Walking Between Dead

24.

"Už se ti ozval Gavin ?" zeptala jsem se otce, když se ukázal u nás doma.

"Ne, pořád ne. Asi se něco sralo jinak než mělo. Někoho tam musím poslat, ať to prošetří."

"Dobře, pojedu já." Sebevědomě jsem na něj hleděla a snažila se nesmát, když na mě povytáhl obočí.

"Ty? Mladá slečna se konečně rozhodla přispívat do komunity?" koukal na mě nevěřícně.

"Jo, zvládnu to. Už mě nebaví tady jenom sedět. Dohodu s Královstvím jsem tehdy uzavřela já. Navíc mám poblíž kamarádky."

"Nojo, málem bych zapomněl... Tak jo, vem si sebou Arat a pár chlapů, zrovna se vrátili z Alexadrie."

"Dobře, do dvou dnů jsem zpátky. Jo a budeš nějak řešit to s Hiltopem ? Poslali nám dárek, jak jsem koukala.."

"Zřejmě to tam pojedem vyřídit, žádnej strach. Vezmem zbraně,namočíme je do toho hnusu ze shniláků a koho tím pak píchneš, nakazí se," máchl pálkou a usmál se.

"Buď opatrný," objala jsem ho.

"Vždycky jsem."

                                                  ************* 
O den později

Zaklepala jsem na dveře poradní místnosti. Zevnitř se ozvalo dále, ale ne otcovo. Trochu mě to znepokojilo, a tak jsem jen hodila letmý pochybný pohled na Arat , a vstoupila.
Přelétla jsem pohledem místnost a svraštila obočí, když jsem nenašla otce.

"Kde je táta ?" zaptala jsem se Simona sedícího v opačném čele stolu.

"Negan je momentálně nezvěstný, jestli máš jakékoliv novinky z Království, sděl je mně," odpověděl mi. "Je Gavin v Království?"

Posadila jsem se za stůl naproti Arat a spustila :"Ok, no tak Gavin v Království byl..., přivítal nás u brány. V krku měl díru jako kráva a kolem se procházeli i ostatní Zachránci. Prošli jsme Království křížem krážem a jinak nikde nikdo živej. To samý bohužel v chemičce. Krom mrtváků ani živáček a ani náboj. Všechno je to pryč."

"Tak to je znepokojivá zpráva. Aspoň že jsme včera snížili nepřátelské počty. Výrazně," usmál se Simon.

"Takže jste vyvraždili Hiltop ? Máme ňáký ztráty ?" povytáhla jsem obočí.

"Lidí nás to nestálo málo," odpověděl mi Dwight. "Ale nepřátel ubylo víc."

"No tak to se modlete, protože jinak nevim, jak mi to chcete vysvětlit," rozrazily se dveře a vstoupil táta.

Já to věděla.

"Negane," hodil na něj překvapený výraz Simon. "Myslel jsem, že tě zabili, že jsi prostě v tahu."

Táta si vzal dezinfekci, sedl si naproti Simonovi a začal si čistit pálku od toho svinstva.

"Ztratil jsem kázeň a bral jsem to osobně, proto jsem tvůj rozkaz změnil z nakažení na kompletní vyhlazení Hiltopu. Jo, trochu se to podělalo, ale myslím, že jsme se možná ocitli v naprosto stejný taktický situaci v ohledu na přístup, tohle nevíme, ale přiznávám vinu," vysvětloval Simon. "A taky tě teď žádám o to, abys mi to prominul, všechno ti vynahradím, to ti slibuju."

"Vzpomínám si, jak jsem to tu zabral," začal vyprávět táta. "Jak si mi ty, pomáhal, to zabrat. Nebyl jsem si jistej, jestli tě nechám v partě. Přede mnou, než jsem zaved svůj spásnej systém, ta hrůza cos udělal, potom jak si pozabíjel všechny ty chlapy, ty kluky v tý osadě,  by tě hodně lidí považovalo za těžkej případ pro psychiatra, to bylo jako dílo nějakýho, hodně narušenýho, zatracenýho netvora. Někomu, s kým se člověku nechce spolupracovat natož ho mít po boku. 

Tak jsem si řekl, že tě budu trochu sledovat. A dělal jsem to. Vypadalo to, že všechno funguje jak má, ovšem až do týhle chvíle. Budu chtít, aby sis kleknul."

Když táta mluvil o vyvražděné osadě, mluvil o Oceanside. Byla to osada blízko moře a kdysi nám patřila. V průběhu proti nám vyzbrojili a táta tam poslal Simona, ať to urovná. Pozabíjeli tam všechny muže a kluky starší dvanácti let. Byl to celkem masakr, a pak jsme o ně stejně přišli. Simon se nikdy nebál vzít do ruky zbraň..

Nyní se kleknul a vypadalo to jako na popravě. Myslím, že byl i připravnený zemřít. Klečel zády k otci. V místnosti bylo hrobové ticho několik dlouhých vteřin.

"Chceš něco podniknout, nebo je to všechno.." zeptal se táta.

"Nic nepodniknu," odpověděl Simon, ale jeho oči říkaly něco jiného.

"Ne, nepodnikneš. Je ti odpuštěno. Zvedej se, jsme srovnaný," uvolnil táta celkovou atmosféru. 

Simon se postavil a promluvil :"Já tě nezklamu, tebe ne."

"Toho si zatraceně cením." Táta klepl pálkou do stolu a Zachránce vedle mě vyndal mapu se zakreslenými místy.

"A začneme rovnou tímhle, první sadou novejch stanovišť, my totiž nemusíme nutně obsadit Hiltop, stačí, když farmářům uvnitř, znemožníme odejít. Budeme rychlí a budeme na lehko, picneme každýho, kdo jen vystrčí nos. Zítra odpoledne se vydám s desetičlenným místem na tohle místo," ukázal na jeden z kroužků na mapě. "Vezmem tam zásoby a střelivo. Všichni ostatní udělají totéž, ve stejnou dobu na jinym místě. Takže po zítřku budeme mít Hiltop obklíčenej a pro další náboje to bude kousek. Týmy budou chodit kolem nich a budou střílet jednoho za druhym, den za dnem. Dokud nedojde k jejich oslabení," uchechtl se.

"Ambiciózní plán a mezi náma taky troufalej. Jsem rád, že seš zpátky, šéfe," usmál se Simon.

"Já jsem se taky rád vrátil, ale teď vypadněte. Až na tebe Dwighte, ještě musíme něco projednat."

Zvedla jsem se a táta na mě kývnul. Co jsem viděla v Království mu řeknu později.