Večerní sny

Slovácko

Napětí je zvláštní pocit...nejde ani nějak popsat. Sparťani to všichni ale pociťovali  ať už ti kteří přišli na Slovácký stadion a nebo i ti co fandili doma. V celku je to jedno všem šlo totiž o jedno...titul. Kluci na tom makali celou sezónu sice jsme měli menší hrboly ale hlavní je to že jsme se dostali až sem. Tým a fanoušci chtějí samozřejmě výhru,ale stačí výsledek udržet na remíze. No ale zpátky do reality trochu.

Jdu s Niki,jejími dětmi a Bárou na místa kde si sedneme. Mám na sobě černé džínové kraťasi a dres 37 s ikonickou šálou ACS.  "Ja som ti to už povedala mali byste ísť na Bali tam to je nádherne" Niki řeší s Bárou ideální místo na dovolenou. "Přemýšlela jsem o tom ale láká mě i Španělsko"  "Valerie říká že Španělsko je fakt hez-" Zastavím se a ani nedořeknu svojí větu.

"Čo sa děje?" Holky na mě zvláštně koukají. Moje oči jsou ale naměřené na jediná volná místa a to hned u rodičů Ládi. Oficiálně jsem je nepoznala,ale ukazoval mi fotky a ja jsi sem 100% jistá že jsou to oni. "To jsou rodiče Ládi...ještě jsem je nepoznala" Nevím proč jsem tak nervózní když s Láďou ani nechodím. "Ahaa no tak šup jdi se seznámit stejně by to přišlo a né za dlouho jak koukám" Bára se s Niki smějí,ale já se jen nervózně uculím a jdu si sednou vedle mamky Ládi.

"Dobrý den je tady volné místo?" Páni není divu že je Láďa hezký,když přímo trefil zlatý důl genů.  Možná bych tak mluvit neměla ale jeho mamka je fakt hezká. "Ahoj jo jasně ty jsi Andrea viď? Poznávám tě z fotek od Ládi" Jakých fotek? Nikdy jsem se s ním nefotila...teda nepamatuju si. "Jojo jsem...a jakých fotek?" Ona se jen zasměje a vytáhne mobil. "Už je to déle ale hned su tě poznala a taky mi o tobě říkal pár věcí" Nevím jestli je horší to že nevím co o mně říkal nebo to že poslal fotky jeho mamce na kterých jsem vypadala nejhůř.

"No ty blaho...takhle se normálně nechovám..vážně" Měla jsem pocit se obhájit,protože najela na fotku,kde ukazuju prostředníček na Ladislava,který to očividně zachytil. Ja ho oficiálně zabiju...teda až po tom co vyhrají titul mám totiž své priority. Po té se seznámím i s Ládi tátou a bráchou. Oba jsou fakt milý takže nechápu co se stalo s Ladislavem. Po zbytek času,kdy kluci se rozcvičovali já jsem si povídala s Ládi mamkou. Fakt sympatická ženská a rozhodne i dokáže vést konverzaci tak,aby jste se cítili příjemně.

Pohled LKáčka:
Přiběhnu k Čvančimu,aby jsme si mohli šviháním protáhnout nohy. "Hej Krejdo není náhodou támhleto Andrea s tvojí mámou?" Nad jeho větou otočím hlavu rychlostí blesku. "Ty vole ona tě normálně předběhla...ale očividně si sedli tak už nemusíš mít nerváka" Zasměje se a jde pro pásky na nohy. Ona fakt přijela? Zítra su je totiž chtěl seznámit ale ona mě fakt předběhla. Rodina je pro mě hlavní priorita takže vidět jak moja mamka se směje s Andy mi udělalo radost. Nečekal su že přijdou takže mi to udělalo dost radost. Podle toho jak se na ní mamka kouká tak si jí už oblíbila. Vidím jak Brian nás svolává...jdeme na to.

Zpátky k Andree:)

"Mami koukej už jdou" David neboli Ládi brácha nás dostal z naší konverzace. Zjistila jsem v mojí konverzaci s Hankou (ano už mi řekla ať ji potýkám) dost potřebných věci o Láďovi. Třeba například že se bojí pavouků a to si říká vesnický kluk...den,kdy mě donutil se postavit k mému strachu z výšek byl den,kdy jsem začala plánovat pomstu. Možná zním jako dítě,ale on bude řvát jako jedno taky.

Celý zápas jsem myslela že se mi zastaví srdce. Docela mě ale uklidňoval ten déšť,který jsme tady schytali. Přeci jsem nejela 4 hodiny,aby tohle prohráli! Dohodli jsme se totiž s holkami že je překvapíme. Láďovi přijeli i rodiče což je hezký.

Zápas skončil 0:0

Jakmile rozhodčí zapískal konec tak mi přiletěli slzy do oči. Oni to zvládli! Sice žlutá dneska byla neustále zvednutá,ale teď to už nikdo neřešil. Obejmula jsem Báru která stála vedle mě. "Tyvole oni mají titul!" Sparta titul samozřejmě oslaví až doma po zápasu s Viktorkou.

Šla jsem za Láďou už sama protože jeho rodiče a holky už museli odjet. Už je totiž dost pozdě. Když přijdu do šatny tak tam už jen je Láďa s Karabcem a Čvančarou. "Jee ahoj Andy" Kára mě hned pozdraví. "Ahoj tak gratuluju" Čvanči se podívá na mě a pak na Láďu. "No a-" "Tak pojď Káro kluci čekají v autobuse rád jsem tě viděl Andy" Čváňa chytne Adama kterého vyrušil ze slova za rameno a táhne ho ven. "Já taky" Stihnu říct než se za němi zavřou dveře.

Hned se mi udělá úsměv od ucha k uchu a vběhnu Láďovi do náruče. "Ty jsi blázen co? Proč jsi přijela takovou dálku?" Držím ho pevně okolo krku. "Však musím podpořit ne! Ale to je jedno...máte titul" poslední slovo zašeptám jako kdybych tomu stále nevěřila. Chytnu Láďu za tváře a koukám se mu do očí. "Andy...nekoukej se tak na mě" Do háje proč musí vypadat dobře i unavenej?! "Jo a jak se na tebe koukám?" Láďa se hluboce nadechne. "Neměli bychom se takhle chovat protože spolu nechodíme ale chcu ti dát pusu jako Brno" Tomu se zasměju a on taky. "Promiň já umím jen Pražskou" Nakloním hlavu a oba se přiblížíme.

"Promiň že otravuju nechal jsem si tu batoh" Okamžitě od sebe s Láďou odskočíme. "Jo v pohodě ja už taky půjdu čeká mě dlouuuhá cesta tak ještě jednou gratuluju" Usměju se na oba a mizím ve dveřích.

Pohled LKáčka:
Trefím rukou Káru ze zadu do hlavy. Né silně ale tak aby to ucítil. "Au co je?" Toho kluka fakt zabiju. "Nic"

Zpátky k Andy:
Po té nekonečné cestě jsem si konečně lehla do postele. Naštěstí v sobotu už to bude na Letné takže nemusím prožívat další cesty za klukama. Zabrní mi mobil a já se podívám kdo mi napsal.

Brňáček⚽️💪

On
Doufám že jsi dorazila
domu v pohodě😁
Su fakt rád že jsi
přišla podpořit
Já budu doma až za půl hodinu:/

Já
Teď jsem teprv stihla😂
Za málo baví mě na
vás koukat obzvlášť
když vyhráváte titul!😁
Dej pak vědět kdy
dorazíš domu :)

Nemohla jsem usnout a tohle je můj výplod fantazie ve 2 ráno😂.