Večerní sny

Soused

Láďa okamžitě otevřel oči a chvíli koukal jako kdyby viděl příšeru. Vedle něj na pohovce totiž seděl můj nový přírůstek do rodinky...alespoň na pár dní. Moje kamarádka Valerie potřebovala pohlídat psa na týden,aby mohla řešit práci v zahraničí. Moc se s ní nevydám jelikož je modelka a dost cestuje. Konec konců jsme se poznali jen protože jsem ji dělala oblečení. Vůbec mi hlídání,ale nevadí protože má mého vysněného psa.

"Tak co na něj říkáš?" Můj úsměv byl od ucha k uchu. "Jak dlouho su spal?" Chvíli na něj koukal a pak na mě. "Nevím tak čtyři hodiny...ale koukej na toho bobana" Nevím co mají psi za superschopnost  že na ně lidi šišlají,ale já výjimka nebyla. "Jmenuje se Nero a bude se mnou tady týden pak ho musím vrátit" Sednu si vedle něho a zvednu mu hlavu. "Je ti už líp?" Konečně se mu vrátila barva do obličeje a usmál se. "Su zdravý jako ryba neboj"

Láďa musel odejít domů jelikož má zítra zápas a já teď pracovala na tabletu. Musím připravit nějaké šaty na focení. Moje práce je dobrá v tom,že ji můžu dělat i doma. Poslouchám písničky,když najednou slyším ránu. Podívám se na Nerův pelíšek,kde se už,ale nenachází. No to ne! Vyskočím ze židle a jdu ho hledat. Netrvá avšak dlouho než najdu svoje boty rozházené po celé chodbě. Chytnu se za čelo a hluboce se nadechnu. "Klid Andy je to pes" Kéžby to ale skončilo u rozházených a pár roztrhaných bot. Přijdu do pokoje,kde jsou roztrhané polštáře a všude na zemi je jejich výplň. Nero z toho má očividně hroznou zábavu a lítá tam a zpět na posteli. Moje pusa byla otevřená dokořán a jen jsem vstřebávala co vše zničil. "Tak tohle bude ještě zajímavý"

Vše jsem uklidila a roztrhané boty s polštářema vyhodila. Musím si koupit nové polštáře,ale zatím postačí ty z obýváku. Nero na mě smutně kouká z pelíšku. Chci na něj být naštvaná fakt že jo! Ale ty psí oči ve mně něco vyvolávají. Jdu za ním a kleknu si. "Tohle už nedělej rozumíš?" Jsem si 100% jistá že nerozumí,ale tak co už. Začnu ho drbat za ušima a to si začne náramně užívat. "Vždyť mi to nějak zvládneme ne?"

*lkrejci_ vám posílá zprávu*

lkrejci_
Jak jde hlídání?
Jinak doufám že tě zítra
uvidím na stadionu s mým
dresem🔥

Andrea.M
Měli jsme menší problém ale
zvládáme to😁
No nevím láká mě dres jedenáctky👀

lkrejci_
Minčev? Su si jistý že 37 má lepší
odezvu než 11 ;)

Dělám si večeři...přesněji kuře s rýži. Zapomněla jsem jít nakoupit,ale alespoň můžu říct,že se stravuju jako fitnesák před závodama. Nero dostane namíchané granule s rýži. Kdo potřebuje druhou polovičku,když můžete být se psem?

Z mé taneční show u plotýnky mě vyruší zvonek u dveří. Nechápu,kdo to může být když nikoho nečekám. Podívám se na Nera. "Ty snad někoho čekáš?" Jdu ke dveřím a otevřu je. Na druhé straně stojí kluk odhadem tak Honzovo věku.(28) "Ahoj promiň že tě ruším jsem tady od vedle...chci se jen zeptat jestli máš nabíječku na iPhone? Moje mi přestala fungovat a obchody už jsou zavřený"

Měl hnědý vlasy které byly zastřižený. Byl vysoký ale ne vyšší než Láďa. Oči měl zelené ale mně se víc líbí hnědý...proč ho porovnávám k Láďovi?! Sakra vždyť já mu neodpověděla. "Jo jasně chvíli počkej" Jdu do obýváku a vytahují ze šuplíku náhradní nabíječku. "Na tady máš" On se na mě usměje. "Ježiš díky moc zachránila jsi mě jinak ja jsem Adam" Natáhne ruku a já ji potřesu. "Andrea" Přiběhne Nero který hned vrtí ocasem a jde k Adamovi. "Ten je tvůj?" Adam si klekne k němu a hladí ho. "Nene jen ho hlídám na týden" "Mám taky psa tak třeba by jsme mohli někam jít?" Stoupne si a drží se mnou oční kontakt.

Ja jsem stále opřená o rám dveří a jen chytnu Nera za obojek aby neutekl. "No ja nevím mám docela plný týden" Pokud se počítá nedělání nic tak plný fakt je. "Chápu ale kdyby jsi si to rozmyslela tak tady je moje číslo" Vytáhne z kapsy papírek kde je napsané jeho číslo. "To rozdáváš často že je máš takhle u sebe?" Zasměju se a vezmu to. "Nikdy nevíš kdy se hodí jinak ještě jednou díky" "V pohodě ahoj"  Zavřu dveře....lehce zvláštní ale asi v pohodě kluk.

Po jídle jsem šla Nera vyvenčit a zas viděla toho souseda. Tentokrat sebou měl i psa přesněji Labradora. Všiml si mě a zamával mi. Ja se usmála a zamávala zpátky pak už jsem šla směrem do parku. Ještě není tak velká tma takže se nemusím tolik bát. Přeci jen mám v dlani klíče to už je ale síla zvyku.

Ráno jsem se probudila s tíhou na mých nohách. Podívám se dolu,ale tam už na mě kouká ta příšerka co očividně nechtěla spat na svém pelechu. Hned začne vrtět ocasem a olízne mi obličej. "Dobré ráno tobě taky" Jdu do koupelny si vyčistit zuby. Po té jdu do kuchyně a otevřu ledničku. Dneska musím jít nakoupit než půjdu na zápas. Na snídani mi to ale stačilo neboť jsem jedla cereálie s mlékem. Nero dostal to co včera.

Než jsem šla nakoupit tak jsem ho ještě vyvenčila. Zavřela jsem dveře do každého pokoje a dala pryč všechno co by mohl zničit. Nehodlám vše zas uklízet.

Teď už jsem na cestě do obchodu. Poslouchám do toho písničky a zpívám. Obchod nemám daleko...to jsou ty privilegie bydlení v centru. Sice je to jediný co je na tom dobrý,ale to už se neříká. Auto jsem vzala protože hodlám udělat svůj velký týdenní nákup a to bych fakt neutáhla. Zaparkuju na volném místě a jen rychle zkontroluju Nera kamerami v bytě. Naštěstí nic nedělá a jen spí.

"Dalšííí" Zařve prodavačka a tak tam jdu. Vše vyndám na pas a čekám až to naskenuje. "Máte kartu?" Řekne nepříjemně paní která je odhadem v jejích padesátkách. "Nemam" Ona jen zakývá hlavou a pokračuje v skenování. Já si dávám vše do tašky a pak už jen zaplatím.

Už jen dostat ty tašky k bytu byl pro mě dost problém. Naštěstí nám výtah funguje a né jak u Ládi. Odemknu byt a přivítám Nera. "No ahoooj byl jsi hodný?" On jen zaštěká a já dotáhnu nákup do kuchyně. Všechno dávám na místo když uslyším zvonění mobilu. Láďa

"Ahooj co děláš" Řeknu po zvednutí mobilu. "Ahoj nic moc za chvílu pojedem na Letnou co ty?" V mobilu jde u něj slyšet ruch. "Byla jsem nakoupit a teď se půjdu připravit abych vypadala trochu k životu" Zasměju se a u něj se zvuky ruchu zvednou. "Však neboj vypadáš dobře furt...sakra už musím jít Brian nás volá..chtěl jsem si chvíli volat ale tak musí to počkat až po zápase" Mám zvláštní pocit v břichu. "Tak běž" "Ahoj" típne mi hovor a já jdu do koupelny.

Dneska počasí není nejlepší jelikož je zima a tak se obléknu do černých volnějších kalhot s černou mikinou přes jakou si obléknu dres 37 a na to šálu ACS. Není to nějak zajímavý outfit,ale rozhodně mi nebude zima a to je hlavní. Vlasy si udělám do culíku a dám si make-up na obličej.

Zamykám byt a vycházím ven. "Sparťanka jo?" Ozve se za mnou hlas. Otočím se a tam stojí Adam. "Maj dobrý hráče" Zasměje se a já se jen usměju. "Netypoval bych tě na Spartu..." Nechápu jak můžete někoho typovat na tým? Teda pokud nejste z Baníku tam už bych to možná že i chápala. "Vypadám snad že fandím někomu jinému?" Koukne se okolo nás a pak zpátky na mě. "Krejčí jo? Takže už vím proč fandíš Spartě... moje sestřenice je do něj taky zblázněna " Neodpoví mi na mojí otázku a jen začne řešit...Krejčího? Můj dres! Tak už to chápu. "No jo co naděláš holky musí snít" pokrčím rameny a rozejdu se k autu. Tahle konverzace mě fakt přestala bavit. Slyším jak na mě volá,ale já už nasedám do auta.

Hezký pátek přeju🦬