Zakázaná Láska

Monaco

Vyšetřili mě jestli mi něco není po nehodě. Podali mi nějaký papír, ani jsem to nečetla a rovnou šla za Chrisem. Seděl v kanceláři a něco připravoval. Zaťukala jsem na dveře a vešla dovnitř. ,,Posaď se El. Tohle jsem chtěl probrat v soukromí." Začal a já jsem byla trochu nervózní. 

,,Mám se bát?" Zeptala jsem se pro jistotu. Na jeho výraze byla vidět nejistota. Odpověď nevěděl ani on. Sedla jsem si na židli naproti němu. Seděl za stojem a tam měl papíry na sobě. ,,El takže jako první věc si chci promluvit o tobě a Charlesovi. Není to tak, že spolu nemůžete chodit. Ale potřebujeme, aby ses stále soustředila na závod. Vím, že kdybych ti teď zakázal s ním chodit, tak stejně by jste spolu chodili, ale potají. Byl by to pro tebe jenom stres navíc." Na chvilku se odmlčel. ,,Potřebuju od tebe vědět jednu věc. I když bude tvůj přítel, tak stále budeš dávat 100% výkon pro Red Bull a na trati budete protivníci. Dokázala by jsi to?" Zeptal se mě. Tohle jsem vážně nečekala. ,,Ano. Dokázala a Red Bull bych nikdy nezradila. Jste moje rodina a rodina je na prvním místě." Na moji odpověď se usmál. ,,Dobře. To velice rád slyším. Dneska ses vážně předvedla. Pěkně jsi jela a po nehodě jsi jela dál. S Maxem jste skvělý tým. Myslím si, že i mimo trať jste si blízký. Pomáháte si a to cením. V závodě si pomáháte a to je potřeba pro dobré výsledky." Zase se odmlčel a já jsem netušila kam tímhle směřuje. 

,,El, chci s tebou prodloužit smlouvu u Red Bullu. Co na to říkáš?" Na jeho otázku byla jasná odpověď. ,,Ano! Panebože, děkuju." Vstala jsem a šla obejmout Chrisa. On mě taky obejmul, pak obrátil hlavu k papírům. ,,Doufal jsem, že to řekneš. Papíry na prodloužení smlouvy jsou tady. Stačí podepsat. Nejdřív si to ale přečti. Můžeme klidně projít věci, který ti nebudou jasný. 

Po přečtení a probrání celý smlouvy jsem podepsala a šla se konečně rozloučit s týmem a jela domů. 

Dneska na after party nejdu, protože letíme s Charlesem do Monaca. Sbalila jsem si věci a napsala Charlesovi.

-Ahoj Charlie. Mám sbaleno a můžeme vyrazit na letiště. 

Za chvilku jsem slyšela klepání na mých dveří od pokoje. Byl to Charles. Otevřela jsem mu dveře, aby mohl dovnitř. Byli jsme ve stejném hotelu, protože už stejnak všichni věděli, že jsem byla Faceless Driver. ,,Můžeme vyrazit?" zeptal se mě Charles. Přikývla jsem na souhlas a vyrazili jsme na letiště. 

Na letišti na nás už čekalo soukromé letadlo. Celý let jsme si povídali nebo koukali na film. 

Konečně jsme přijeli do Monaca a rovnou jsem jeli k němu domů. Tam jsme se převlíkli a zase nasedli do auta. 

Přijeli jsme na určenou adresu. Nikdy jsem tady nebyla. Ani v Monacu. Jeli jsme na rodinou večeři k Charlesově mamce. Nikdy jsem ji předtím neviděla a byla jsem trošku nervózní. Charles viděl, že jsem trochu nervózní. Dal mi ruku na stehno a snažil se mě uklidnit. ,,Nemáš se čeho bát. Už teď tě má ráda. Slibuju, budete si rozumět. Můj starší bráška se taky nemůže dočkat až tě pozná." Jeho slova mě trochu uklidnila, ale nejvíc pomohla ta ruka na stehni. 

Přijeli jsem na místo a jako první jsme potkali Arthura. Pozdravili jsme se a obejmuli. Šli jsme do domu a někdo nás zavolal. Když jsme došli za hlasem, tak jsem zjistila, že to byla mamka Charlese. ,,Ahoj mami." ,,Čau mami." Oba Charles i Arthur obejmuli jejich mamku. ,,Konečně vám mám všechny zase doma." Pustili se a Charles se na mě podíval. ,,Mami tohle je Eleonora Domenicali. Moje přítelkyně a jediná jezdkyně v F1. Jezdí za..." Přerušila ho jeho mamka. ,,Ale prosimtě. Já moc dobře vím kdo to je. Umím používat internet." Natáhla ke mně ruce pro objetí. Přišla jsem k ní a obejmuli jsme se. ,,Moc mě těší Eleonor. Já jsem Pascale, ale říkej mi mami." Představila se mi. ,,Taky mě moc těší. Mě prosím říkej El. Je to kratší a příjemnější." Odtáhli jsem se o sebe a podívala se mi vážně do očí. ,,El. Jestli ti bude můj syn dělat nějaké problémy, tak mi to řekni a už ti je dělat nebude." 

Charles vypadal dotčeně. ,,Neměla by jsi být na mojí straně mami? Zeptal se Charles. ,,Ne zlatíčko. Ty si poradíš. Znám tě a vím, že ona bude potřebovat podporu. Teď mi pomoz s těmi talíři." Charles vypadal jako kdyby mu řekli, že Ferrari už neexistuje v F1. Já jsem si nemohla pomoct a musela jsem se trochu zasmát. To na mě koukal a to jsem se musela zasmát ještě víc. Dala jsem mu pusu na tvář a šla taky pomoct s talířemi. 

Sezení bylo připravený venku. Na pohovce tam už seděl nejstarší syn Lorenzo. Vstal a podal mi ruku. ,,Ahoj Eleonor. Já jsem Lorenzo." Představil se mi s úsměvem. ,,Ahoj Lorenzo. Říkej mi jenom El." Posadili jsem se a pustili jsme se do jídla. U toho jsme si podívali. Dozvěděla jsem strašně zajímavých věcí o Charlesovi. 

Po večeři jsme se šli projít po pláži a bylo to nádherný. Sice se musel Charles s Arthurem předvádět jak umí bojovat, ale jinak to bylo pěkný. Musím uznat, že sice je Arthur mladší, ale umí se dobře prát. Několikrát Charles ležet na zemi, ale párkrát ležel i Arthur. Vyváděli jako malý kluci. To mi ale přišlo roztomilý. S mamkou a Lorenzem jsme se pozorovali a smáli se. Lorenzo má rozum a nezapojuje se s nimi do těchto malých bojů. 

Když jsme se vrátili k domu, tak jsme se se všemi rozloučili a jeli jsme k Charlesovi domů. Bylo už pozdě, asi 22h. Charlesovi se ale ještě nechtělo spát. Převlíkli jsme se do pyžama a lehli si do postele. Pustili jsme si nějaký film a já u toho pomalu usínala. Ležela jsem Charlesovi na hrudi a na hladil mě na zádech. Po chvilce jsem usla, nebylo to vůbec těžké, když jsem se cítila tak v bezpečí. Charles byl můj klíč ke štěstí a tomu jsem věřila.