Walking Between Dead

36.

Zamířila jsem za Rickem, abych mu řekla nové zprávy o zmizelých Zachráncích.

"Ricku ?" zavolala jsem na něj a on zagestikuloval, že hned přijde, a dál mluvil s někým přes vysílačku. Došel ke mně a pokračoval s tím přes vysílačku. Když se okolím rozezněl bzučivý zvuk promluvila jsem k němu. "Ricku, mám informace o zmizelých Zachráncích."

"Jo, o tom jsem s tebou chtěl mluvit, vydrž," mávl na mě a dál mluvil do vysíačky. "Nebeské oko, jak to vypadá ?" Když dostal odpoveď, vydal ještě pár rozkazů, a pak se věnoval mě. "Co jsi zjistila ?"

"Do Útočiště se nikdo z nich nevrátil, nemohli jen tak zmizet. Dost z nich mělo rodiny, a jeden byl dokoce novopečenej táta."

"A víme teda, co se děje ?" zjišťoval dál Rick.

"Nevím, všichni se bojí, že přijdou jako další na řadu. A Zachránci jsou jediný bez střelných zbraní."

"Jo, ty jsme vám museli z jistých důvodů sebrat," připustil Rick.

"Hele je jich tady většina a mají strach, a jestli odejdou i další, bez jejich sil stavbu nikdy nedokončíme a všechno půjde do kopru,"konstatovala jsem realitu.

"Tak jim zajistíme ochranu,"namítl Rick.

"Takže budem makat a vy nás budete chránit ? Koho mi to tak připomíná," zamračila jsem se.

"Ještě něco, Ricku," chtěla jsem mu říct o mé teorii o Oceanside, ale přerušil mě naléhavý hlas z vysílačky.

"Taro, co se to tam děje ?" musel Rick řešit nejenom mě.

"Krysař dvě nereaguje. Jestli to brzo nezačne, horda narazí na naši skupinu tesařů,"naléhal hlas.

"Dobře, pro jistotu tam vyrazíme," dokončil Rick rozhovor. "Jdeš taky ? Asi budou potřebovat pomoc."

"Jasný, je tam Daryl a mám tam i své lidi. Jdeme."

Dorazili jsme právě včas. Mezi hromadami dřeva už se procházeli mrtváci a Daryl s Aaronem na rameni, které Rick poslal s Aaronovým zraněním do tábora, jen tak tak unikli před jejich klapajícími zuby. Vrhla jsem se mezi mrtvé Carlovi po boku a drtili jsme je jednoho po druhém. Jenže to byla horda a stále jich neubývalo. Nějak jsem si neohlídala levou stranu a už se jich ke mně hrnulo víc, než bych sama zvládla. Carl si všiml, že mám mírné potíže, a tak se vrhnul mezi mě a mrtváky. Společně jsme skoncovali s nejbližší hrozbou zdaleka ne však s obecnou hrozbou. Ozval se výstřel, a pak další. V ten moment se rozjely klády z hromady a převálcovaly všechny mrtvé. Ty, které nepřejely klády, jsme dobili ručně.

********

"Tak tohle si s tebou Carol pěkně vyřídí," zasyčela jsem na Justina, který měl odklonit stádo, aby nenarazilo na tesaře přesně tak, jako se to stalo.

"Ty už mi nerozkazuješ," vyskakoval si Justin, když jsme přišli do velitelskýho stanu.

"Jo, a můžeš za to bejt kurva rád. Já bych se s tebou tak nesrala !"

"Kdo měl mít tu službu ?" ukázala se ve vchodu Carol a stačil jí jeden pohled.

"Já se vážně snažil!" začal se hájit Justin.

"Je mi ukradený, že ses snažil! To už mu ruku nevrátí!" vyjela na něj Carol oprávněně.

"Takže tys měl odklonit stádo?" objevil se ve stanu i podrážděný Daryl.

"Vysílačka nebyla nabitá," zvedl ruce Justin, že se vzdává.

"Kecy, je solární. Nezkontroloval si ji!" mručel Daryl.

"Nemůžu za to, že je to křáp!"

A to už mu Daryl pořádnou natáhl. Justin vyletěl ze stanu a Daryl hned za ním. Vrhly jsme na sebe s Carol letmý pohled a vyrazily za nimi. Daryl zrovna Justina přerazil kastrůlkem po hlavě, a pak hp začal mlátit hlava nehlava.

"Daryle! Notak přestaň!" chytila ho Carol za ruku. "Vyřešíme to, ale takhle ne !"

"Ale s nima to jinak nejde," nechal Daryl Justina a odešel.

Kývla jsem a též je opustila. Daryl má pravdu. Tyhle lidi poznali jen bolest. Byly buď pravidla, nebo tresty.

Omlouvám se za kratší kapitolku, ale bylo to potřeba. Tak zase za týden :)