Procházím bytem,který vypadá,jako kdyby ho někdo zvedl vzhůru nohama. Když se dostanu přes chodbu do sdílené kuchyně s obývákem čeká tam na mě pár tváří navíc. Na pohovce leží Viťas bez trika a celý pomalovaný fixama hned pod ním na zemi je snad 5 flašek. V kuchyni je Kuchtič a Šulo. Jejich pozice je docela vtipná,jelikož Šulo je opřený o skříňky na zemi a v klíně má hlavu Kuchty. Pokud to nebylo poznat šla jsem k Láďovi domu protože jsme měli jít na snídani spolu. To ale podle kluků nevypadá moc nadějně.
Vešla jsem do pokoje Ládi,kde se mi potvrdilo že se naše snídaně ruší. Ležel na posteli bez trika jen v kraťasech a měl hozenou peřinu na zemi. Na hrudi měl napsáno KAPITÁN a na obličeji knírek. Možná byla chyba odejít dřív,když tak na ně koukám. Moje zakoukání na Láďu přeruší jeho pohyb,který mi naznačil že je vzhůru.
"Dobré ráno vypadá to že oslava byla vydařená" On jen zvedne hlavu a natáhne se pro mobil,aby se kouknul kolik je hodin. "Andy je osm ráno...moc brzo na vstávání" Hodí hlavou zpátky do polštáře a já se jen k němu natáhnu,abych mu dala lehkou pusu na tvář. "Neboj nemusíš stávat půjdu pro snídani a budu hned zpět" Láďa jen šťastně něco zamumlá a vytáhne peřinu zpátky na něj ze země.
Zastavila jsem se v pekárně kde jsem vzala pár croissantu,koblih a housek. Nevím jak jim,ale mně na kocovinu pomáhá sladké. Rovnou jsem jim i koupila kafe a zašla do lékárny pro prášky,za které mi rozhodně poděkují až vstanou.
Když se vrátím do bytu jdu hned do kuchyně,kde se už naštěstí nikdo nenachází a tak udělám míchaná vajíčka. Netrvá dlouho a kluci se pomalým šoupaní chodidlami dostanou k jídelnímu stolu,kde jsem už vše připravila. "Jeee ďakujem mami" Šulo má v krvi asi ještě malinko zábavy zatím co Viťas usíná u jídla. "Nemáš za co já musím jít hoši práce nečeká" Po rozloučení s klukama jdu ven. S Láďou jsem se nestihla rozloučit,protože spal,ale však on to přežije.
"Andy tahle barva nebo světlejší?"
"Andreo kdy to bude hotové?"
"Paní Mejdrová musíte to odevzdat"
"Andreo jak to vypadá?"
"Šéfová můžu si vzít volno?"Dnešek byl snad nejhorší,jelikož jsem zpět po několika dní home officu a čeká na mě fůra nedodělaných projektů mých pracovnic. Dneska jsem ani nestihla jídlo tím jak jsem zaneprázdněna stížnostmi a dotazy. Zrovna vyplňuji formulář na novou sadu kolekce,když mi zabzučí mobil zprávou.
Láďa💋
Ahoj promiň
za ráno byl su dost
mimo ale kluci
říkali že ještě
nikdy nejedli
lepší vajíčka😁Haha to jsem poctěna
a vůbec to neřeš
vynahradíš mi to jindy🤭Nechceš někam na večeři?
Nevím v kolik odejdu
z práce dneska a jestli vůbecAž tak zlý ju?
alespoň ti něco
přinesu😁Na to jsem mu tu zprávu jen zareagovala srdíčkem.
Za pár hodin slyším ťukaní na dveře a hned potom hnědé kudrlinky. Vypadal už docela v pohodě oproti ránu.
"No tak su tady a mam sebou i ty nejlepší špagety co kdy ochutnáš" Přijde ke mně a dá tašku s jídlem na stůl. "No to je sice úžasný ale já mám bílou košili takže jestli se ušpiním tak to schytáš ty" Obejdu svůj stůl a zatáhnu ho za zátylek,abych ho přitáhla blíž. "Ja to nějak snesu" Láďa se pokrčí malinko a políbí moje rty. Jeho ruce se omotají kolem mého pasu a já ho přitáhnu k sobě ještě víc.
Tahle pusa už určitě není už taková jakou jsme plánovali,protože se prodloužuje a začínají se mi červenat tváře. Láďa začne se mnou couvat až ke stolu kde mě posadí. Stojí mezi mými nohami a jeho ruce stále neopustily moje boky. Pomalu zajedu do jeho kudrlin,které jsou fakt hebký což není fér. Láďa se po chvíli odtáhne a opře jeho čelo o to moje. "Musíme přestat nebo se stane něco jiného" Zasměje se a já ho lehce trefím do hrudi. "Jsi blbec fakt...ale teď mi pojď ukázat ty tvoje úžasný špagety" Seskočím ze stolu a koukám co vyndavá z tašky. Nebudu lhát vypadá to fakt dobře. "Jsi dělal ty?" Láďa otevře box a podá mi vidličku. "No to si piš mamky recept"
Když se to jídlo dotklo mého jazyku tak přísahám že jsem zažila nebe. Vydala jsem zvuk který dost zněl jako sténání,ale nebylo to schválně a Láďa si jen odkašlal a narovnal se. "Chutná?" "Moc nechápu že jsi tohle neudělal dřív rozhodně by to urychlilo proces našeho vztahu" Nad tím se jen zasměje a zalehne nás ticho. Není to takové to trapné,ale naopak příjemné.
Jelikož jsem nakonec končila o něco dřív tak na mě Láďa počkal a jely jsme oba ke mně do bytu.
Já teď ležim na posteli a scrolluju instagramem zatím co je Láďa ve sprše. Někdy tam najdete i zajímavé věci třeba o vaření nebo módě a jindy tam taky najdete fakt divné videa u kterých si řeknete jak je to sakra napadlo jen tak.
Láďa vejde do pokoje jen s kraťasy a lehne si vedle mě. Odložím mobil a kouknu se na něj. Jde vidět že ho asi bolí záda,jelikož si lehal opatrně a je narovnaný. "Jsi v pohodě?" On si jen oddychne a otevře oči s malým úsměvem. "Su usnul na zemi a až ráno šel do postele takže mi dost umírají záda" Zvedla jsem se z postele a šla pryč. "Kam jdeš zase?" Ignoruju jeho otázku a jdu do koupelny kde vezmu levandulový olejíček a vrátím se do ložnice. "Otoč se" rozkážu a on se jen mlčky otočí.
Sednu si na jeho dolní část těla a nanesu olej na jeho záda. "Levandulový olejíček mi nejvíc pomáhá na uvolnění svalů taky je plus že to hezky voní" Pomalým pohybem mu začnu olejíček natírat po celých zádech. Moje prsty jen zajíždí mezi jeho svaly,které má překvapivě dost velký. Táhnu svoje dlaně nahoru a pak zarývám zápěstí do kůže abych uvolnila napjaté svaly. Láďovi se to asi dost líbí protože vydává zvuky spokojenosti. Do háje proč se červenám...za to může to že jsem si prošla svými dny a nastala část ovulace.
Po pár minutách Láďa už nějak nereaguje což mi dojde že usnul. Slezu z něj a přikryju nás peřinou. Než ale usnu cítím ruku,která mě přitahuje blíž k jistému radiátoru. Né vážně Láďa je tak horký,že podle mě může za polovinu globálního oteplování. Nestěžuji si nechtěla bych to jinak.
ČTEŠ
Večerní sny
FanfictionAndrea Mejdrova sestra devatenáctky ve Spartě. Ladislav Krejčí kapitán ve Spartě. Co když se znovu potkají? Bude to stejné? Popis je cliché tak to zkus přečíst a udělat názor podle sebe:)