikam už nepůjdu. Už nás nikdy, nikdo nerozdělí."

Roland postava za dveřmi. Nechce se mi takhle brzo rušit své vůdce, ale musí mít jistotu, že je jejich Luna v pořádku. Když se včera dozvěděl, co všechno se jí stalo, myslel si, že vyletí z kůže. Nebýt Dannyho, který okamžitě zasáhl, netuší, jak by to dopadlo a co vše by ve své zuřivosti napáchal.

Takové zvěrstvo, které bylo spácháno na mladé a nevinné dívce, nikdy v životě neviděl.

Nakonec se odhodlá a zaklepe na dveře ložnice, před kterou postává. Z póza dveří se ozve "Dále." a on otevře dveře a vejde do ložnice.