Když jsem konečně nastoupila do vozidla došlo mi koho pro mě Honza poslal....no tyvole samotnýho kapitána ACS s kterým jsem omylem odešla minule domu. Byly jsme oba tak trochu na mol tak doufám že si mě nepamatuje. Z mých myšlenek mě dostal až jeho hlas.
"Tak to ty jsi Andrea co? No doprdele" řekl Ladislav se zaraženým obličejem.Takže si mě fakt pamatuje...super. "Hele to co se mezi námi stalo už nezměníme, takže teď si prostě budeme hrát na to že se to nestalo jo?" Neříkam že to bylo zlý to teda ne, ale je to kolega a hlavně kamarád mého bratra a to bych mu neudělala."Jak chceš, ale ne že zase budeš po mně vyjíždět jak minule" to si snad děla ze mě srandu ne? JA vyjela po něm? Asi měl moc alkoholu v sobě nebo ma až moc velké ego na to aby si přiznal že za mnou chodil celý večer abych si s ním dala panáka "Asi to máš v hlavě jinak zapamatovaný, ale chapu že když dostáváš tolikrat do hlavy míčem tak si moc nepamatuješ co?" Dobře uznávám že tohle byla teda dětská odpověd, ale nedokážu být poblíž nafoukaného fotbalisty, který ma ego až nekde, kde slunce nesvítí. I když na mou odpovědí se jen zasmál nic neodpověděl a tak naše cesta až do klubu byla tichá.
Konečne jsme tady a jsem připravená na to si nepamatovat zítřek. Sice nepiju často ale dneska to prostě překousnu.
Když přijdem dovnitř hned s LKáčkem jdeme do VIP jelikož brácha nechtěl, aby nás někdo viděl. Zajímá mě co by na to totiž řekly média kdyby viděli sparťanské fotbalisty se chovat jako zvířátka z Edenu. No každopádně dorazíme do vipu a ja jdu hned popřát bráchovi a seznámit se s lidma které neznám. S Viktorií jsem pak furt jen na parketu a křičíme na sebe texty písniček který polovične ani neznáme ale smějeme se.
Asi po hodině mam v sobě zatím jen 3 panáky, ale už se mi začíná motat hlava. Měla bych jít na balkón se trochu uklidnit, nebo budu muset běžet na záchod a zvracení fakt nenávidim. Ani jsem si nevšímala lidí který tam jsou jelikož tam s námi byla ještě nějáká parta kluků.Furt se mi motala hlava, ale pocit zvracení byl pryč takže to beru jako výhru a můžu si dát dalšího s Viki.
Když jsem se ale chtěla vrátit citila jsem že mě nekdo táhne za ruku...hrabe mi snad? Otočím se a tam nějaký blonďatý klučina ktery měl v sobe očividně taky dost. "ahooj nechceš se přidat k nám? zaplatím ti kolik chceš"...COŽE?! tak teď doufám že to je jen výplodek mé opilé fantazie jinak ho asi zabiju "No já nejsem na prodej takže ne" Odpovím s nadějí že mě pustí "Ale tak snad se můžeme dohodnout ne?" Začne se přibližovat, když najednou cítím ruku okolo ramen a ten silnej pánskej parfém který nosí jen on "Ahoj zlato hledal jsem tě pojď pujdeme na panáka" Blonďák mě pustí a oddálí se, když se jeho kamarádi začnou smát. Udělá se mi zas zle, ale né z alkoholu, ale z něho.Ladislav se na mě podívá, ale já už mizím k baru.
Dávám do sebe už 5 panák abych mohla zapomenout na to co se stalo, když si ke mně sedne Ladislav."Nemyslíš že by jsi měla trochu ubrat?" řekne s tím jeho blbým usměvem "Cítím se úžasně" odpovím mu už trochu mimo "Jinak nemáš zač kdybych nepřišel tak by jsi tam jestě trčela s Kenem" myslím si že bych se z toho nejak dostala...nebo ne? to je jedno "Děkuju jsi můj bílý kůň na princi" odpovím mu s usměvem a jen slyším jak se směje "Když jsi opilá tak jsi milejší" Vůbec nevnímam co říka tak se jen zasměju
"Asi už máš dost tak pojď vezmu tě domu"
ČTEŠ
Večerní sny
FanfictionAndrea Mejdrova sestra devatenáctky ve Spartě. Ladislav Krejčí kapitán ve Spartě. Co když se znovu potkají? Bude to stejné? Popis je cliché tak to zkus přečíst a udělat názor podle sebe:)