Zakázaná Láska

odplata

Na poslední chvíli mě chytil kolem pasu a zatáhl zpět do pokoje. ,,Blázníš?! Mohla sis něco udělat?!" Trošku křičel. Na jeho obličeji byl vidět strach. ,,Promiň, ale já ani ty nechceme být spolu v tomhle pokoji. Bylo to jediné řešení." Odpověděla jsem s pohledem do země. ,,To není ale řešení, že se zabiješ." Stále byl naštvaný. ,,No trochu jo. Aspoň se nebudeme dál ani jeden trápit." Odpověděla jsem taky naštvaně, abych nezačala brečet. Vztek přebije slzy.

,,Kdyby jsi to udělala, tak nejen já, ale všichni fanoušci F1 by se trápili a truchlili. Takže to vážně není řešení." Odmlčel se. ,,Omlouvám se... neměl jsem na tebe tak vyjed. Byla to blbost. Měl bych být pyšný a místo toho se chovám jako ..." Zarazila jsem ho. ,,Hele, je to v pohodě. Fakt. Chápu to a asi bych reagovala podobně. Akorát bych na nikoho neřvala a hned se neopila. Byla to velká novina a dozvěděl ses to přes televizi. Jo to je trošku blbý. Ale přísahám, že bych tě nikdy k ničemu nevyužila." Na chvilku jsem se odmlčela a podívala se mu hluboko do očí.

,,Já tě miluju. Miluju tě Charlesi a nechci aby jsi kvůli mě trpěl. Pokud se chceš se mnou rozejít, tak to chápu a nebudu ti bránit." Na jeho odpověď jsem nečekala a šla si sednout na zem a opřela jsem se o stěnu.

,,Elenor. Já.... já.... já tě taky miluju. I když jsi jezdec Red Bullu a tím jsi můj nepřítel. Nechci se s tebou rozejít a jsem pyšný na to, že zrovna moje přítelkyně je první jezdkyní v F1." Pousmála jsem se na jeho odpověď.

Sedl si vedle mě a pořádně mě objal. Po tomhle jsem toužila tak dlouho. Odpuštění od něho.

,,Mám nápad." Řekl nadšeně a já se na něj podívala s úsměvem. ,,Uděláme takovou malou pomstu. Ano, fungovalo to, ale přesvědčme je, že to nefungovalo a jsme stále na sebe naštvaný. Co ty na to?" Zeptal se mě a já radostně přikývla. Líbil se mu ten plán. Přeci jenom jsem málem vyskočila z okna. ,,Přesně proto jsi moje holka." Jásal. ,,Dobře, takhle zní plán..." začal vysvětlovat

Z našeho pokoje se ozvala velká rána a to už přiběhl a odemknul Carlos. ,,Co se stalo?!" Kričel Carlos. ,,Nevim. Povídali jsme si, spíš se docela hádali a najdenou omdlela. Snad nebude muset do nemocnice. Doufám, že bude moct jezdit dál. Carlosi ty máš někdy fakt blbý nápady." Na to co řekl Charles, tak Carlos trošku začal zmatkovat. Nevěděl moc co má dělat. Přiběhl ke mě a yačal se mnou klepat. Neudržela jsem to a začala se smát. ,,Co? Ty jsi v pohodě?" Zmateně se díval. ,,Co by se mnou mělo být?" Ptala jsem se Carlose. Podívala jsem se na Charlese a ztratili jsem to oba. Dostali jsme oba výtlem. Carlos nás vraždil pohledem. ,,Vidím, že se bavíte a už jste se udobřili. Následoval výklad od Carlose o tom, jak to nebylo vtipný.

,,Jo a Charlesi přidíš El do skupiny? Přece jenom je to tvoje holka a měl by jsi to bá ty." Připomínal Charlesovi, když odcházel z pokoje.

,,Počkat. Není tohle Carlosův pokoj?" Ptala jsem se zmateně. ,,Ne není. Tohle je můj pokoj. Ano, svázali mě v mém vlatním pokoji." Říkal trošku potichu, aby to nebylo tak trapný pro něho. Já jsem mu rozumněla a trošku se zasmála. ,,Přidám tě do tý skupiny. Máme skupiny kde jsou všichni aktuální jezdci. Konecně doplníme počet. Z 19 nás bude 20.

*Inchident vás přidal do skupiny*
-El- Ahoj!
-Tripod- No konečně Charlesi. To ti to trvalo. Ahoj El! Vítej do chaotické skupiny.
-Child- Ahoj El! Neboj, tohle není jenom chaotiká skupina. Je tady občas i sranda. Užiješ si to.
-Inchident- Jak mi to trvalo? Piere. A neusíš hnedka zastrašit mojí holku.
-Champion- Ahoj El! Konečne nejsem sám v týhle skupině za RB. Charlesi, trvalo ti to. Už jsem ji chtěl přidat sám. Ztrácel jsem naději.
-El- Takže vy jste to všichni plánovali. Ještě něco co mám vědět?
-Inchident- Já to neplánoval. Přísahám. A nic dalšího nevim.

,,Charlie, proč to píšeš do skupiny, kdzž sedím vedle tebe?" Zasmála jsem se. ,,No aby byl důkaz, a abz to věděli i kluci. Mi mezi sebou nemáme tajemnství." Obhajoval se. ,,Takže když se podívám do historie chatu, tak tam budu i já? A uvidím co jste si psali o mně." Ptala jsem se s zájmem. ,,Ummm... no nedívej se. Byla by to jenom ztráta času." Říkal trošku nervozně. ,,Tak já se zeptám ve skupině." Nad mým nápadem úplně nejásal.

-El- Lidi mám otázku. Když se podívám do historie chatu, tak tam najdu zprávz o mně. To už vím, ale jaký typ zpráv to je. Úplně se tam nechci dívat (kvůli Charlesovi).
-Child- Řekněmě, že už od začátku kdy tě poznal, tak jsme tě taky poznali. Věděli jsme skoro všechno o tobě.
-Tripod- Lando! To se nesmí říkat! To neměla vědět. Promiň El, ale takhle my myslíme. Nás teď už 20 ví všechno, ale celý zbytek světa to neví. Takový jsou pravidla. Sice už jsi jednou y nás, ale tohle byla jediná věc, kterou jsi vědět neměla. Lando Charles ti určitě velmi děkuje.
-Inchident- Díky Lando. Jsi fakt kámoš.
-Child- Promiň! Stejnak by vám nevěřila a podívala by se na to sama.
-El- Lando má pravdu. Nebuďte na něj naštvaný. Stejnak bych se to dozvěděla, takže se nic nestalo. Akorát to vím dřív. A Lando díky za ušetření práce.
-Child- Není za co, takže mě prosím nezabijte. Díky.

Odložila jsem mobil a podívala se na Charlese. Celý se červenal. ,,Nechceš někam na jídlo?" Navrhla jsem. ,,Ano prosím. Chci odsud vypadnout. Určitě všichni stojí za dveřmi a poslouchají nás." Odpověděl a oba jsem se začali smát.