Večerní sny

Rodiče

Momentálně se nacházím v autě s Láďou. Rozhodli jsme se že pojedeme jedním autem,abychom nemuseli brát zbytečně dva. Sice jsme se pohádali, kdo bude řidič snad 100krát, ale už jsme na cestě.

"Pamatuješ si všechno co jsem ti říkala? Máš zabalený doufám všechno" Jsem fakt ve stresu z toho, že Ladislav jde poznat mojí rodinu. Nikdy jsem totiž domu nikoho nepřivedla. "Neboj ja su připraveny na vše a navíc mě rodiče miluji" Zašklebí se a ja jen protočím očima. "No jo prosimtě" Čekají nás ještě dvě hodiny cesty a jelikož jsme vyjeli večer moje oči se pomalu zavírají.

Vzbudí mě až hlas Ládi. "Andy vstávej potřebuju aby jsi mi řekla co to je za chatu už jsme tady" Moje oči se museli trochu probudit a ukázala jsem mu naší chatu.

Oba dva vystoupíme a už vidím jak Mamka otevírá dveře a běží mi naproti. Měla bych zmínit že Mamka závodně běhala takže ta ženská má sprint lepší jak kdokoliv koho znám. "No ahoj já se bála že už nepřijedete" Okamžitě mě obejme ona a pak i táta. Láďa mezitím vyndaval kufry. "A kdopak je tohle?" Zeptá se Mamka "Mami tati tohle je Láďa můj...kamarád" Nechápu proč mi to tak dlouho trvalo, asi protože fakt nejsem zvykla tahat nikoho domu. "Dobrý den" Láďa podá mému tátovi ruku a dá mu i flašku. "Mamka mě učila ať nikdy nepřijdu s prázdnou" Zas ten jeho zášlebek "A kytky jsou pro vás paní Mejdrová" "Jej děkuju to jsi nemusel a říkej mi Denisa" Mamka ho obejme ale hodí na mě oči a otevře pusu. Na to já jen protočím očima a beru svůj batoh.

No to snad ne "Zlato nemůžeme ho dát nikam jinam vždyť už nemáme navíc pokoj" "Tak bude spát na sedačce!" Mama na mě hodí vražedný pohled a to vím,že už to neukecám "Andreo Julie Mejdrová je to host tak snad se k němu budeš chovat s citem a navíc je to jen na dvě noci!" Vyslovila moje prostřední jméno tak to už je fakt zlý.

Kufry jsme si už vybalili a já šla dolu do kuchyně si povídat s mamkou. "Tak co ty a Láďa?" Tak tohle jsem řešit fakt nechtěla. "Nechápu co myslíš" Piju si svojí horkou čokoládu a doufám že Mamka nebude mít náladu o tom stále mluvit. "Vždyť ten kluk na tebe kouká jak- no dobřeee nebudeme se o tom bavit už" Po mém pohledu pozná že to fakt řešit nechci. "Děkuju a jestli mě teď omluvíš mám rande s mojí postelí" Mamka se zasměje "Dobrou"

Láďa si povídá s tátou v obýváku a podle nadšení hlasu je to o fotbale. "Dobrou tati" Oba dva se synchronizovaně na mě podívají...to bylo fakt divný "Dobrou zlato" Láďa se taky zvedá "Už půjdu taky a vás pane Mejdre zítra určitě porazím" Táta se nahlas zasměje "Tak uvidíme zítra a říkej mi Pavle něco mi říká že tady nebudeš totiž naposled" Můj obličej vypadal jako ryba kterou vytáhli na souš. Ten kluk fakt ví,jak se dostat na dobrou stránku rodičů.

Dostaneme se do pokoje a ja se jdu převléknout do koupelny,kterou máme spojenou s pokojem. Moje pyžamo se skládá z volného trika a spodního prádla. Triko je mi až po kolena takže mi nevadí,že mám jen spodní prádlo navíc tady je tak 30 stupňů. Když vyjdu zpátky do pokoje i Láďa už je převlečený do černých kraťas a bílého trika.

Když jsem si pak už jen vyčistila zuby tak jsem konečně mohla zalehnout do postele. "Posuň se trochu zabíráš celou postel!" Tahle postel určitě nebyla dělaná pro dva a tak jsme se tam museli docela zmáčknout. "Dej tu ruku do háje nevejdu se sem!" "Nenám ji kam dát logicky když zabíráš celou postel!" On leží na břichu a já na boku a fakt tady není místo. "Já?! Vždyť jsem na boku...jdi spát už radši" Po tom už bylo ticho a já spadla do ráje spánku.

"Počkej tohle nemůžeme" Láďa drží mojí ruku a táhne mě na louku která tam má,ale ceduli *SOUKROMÝ POZEMEK* "Neboj se však my nebudem dlouho" Právě začíná vycházet slunce a my měli krásný výhled na krajinu. "To je tak krásný" Podívám se na Láďu,ale ten už na mě koukal. Začínáme se k sobě přibližovat a-

Okamžitě otevřu oči....Co.To.Bylo.?!?!? Nebudeme o tom už mluvit prostě se to nestalo...co kdyby jsem se nevzbudila políbil by mě?...proč o tom sakra přemýšlím?! Najednou mi,ale zároveň dojde,že se už nemačkáme na posteli. Láďa totiž leží přímo zamnou a má ruku kolem mého boku. Podívám se opatrně dozadu a vidím jeho naprosto klidný obličej. Musím se dostat pryč než se vzbudí.

V koupelně jsem si udělala hygienu,potřeby a pak se jen převlíkla do džínových kraťas s bílým trikem podle vůně asi není moje,ale teď tam hledat nový nehodlám. Pomalu zavírám dveře a jdu směrem do kuchyně,kde na mě už čeká Mamka. "No dobré ráno dáš si kávu?" Teď je 6 ráno takže všichni přijedou až za 6 hodin. "Ano prosím" zoufale odpovím.

Mamce pomáhám v kuchyni zatím co Láďa s mým tátou tahají ven stoly a židle. Mamka dělá chlebíčky a já těsto na koláč. "Musím jít na zahradu pro salát tak dávej pozor na troubu" Zakroutím hlavou že jo a tančím do rytmu hudby. "No nekecej ono to umí i péct" Jeho hlas mě fakt vyleká a rychle se otočím.

Měla jsem mouku v ruce ale ta už se nachází v obličeji Ládi "Panebože jsem se tě lekla to už nedělej" On si otře z očí mouku. "Promiň nečekal jsem že jsi měla mouku v ruce" "Fakt? Tak to mě mrzí" Chytnu další hrst mouky a hodím to na něj. On se jen zašklebí. "Tak to počkej" Rychle se natáhne pro vajíčko a pleskne mi ho na hlavu. Moje pusa se otevře dokořán....to snad nemyslí vážně tak to ještě uvidí. Sáhnu po nejbližší věc a to je těsto. Mamka hold nebude mít koláč. Těsto mu okamžitě rozetřu po obličeji a utíkám. On vezme balení mouky a běží za mnou. Netrvá dlouho a dožene mě...měla bych fakt zamakat na běhání. Jednu ruku omotá okolo pasu a druhou na mě sype mouku. Oba dva se smějeme jako malý.

Pohled Mamky🫶:
"Dávám tomu měsíc" řeknu mému manželovi. Koukáme totiž jak ty dva nám ničí kuchyň. "Kluk je to fajn ale uvidíme jestli zvládne naší Andy" "Ale prosímtě vždyť se na ně podívej...prý kamarádi to tak! To lhaní má po tobě!"

Pohled Andrei:
Sranda to byla sice hezká,ale a ta mouka nešla vůbec umýt. Po asi 40 minutové sprše jsem to konečně dostala dolu. Už jsem se oblékla a namalovala se. Vzala jsem si džínovou  sukni a bílý top. Láďa si vzal černé triko a kalhoty s jeho známou kšiltovkou dozadu. Kšilt dozadu ve mně něco vyvolává nebudu lhát, ale musím se uklidnit.

"No ahooj jak se máte" pozdravuju svého mladšího bráchu a jeho přítelkyni Terku. "Ahoj tyjo cesta byla zasekaná ale tak dali jsme to" Obejmu ji a pak i svého bratra. Spolu si sedneme ke stolu venku a povídáme si. "Nečekala jsem že s někým přijdeš" "Já taky ne ale nějak se to prostě stalo no" S Terkou si povídáme pak už jen o práci(jelikož je modelka) a o zajímavostech v životě.

Už je odhadem tak 17 hodin a všichni se tu už náramně bavíme...teda do chvíle dokud si ke mně nepřisedla jedna z mých tet. "No tak Andy už někoho máš? Už by bylo na čase! Nebudeš přeci mladá navždy! Jen se podívej na tetu Kamilu snad nebudeš jako ona..." Prosím dostaňte mě někdo pryč! "Měla by jsi o tom přemýšlet..." jako kdyby jsem o tom nepřemýšlela už dost. Láďa sedí vedle mě a dá ruku kolem mé židle. "Ja su si jistý že času má dost však se na ní podívejte...je hezká" Moje teta si jen odfrkne ale moje oči jsou soustředěné do těch jeho. Myslel to doopravdy? Musím mu přestat koukat do očí jinak se zblázním.
"Děkuju" Zašeptám a on se jen usměje. "Není za co su jen řekl pravdu" Otočí se a zas zapojí do konverzace s mými bratry a tátou.

Že by se mi Láďa líbil? No tak tu myšlenku jsem nečekala ani já a můj obličej to i naznačil. "Jsi v pohodě?" Terka na mě promluví. "Jojo jen se musím napít" Zvednu se ale místo do kuchyně odcházím do naší zahrady. Sedla jsem si na lavičku a koukala do prázdná. Vážně bych dokázala chodit s Láďou? Jsem připravena vůbec na nějaký vztah? Co když se stane to co minule..."Jakto že jsi zmizela" Měl by fakt dostat trofej za to jak mě vždy dostane z myšlenek...