Zakázaná Láska

pořádná party

Po chvilce jsem nebyla jediná ožrala a šli jsme si zatančit. Byl se mnou Pierr, Oscar, Carlos, George a Lando s náma tancoval z dálky, protože byl dj.

Tak nějak jsem už ztrácela hlavu a nevěděla jsem co dělám. Najednou jsem cítila na sobě ruce někoho. Podívala jsem se kdo to byl. Byl to Carlos. Taky byl úplně na mol. Tak jsme tancovali spolu v páru a měl ruce všude kolem mě.

Pak jsem jenom viděla jak Carlos jde k zemi. Strčil do něho Charles. ,,Nech ji být! Jsi úplně ožralej a nevíš co děláš! Třeba jí to není příjemný!" Řval Charles. ,,Co s tebou je?" Ptala jsem se, když jsem pomáhala Carlosovi vstát. Pierr se snažil uklidnit Charlese a táhl do dál od nás.

Lewis ke mě přišel a omluvil se, že musí jít pryč a že mě nemůže odvést. Slíbil mi, že nějaký řidič mě odveze domů. A že jim můžu věřit.

Carlos a já jsme zase začali tancovat. Uviděla jsem jak se na nás Charles dívá, tak jsem schválně zkusila něco víc s Carlosem. Trošku jsem se k němu přiblížila jako že mu dám pusu, ale místo toho mi dal ruce na zadek a trošku si s ním hrál. Stále jsme tancovali a byli jsme u sebe. Když jsme se trochu otočili, tak jsem uviděla zase Charlese, jak na nás kouká. Ať si ten chlap najde něco jinýho na co koukat.

Hudba přetala a všichni jsme si šli sednout zase na pohovky. Pár jezdců už odjelo, jako třeba Lewis, takže jsem tady neměla chůvu. To znamená jedno. Můžu si dělat co chci s kým chci.

Sedla jsem si mezi Carlose a Landa. Naproti mě seděl Charles a vedle něho Max a Pierr.

,,Nechcete si něco zahrát?" Zničehonic napadlo Landa. ,,Jo." Ihned jsem souhlasila. Byla prdel něco hrát s tak sexy chlapama. ,,Pravda nebo úkol." Navrh Max. ,,Elenor. Pravda nebo úkol?" Spustil Pierr. ,,Pravda." Ihned jsem odpověděla. ,,Jak ti máme říkat? Elenor je moc dlouhý, nemáš nějakou zkratku nebo něco takovýho?" Dal mi jako pravdu Pierr. ,,Můžete mi říkat El, tak mi říkají mojí kámoši."

Pár kol následovalo a byla to docela prdel. Byli to zajímavý úkoly a pravdy.

,,El. Dej nám tvoje číslo." Požádal mě Carlos. ,,S radostí." S úsměvem jsem jim dala moje číslo. ,,Mám otázku." Řekla jsem do všem. ,,Kdo mě odveze domů? Taxi si neberu, toho se bojím. A Lewis říkal, že mě odvezete." Trošku trapně jsem jim řekla. ,,Já tě odvezu. Skoro nic jsem nepil narozdíl od ostatních." Postavila jsem se k odchodu a rozloučila jsem se s ostatními jezdci.

Při cestě k autu jsem kličkovala, protože jsem nemohla jít rovně. Zničeno nic jsme ztratila rovnováhu a spadla jsem. Naštěstí Charles má rychlý reflexy a chytil mě než jsem spadla na zem. ,,Opatrně maličká. Mohal by sis ublížit."