Mafia capital

21. Víc hlav víc ví

Neví, jak dlouho ležíme, na zemi, nohy propletené. Idylku, přeruší slabounké zaťukání na dveře. Oba zvedneme hlavy, podíváme se na zdroj zvuku. Oba mlčíme, doufáme, že osoba odejde. Bude hledat jinde. Ťukání se opakuje, zmáčkne se klika. Spatřím Fordovu hlavu, jak nakukuje dovnitř. „Neházet prosím. Je to naléhavé." pronese našim směrem, vůbec se na nás nedívá. Velmi peprně zakleju, vstanu, začnu se rychle oblékat. Zarazím se, otočím se na Vlada „Co je?" zeptám se, dívá se na mě tak nějak jinak. „Nic, sleduju skvělý soukromý striptýz. Jen pokračuj.". V očích mu mihají jiskřičky. Povzdechnu si, obléknu si poslední kousek oblečení, přehodím si vlasy, ty se mi rozprostřou po zádech. Vlad se prohne, vyhoupne se do stoje. Zakoulím očima, předvádí se. Sám se rychle oblékne.

„Takže co je tak naléhavého?" zeptá se Vlad Forda, který se na mě mračí. „Mluv." pronesu, tajit to před Vladem je zbytečné, když mě na to upozornil před ním. Ford střelí svůj nejistý pohled na Vlada. „Dobrá, nějaký civilista vnikl do klubu VW. Je ozbrojený a drží tam personál. Ochranka by ho zneškodnila, ale vzhledem k tomu že se jedná o civila, nechají to raději na tobě.". Kývnu, jeden problém způsobený civilistou stačí, další nepotřebuju. „Co novináři?" zeptám se ho, když si převezmu od jednoho ze sluhů zbraně. „Zatím nic, neví to. Jsem schopen to udržet pod pokličkou dvacet čtyři hodin.". „Nemůžeš to tajit. Pokud se to nějaký novinář dozví, rozmázne to. Raději o tom informuj Marii, ta něco veřejně prohlásí, nikdo tě pak neukamenuje, že jednáš za jejich zády." poradí mi Vlad. „Zase to děláš. Radíš mi, jak mám spravovat mé území. Je to moje území, mý lidé. Ne tvoji, nech mě dělat svou práci.". Vlad se už nadechuje, aby mi něco řekl, ale já raději odejdu, nechci se s ním hádat. Nasednu do auta, nastartuju, už chci vyjet, když se otevřou dveře, Vlad sklouzne na sedadlo spolujezdce. Sešlápnu plyn až k podlaze a vyjedu, od kol se mi kouří. Kličkuju mezi auty. Vlad se raději přidržuje palubky, rychle chmátne pro bezpečnostní pás, slyším, jak cvakla pojistka. Zastavuju až kilometr od klubu.

Pomalu kráčíme ke klubu, tak aby ani jednoho z nás nezachytily kamery. „Půjdu hlavním vchodem, ty jdi vrchem, je tam poklop, je úzký, ale vejdeš se tam. Vede do úklidové místnosti. O kamery se postará Adam.". „Buď opatrná, vyděšený civilista je nepředvídatelný člověk." zašeptá, políbí mě. Kývnu, popoženu ho, musí mít malý náskok. Sleduju jak rychle a efektivně leze po žebříku na střechu budovy. Zatřepu vlasy, sundám si kabát, nemusí být od krve. Vejdu dovnitř. Hledím do brokovnice s upilovanou hlavní. Zvednu oči ze zbraně k jejímu majiteli. „Ahoj." Pozdravím, lehce u toho zamrkám řasami. „Vypadni." pronese nakvašeně muž. Lehce se usměju, střelím pohled za jeho záda, kde se shlukují zaměstnanci klubu, všichni v pořádku. To je dobře. „Jsem Viktorie. Smrtka. A ty jsi?" představím se, sleduju ho. „Vypadni. Nebo někdo z nich schytá kulku.". Přejedu si prstem přes krk, téměř k výstřihu svetru. Vím, že sleduje můj prst, lehce se natočím, aby viděl můj zadek. Nevědomky skloní zbraň, natočí se, aby měl lepší výhled na mé pozadí. Já vytáhnu zbraň a praštím ho do spánku, jeho zbraň vystřelí, jen o metr mine moje nohy. Muž se skácí na zem. „Všichni v pořádku?" zeptám se, vidím, jak Vlad kráčí ze zadní části klubu k nám. „Příště mi nech taky něco udělat. Chtěl jsem se pobavit." napomene mě. „Žádné příště, nebude." odpovím, podívám se na tu kupu hnoje, co mi leží u nohou. Nohou ho otočím, prohlédnu si jeho tvář, neznám ho. Je to opravdu civilista. „Ty sračko." Zavrčím naštvaně a kopnu do něj, hezky do žeber. „Dost!" zavelí vládce, já ustoupím, nechám ho dělat jeho práci. Musím, musím ho poslechnout, na veřejnosti jsem jeho poddaná, nebo to musí aspoň tak vypadat. „Klub zůstane dnes zavřený. Jdete domů, pro veřejnost zde praskla voda. Očekávám od vás naprostou diskrétnost." pronesu k zaměstnancům, ty na mě kývnou, rozloučí se, odcházejí ke svým rodinám. Sednu si na barovou stoličku, snažím se potlačit hněv v sobě, abych znovu nezaútočila na toho civilistu, kterého teď ochranka odvádí pryč.