Zakázaná Láska

Dovolená

Ráno jsem se probudili kvůli zvonění na mobilech. Byla to skupina a já jsem chtěla ještě spát. Ani jsem nečetla zprávy a šla zase spát. Charles si četl zprávy a najednou se začal smát. ,,Cheri, máme naplánovanou dovolenou." Oznámil si a já se na něj zmateně podívala. ,,Lando se včera trošku přiopil a zaplatil dovolenou pro několik lidí. Teď shání lidi, aby vůbec někdo jel. Co ty na to?" Zeptal se mě a já jsem nemohla odmítnout, když jsem viděla ten jeho výraz. Byl celý rozřazený a nemohl se přestat usmívat. ,,Jestli ti to udělá radost, tak klidně pojedu. ALE pojede s námi i Arthur. Ať se tam mám s kým bavit."

,,Vždyť tam budu já. Budeš si povídat se mnou. K čemu potřebuješ Arthura?" Vypadal trochu uraženě. ,,To ano, budu se bavit s tebou. Ale až bude večer party, tak ty se mnou nebudeš furt tancovat. Budeš vraždit pohledem každého, kdo se ke mě přiblíží na dva metry. A vím, že Arthurovi věříš nejvíc, takže s ním mě tam pustíš bez obav." Odpověděla jsem mu zdlouhavě. 

,,Jo to je asi pravda. Tak já mu napíšu a rovnou rezervuju letadlo. Ve dvě hodiny odlétáme." ,,Cože?!" Reagovala jsem na jeho poznámku o dvou hodinách. ,,My letíme už dneska? A ve dvě hodiny? Vždyť já na sebe nic nemám." Trošku jsem panikařila a ihned vystřelila z postele do koupelny. 

,,Cheri klid. V klidu se nasnídáme a pojedeme nakupovat. Stejnak jsem to měl v plánu. Nikam nemusíš spěchat. Všechno stihneme." Trošku mě uklidnil, ale stále jsem spěchala. Rychle jsem se nasnídali a vyjeli na nákupy. 

Koupila jsem si něco na večer a taky na večerní párty. Nesměli chybět plavky a košile s kraťasy.

Po nákupech jsme si zašli rychle na jídlo a vyrazili domů si sbalit. Charles se snažil být gentleman, ale občas jsem ho v placení předběhla. Potom byl 15mimut naštvaný.

,,Cheri už musíme jet. Jinak nestihneme letadlo. Arthur už bude čekat na letišti." Slyšela jsem v ozvěnou domu. Už jsme si balila jen to nejnutnější a připravovala jsem se odejít. Ale ucítila jsem teplé ruce na břiše. Charles mě oebjmul zezadu a hladil mě po břiše. ,,Cheri vypadáš nádherně, ale už musíme jet." Zašeptal mi do ucha. ,,No a nebo zrušíme let a uděláme si krásnou noc." Žertovně jsem navrhla. ,,Ale to by se ti asi nelíbilo."

Charles na mě koukal s překvapeným výrazem. Nevěděl jestli si dělám srandu, nebo jestli to myslím vážně.

,,Nedělej překvapeného. Vím, že na to čekáš od první chvíle." Řekla jsem mu už do očí. Viděla jsem že to chce a hodně. Vypadalo to jako by mě chtěl celou. ,,Charlie musíme na letiště. Budou na nás čekat." Stihla jsem ho zastavit než se něco stalo. 

Nasedli jsme do auta a nemohl se přestat usmívat. Zřejmě vážně čekat až mu dám povolení.

Byla jsme unavená a trochu se uvelebyla a začínala jsem zavírat oči. Dala jsem ruku na Charlesovu ruku, kterou měl na jeho stehni. Nemohl si pomoct a políbil mi mojí ruku a dal jí na jeho stehno a položil na ni jeho dlaň. Byl to vážně chlap mých snů.

Přijeli jsem na letiště a tam už na nás čekal Arthur. Nasedli jsme do letadla a já jsem si lehla na pohovku. Povídala jsem si s nima, ale pomalu a jistě jsem usínala. Nechtěli mě rušit, tak si šli zahrát šachy.

Probudila jsem se na Arthurův hlas, že za chvíli budeme přistávat. Ucítila jsem teplé tělo na mém. Charles ležel vedle mě. Jak jsem spala, tak jsem si ani nevšimla, že se ke mě přidal.

Charles se na mě stále díval, jako by mě chtěl přitisknout ke stěně a udělat co se mu bude chtít s mým tělem. Jak mám sakra nevnímat a nemýt stejné myšlenky jako on???

Konečně jsme přistáli a přijeli na adresu, kde Lando rezervoval celý prostor.

Byla to taková malá vila na kůlech nad vodou. Do toho domu vedlo molo a bylo to nádherný. Zaťukali jsme na dveře a otevřel nám Lando.

,,Ahoj, co jsi proboha vyváděl? Ses musel dost opít." Pozdravil ho Charles s úsměvem. Pozval nás dovnitř a ukázal nám kde máme pokoje. Arthur měl pokoj sám pro sebe. Zatímco já jsem měla pokoj a Charlesem. Hned jsem věděla jak to zkončí. Neměla jsem v Monacu nic říkat.

Přivítali jsme se s ostatními a Max měl skvělý nápad jít do baru na párty. Takže jsme se šli převléct a já jsem si vzala hodně krátké kraťasy a nějaký párty top. Charlesovi se to ze začátku nelíbilo. ,,Cheri nechceš si vzít něco jinýho? Je mi jedno kolik lidí se na tebe bude dívat a kolik jich budu muset zmlátit. Problém je moje kontrola nad sebou samým. Nevím jak dlouho vydržím bez toho, než to z tebe ztrhnu." Šeptal mi svůdně a já jsem měla lehký problém s dýcháním.

Do pokoje vešel Pierr a oznámil, že se odchází. Chvilku na nás podezíravě koukal a pak odešel k ostatním.

Začali jsme rovnou na tvrdo. Nebyl čas ztrácet čas. S Landem a Arthurem jsme zkončili brzo. Sice jsem nebyla moc opilá, ale mluvila dřív pusa než hlava. Jako parta jsme tancovali a ke mně přišel nějaký chlap. Podobně starý jak Lewis.

,,Čau baby. Mám pro tebe nabídku. Řekněme 20euro? Za jednu noc." Podívala jsme se na něj zmateně. ,,Dobře tak 40euro. Víš nejdu. Dostaneš k tomu ještě kvalitní matroš. Jestli mě chápeš." Díval se na mě jako na hračku. Chtěla jsem něco říct, ale ucítila jsme ruku vysoko na vnitřním stehni. ,,Sorry kámo, ale ona už někomu patří a není na pronájem. Jestli mě chápeš. Tak teď běž." Odpověděl za mě Charles.

,,Co by jsi v téhle situaci dělala?" Zeptal se mě Charles. ,,Jako první bych zjistila nabídku..." Moje odpověď se mu moc nelíbila a trochu se zamračil. ,,Jako druhý bych zjistila tvojí nabídku. Ale rozhodnutí by bylo na kvalitě." Odpověděla jsem mu a představovala si co se bude dít po této větě.

,,Omlouváme se, ale my už půjdeme. El to trošku přehnala a musí si jít lehnout." Rozloučil se Charles se všemi i za mě.

Odvedl mě do vily a do našeho pokoje. Jenom co zavřel dveře od pokoje mě přitisknul ke zdi. ,,Cheri netuším jak to děláš, nebo co se mnou děláš. Ale moc se mi to nelíbí, hlavně když mluvíš o tom, že tě může mít jiný chlap." Řekl s klidným hlasem, ale rozbušeným srdcem.

,,No ještě technicky nejsem tvoje. Jsem tvoje přítelkyně, ale ještě sis mě nevzal." Odpověděla jsem hravě.

,,Cheri nepokoušej mojí kontrolu nad sebou." Řekl trochu už dominantně. Asi už ztrácel nezvy.

,,Já ji nepokouším. Čekám až vyprší." Oznámila jsem mu můj názor.

,,Nemůžu, jsi opilá a zítra by jsi toho litovala." Odpověděl mi upřímně. Nechtěl využít situace a nějak mě využít.

,,Říká se opilá mysl, ale střízlivé myšlenky." Na chvilku jsem se odmlčela a pokračovala. ,,Pokud mě vážně chceš, tak si mě vem. Další šanci třeba nedostaneš, pokud nevezmeš tuhle." Na nic nečekal a hodil mě na postel.

,,Cheri já se musím ovládat, ale v tvojí přítomnosti to prostě nejde."