Zakázaná Láska

,,kamarád;

Blížil se další závod a přijeli jsme pár dní před tím než to začalo. Minulý závod byl dobrý, skončila jsme P3, takže jsem se těšila na další.

Můj kamarád měl přijet dnes odpoledne a díky mě bydlí ve stejném hotelu. Domluvili jsem se, že ho vyzvednu na letišti, aby jsme si mohli popovídat a domluvit detaily. Před tím než měl přijet, tak jsem si zašla ještě do fitka na nějaký posilování.

Oběd jsme měla s Maxem, Landem a Oscarem.  Říkali jsme si různý novinky a co se momentálně děje. Řekla jsem jim o mém kamarádovi, který má dnes přijet. Nakonec to zkončilo tak, že jsme skoro nestíhala a musela jsme pospíchat na letiště.

Uviděla jsem ho jak jde směrem k východu. Nevšiml si mě, tak jsem k němu přišla. ,,Ahoj Charlesi." promluvila jsem na něho. Otočil se a s úsměvem mě objal. ,,Ahoj Eleonor. Ježiš, tak dlouho jsme se neviděli." radostně mě pozdravil. Taky jsme ho objala na přivítanou a pokračovali jsme k mému autu.

Nastartovala jsme auto a vydala se na cestu do hotelu. ,,A jak se teď máš? Skoro dva roky jsme se neviděli?" začal konverzaci. ,,Jo asi to budou dva roky. Momentálně se mám skvěle. Mám svoji vysněnou práci, skvělý tým, nejlepšího spolujezdce na světě a fajn lidi kolem sebe. Až na nějaký výjimky. Ale jinak život je fajn. Co ty?" odpověděla jsme mu. ,,Teď jsme momentálně trenér. Mám skvělý dětska, který sporty milují a baví je to. Ale nejsem zas tak vysoko jako ty." přiznal.

Celou cestu jsme si povídali a informovali se, co se změnilo za tu dobu, co jsme se neviděli. ,,Nechceš si jít zaběhat se mnou a mými kamarády? Těšili se na tebe, popravdě to byl jejich nápad ti vůbec napsat. Někomu kdo mi je blízký, ale nic spolu nic nebudeme mít." zeptala jsme ho. ,,Jo, moc rád půjdu a poznám je." Odpověděl mi s úsměvem. Sraz jsme si dali za půl hodiny, to by mělo být dostatečně dlouho.

Vyšla jsem před hotel a začala se protahovat. Postupně začali chodit ostatní. Lando přišel jako první, pak Charles, a pak Max. Vzájemně jsem je představila a docela si sedli. ,,Kde je Oscar?" zeptala jsme se Landa. ,,Jo on nepřijde. Má něco naplánovaného s jeho přítelkyní. odpověděl mi s zmateným výrazem.

Vyběhli jsme a měli jsme ideální tempo na povídání. Běželi jsme ve formaci 2x2, tak se běhá nejlépe. Kluci se postupně poznávali a dozvěděla jsme se tolik nových informací od každého. Samozřejmě, že mají nějaké informace i ode mě.

Po běhu jsme sdílela nějaké fotky z běhu na instagram do storíček. Byl tam hlavně Lando a Max, Charles tam nebyl skoro vidět. Po běhu jsme zašli na večeři a na drink. S Charlesem jsem doprobrala nějaké informace k programu a plánu na Charlese.

Trochu jsme se opili a skoro jsme nemohla najít můj pokoj. Charles mě doprovodil k mému pokoji. Popřál mi dobrou noc a odešel. Stála jsem před pokojem a snažila se dostat dovnitř. Nemohla jsme najít kartu od mého pokoje. Měla jsme ji v peněžence. To vím jistě. Nebo ne? Nebyla jsme schopná pořádně myslet.

,,Potřebuješ pomoct?" Zeptal se mě hlas za mnou. Otočila jsme se a uviděla Charlese. ,,Ne děkuju Leclercu. Jdi za svojí přítelkyní. Potřebuje tě víc než já." odpověděla jsem mu hrubě. ,,Notak, nebuď taková. Oba víme, že potřebuju jenom jedno a to jsi ty. Takže přestaň hrát na hard to get..." Zarazila jsem ho: ,,Namlouvej si co chceš. Máš přítelkyni a tím to u mě končí. Nebudu tvoje druhá šance." Konečně jsme našla kartu od pokoje a dokázala si otevřít pokoj. Bez rozloučení jsme zavřela dveře a slyšela jsem, jak ještě chvilku stál za dveřmi.

Moc si z té noci nepamatuji, ale zkončila jsme zázrakem v posteli. Ráno jsme se probudila s bolestí hlavy. Nic co by nevyřešila sprcha. V klidu jsme se šla osprchovat a mezitím mi mohl mobil explodovat oznámeními. 

Kluci vymysleli nějaký ,,zábavný,, výlet po okolí a mám s sebou vzít i Charlese. Ihned jsme napsala Charlesovi, jestli chce jet s námi. Souhlasil a domluvili jsme si sraz.

Výlet vymyslel Daniel, takže by to měla být zábava.

Po cestě tam jsme si hodně povídali pouštěli písničky a zpívali (skoro křičeli) jejich texty. To samé pokračovalo na procházce. Byli jsme někde v přírodě, takže jsme to zklidnili, ale stále jsme si to užívali.

Daniel se hodně bavil s Charlesem, asi aby ho poznal, protože zbytek skupiny ho už znal. Lando, Max, Charles, Daniel a já jsme si udělali pár společných fotek a nakonec jich pár sdíleli na sociální sítě.

Přijeli jsme na hotel úplně vyřízení a jediný co jsme chtěla, bylo jít spát. Samozřejmě, že to nebylo možné. Akorát jsme si stihli dojít na večeři a osprchovat se. Museli jsme s Maxem vyrazit na meeting do Red Bullu.

Vrátili jsme se strašně pozdě, ale aspoň bylo všechno hotové. Dnešek jsme si užili na max. Dokonce jsem ani nepotkala Leclerca. Zázrak. Teď jsem se musela pořádně vyspat, protože zítra vyrážím na okruh na trénink před závodem.

Skoro jsme zapomněla na Charlese.

-Ahoj. Promiň, že píšu takhle pozdě, ale máš u mě paddock passy. Tak až se ráno probudím, tak ti je donesu. Snad tě tím nevzbudím. Dobrou.
-Ahoj. Hele v pohodě. Děkuju moc za passy. Jestli ještě nespíš, tak si pro ně klidně zajdu.
-To můžeš. Moc by jsi mi tím pomohl.
-Jsem na cestě.

Ihned jsme slyšela klepání na dveře. ,,Páni to bylo rychlý." řekla jsme si pro sebe. Zatímco jsme šla otevřít dveře. Stál tam Charles. Ale LECLERC. ,,Co chceš? Jdi si za svojí přítelkyní." řekla jsme mu narovinu. ,,Za prvé se chci omluvit. Vím, že jsme se chovat jak totální vůl. Nebylo to ode mě fér vůči tobě. Za druhé neříkám že musíme hned, ale třeba časem až mi odpustíš. Mohli by jsme být přátelé? Chybí mi tvoje společnost. A za třetí to o mojí fake přítelkyni jsme nelhal. Nemám vůči ní žádné city. Jsem donucen do tohohle vztahu. Musíš mi věřit." obhajoval se.

Chvilku jsme nad tím přemýšlela, ale nakonec jsem mu trochu odpustila. ,,Dobře. Nejsme kámoši, ale nejsme ani nepřátelé. Něco mezi. To nebo nic. Časem uvidíme, jak to půjde dál." podala jsme mu ruku na souhlas dohody.

Ihned ji přijal a potřásl s ní. ,,Děkuju moc El. Nebudeš litovat a já se budu snažit že všech sil. Slibuju." odpověděl mi s velkým úsměvem. Viděla jsme jakou mu to udělalo radost. Odešel a zavřela jsme za ním dveře. Třeba to bude takhle lepší.

Jenom co jsme si sedla na postel, tak se ozvalo opět tlukání na dveře. Zase jsme šla otevřít dveře a stál tam Charles. Tentokrát to ale byl můj kamarád a přišel si pro ty passy. Podala jsme mu passy pro Red Bull. ,,Tady máš. Hlavně je neztrať a hlídej si jaký den si bereš. Taky se párkrát stalo, že si vzali špatný den a museli se vracet do hotelu. Poděkoval mi a popřál mi dobrou noc a odešel.

Konečně jsme mohla jít spát a fyzicky se připravovat na zítřek. Nemohla jsme se dočkat.