Položil jsem do peřin a snažil se pořádně vydýchat. Ale Louis mi to nedovolil. Okamžitě se objevil nad mou hlavou a jemně mě políbil. Jen lehounce jimi pohyboval a sotva se dotýkal těch mých, ale dělal to tak smysluplně, že jsem byl naprosto omráčen jeho tempem.
„Doufám, že ještě můžeš, protože tohle není konec. To nejlepší teprve přijde."
Strašně moc jsem se chtěl zeptat, co má se mnou v plánu, ale jakmile jsem jen malinko pootevřel ústa, Louisův prst mi jasně naznačil, že mám být potichu, a tak jsem raději mlčel.
Moje touha ho provokovat však nezmizela, takže jakmile se ode mě Louis vzdálil, aby se i on mohl zbavit přebytečného oblečení, vychrlil jsem ze sebe otázku tak rychle, že neměl šanci mě umlčet.
„Co máš dalšího v plánu? Já už jsem totiž to nejlepší zažil."
Jemu to však potom také nedalo, moje druhá věta ho totiž velmi zaujala a toužil zjistit víc.
„Jak to myslíš?"
„Zachránil jsi mě," šeptl jsem a smyslně si přejel ukazováčkem přes spodní ret. Věděl jsem, že si toho všimne a nepletl jsem se.
Hypnotizovaně sledoval moje rty, a když jsem je skousl, neudržel se a vrhl se na mě. Rychle ze sebe shodil už poslední kousek oblečení (boxerky), vyšplhal zpátky na postel a přitiskl mě svým tělem na madraci. Nemohl jsem se pohnout ani o milimetr. Měl mě dokonale uvězněného.
„Neprovokuj," zavrčel a tvrdě se otřel o můj už tak dost vztyčený rozkrok.
„Proč?" vážně jsem si koledoval o malér, protože jsem prostě nemohl přestat provokovat. Ale mě to fakt bavilo, neodolal jsem.
„Měl jsem v plánu s tebou zažít romantický sex, ale když budeš takhle provokovat, tak tě tvrdě ošukám, že se nebudeš moct pár dní ani pohnout."
Nad jeho slovy jsem vzdychl, protože to řekl tak tvrdě, že jsem dostal neuvěřitelnou chuť, aby to splnil a já se po jeho činu opravdu nemohl hýbat.
Nadzvedl jsem boky, abych získal větší tření a tím ještě víc rozpálit nejen sebe, ale i mého ďáblíka, který se nade mnou hrozivě tyčil a bohužel se mě nedotýkal žádnou částí těla, jen mi hluboce koukal do očí, takže jsem si musel pomoct k většímu kontaktu.
On však po mém nečekaném pohybu překvapeně vykulil oči a trochu pootevřel rty, protože i na něj ten dotyk působil. Ale pořád vypadal vykuleně a byl tak roztomilý, že jsem měl sto chutí ho sníst.
„Neříkej mi, že to opravdu chceš."
Nechtěl jsem mu odpovídat, protože mi přišlo líto pokazit jiskřící ticho, které mezi námi zavládlo. Bylo plné elektřiny a napětí, které mezi námi proudilo a každou přibývající vteřinou se zvětšovalo. Takže jsem místo slovní odpovědi jen razantně přikývl, aby bylo vidět, že jsem si stoprocentně jistý. Sice jsem si po tom prožitém traumatu přál zažít něco jemného a nijak neuspěchaného, ale moje tělo si nic takového nepřálo. Spíš toužilo po něčem nažhaveném, roztouženém a hlavně přísném, aby mě donutilo být poddajný a naplno oddaný. A to něco byl Louis.
„Jsi si opravdu jistý?" on se však o mě bál, ale i tak jsem mu viděl v očích touhu a chtíč, která ho prozrazovala.
„Já si jistý jsem, spíš bych měl strach o tebe," zvedl jsem pravé obočí, abych ho ještě víc vyprovokoval.
Zabralo to.
Louis se zákeřně ušklíbl a hřbetem ruky přejel po mé lícní kosti na pravé straně tváře. Zachvěl jsem se nad tím gestem a trochu se k jeho ruce přitulil. Opravdu mi tohle strašně chybělo.
On však paži odtáhl, snad aby mě taky poškádlil a přesunul ji přes mou hruď a bříško, až skončila u mého rozkroku, po kterém znovu mírně přejela.
Mé boky se automaticky nadzvedly, ale Louis mi je rychlým a silným pohybem přišpendlil zpátky k madraci, takže moje snaha se nevyplatila.
„Nehýbej se," rozkázal mi Louis a odtáhl se, aby z kousku prostěradla odtrhl pruh látky a zavázal mi jím oči, takže všechno co jsem právě viděl, byla jen černočerná tma. Stále mi však fungovaly zbylé smysly a tím, že jsem o jeden přišel, se zdvojnásobila výkonnost těch ostatních. Navíc mě to pěkně rozpálilo. Měl jsem pocit, že mě Louis naprosto ovládá a bez jeho souhlasu se snad nemohu ani nadechnout.
„Miluju tě," uslyšel jsem jeho nakřáplý hlas u mého ucha a jeho ruce se přesunuly z mých boků na rameno, za které mě přetočil na břicho a znovu na mne nalehl.
Cítil jsem tlukot jeho srdce na své lopatce, jeho prudký dech narážející na můj krk a hlavně jeho velký a pulzující poklad, který se usídlil mezi mými půlkami.
Když jsem však chtěl říct, že ho také miluji, zacpal mi dlaní ústa a tvrdě do mě přirazil.
Už mi došlo, proč to řekl.
Nijak si mě sice nepřipravil, ale já už od své první smrti necítil žádnou bolest, takže jakmile poprvé přirazil a narazil na hlouček nervů zvaný prostata, projela mým tělem neuvěřitelná slast a bolest se vůbec nedostavila.
„Jsi. Jen. Úzká. Děvka." Každé slovo zdůraznil hlubokým přírazem a k tomu mě silně plácl přes zadek.
Spojení jeho přírazů se slovy, které se mu hlasitě draly z úst, mi zaručilo silně vyvrcholení a cestu do nebe (pouze přirovnání).
V penisu mi začalo nebezpečně cukat a po několika silných přírazech bych určitě vyvrcholil.
Louis si toho všiml a zkrátil přestávky mezi přírazy, takže šukal jako stroj. Byl jsem mu za to velmi vděčný, protože tím mě konečně dovedl k orgasmu, který mi pohltil celé tělo a všechny mé buňky tím roztančil.
Následně se udělal i on do mě a já ucítil jeho sperma, jak ze mě vytéká a kapky dopadající do bílých peřin.
„Jsi naprosto skvělý," zamumlal do mé kůže na zádech, na které se položil, aby měl možnost se vydýchat, a pak se odkutálel vedle mě.
Hlavu si ponořil do měkkých polštářů a přitáhl si mě blíž, aby mě objal kolem pasu a já si tak mohl položit hlavu na jeho vypracovanou hruď.
Bylo jedno, že jsem ještě špinavý. V tuto chvíli mi záleželo jen na naší blízkosti, které jsem se nemohl nabažit a Louisovu srdečnímu tepu, který mě pomalu, ale jistě ukolébal ke spánku a poslední, co jsem uslyšel, byly Louisovo uklidňující slova o tom, jak moc jsem úžasný a jak moc mě zbožňuje.
Ten obrázek k tomu dokonale sedí :3 Takže s druhou knížkou souhlasíte?
