Walking Between Dead

21.

"Pošleme tam ven, partu od plotu. Když přibereme pár dalších, bude to čtyřicet dělníků. Budou stát zády k sobě. Vybavíme je trubkama. Proklestěj cestu," přednášela právě svůj plán Regina. "Aby se pak menší tým mohl-"

"To nestačí," skočil jí do řeči Eugene.

"Cože?" nechápala Regina a přes svoje ego si asi nedokázala představit, že by někdo znevažoval její plán.

"Počty, které zde navrhuješ, nebudou stačit.Vzhledem k hustotě toho stáda, by čtyřicítku s improvitovanými zbraněmi v útvaru, který navrhuješ, přemohli a sežrali do pár minut."

"Jo. To je pravda. Ty dělníci odlákají pozornost, aby kolem stáda pronikl malý tým. Ti můžou varovat základny a-"

"Připočteme-li malou šanci na úspěch, povede to k nepokojům, kdy se dělníci postaví proti vojakům, až bude docházet jídlo a palivo, což nám zhatí už tak vachrlaté plány," pokračoval Eugene.

"Tak možná bude stačit to, že vystrčíme ven tebe Eugene. Možná, že to pak všeználka motivuje k tomu, aby vymyslel řešení!"

"Nikdo nikoho ven strkat nebude Regino. Eugene má pravdu," postavila jsem se vedle Simona, který stál v čele stolu, kde obvykle sedí táta. Nelíbilo se mi, že ze sebe dělá takovou dominanci.

"Přesně, dělníků je tu hodně a musej bejt na naší straně," podpořil mě Dwight.

"Musíme je srovnat do latě," poznamenal Simon agresivně.

"I kdyby jsme dostali ven pár našich a nějak ten zástup pročistili, mají všechny budovy kolem odstřelovače," vzdychl Gavin. "Takže teď pojďte vyřešit tu druhou věc. Tohle všechno musel způsobit někdo odsud. Máme tady schůzku krizovýho managementu kvůli povstání v Alexandrii, my tři šéfové základen. A zrovna přitom se to posere, přitom nás odříznou ?! Notak, vědí všechno a viděj všechno. Jde to i beze zbraní. Jedniná krysa zabije spoustu lidí. Jen žvaněním."

Gavin velel bývalé chemičce poblíž Království. Regina měla na starost velkou základnu se spostou Zachránců. Simon obstarával povyvražděnou satelitní základnu u Hiltopu a zároveň byl otcova pravá ruka.

"Nebude to nikdo z nás, ani z dělníků," vyjmenovával své postřehy Dwight.

"Dwighte, pochop, jak se věci mají-" spustil Simon.

"Ne, Simone. Budeme se dál držet svýho a nevzdáme se ničeho. Přežijeme a nechci slyšet žádný pindy ani kňourání od vás dvou," ukázal Dwight na Reginu a Gavina. "Jestli se vám to nelíbí, pusťte se do mě. Když nás odsud nevyvedeš ty, já jo," vyčetl Simonovi.

Simon přešel k sedícímu Dwightovi a sklonil se k němu. "Jasně, všechno zvládnem, jasně. A potom najdem toho srabáckýho podčlověka, kterej nám to takhle zavařil a pěkně ho budem tady přede všema po několik zatraceně dlouhejch dnů pomaličku zabíjet. Bezva schůze lidi, teď ještě pojďte z dneška vymáčknout to nejlepší, co půjde."

                                                                                    *******

Po nějakém čase diskutování do místnosti vtrhla Laura celá udýchaná.

"Co se děje?" ptal se hned Simon.

"Jdou sem nahoru," odpověděla přerývavě.

"Mrtváci ?" zjišťoval Eugene.

"Dělníci. Prej, že můžem střílet."

Otevřeli jsme dveře na chodbu a vystoupila jsem hned za Simonem. Chodba byla zaplněná dělníky. Bylo dusno a skoro se tam nedalo pořádně dýchat.

"Dělníci se mají zržovat jen a pouze v přízemí. Konkrétně mají přiděleno tovární podlaží a venkovní zahrady," chopil se Simon situace.

"Dole je moc horko," stěžoval si nejbližší dělník. "A ven teď určitě nepůjdeme. Kdy spravíte elektriku ?"

"Nepotřebuje spravit, šetříme palivem," odpověděl mu klidně Simon. "Je to společná újma."

"Aha. Najdenou, žejo," neodpustil si dělník.

"Takovymhle tónem to na mě nezkoušej," zamračil se Simon a chtěl se vrhnout na dělníka, ale Dwight mu v tom zabránil.
"Hej, počkejte všichni. Tohle musíme přetrpět. Potřebujeme jen trochu času."

"Potřebujem vodu," zaznělo z davu. "Jsou tu mladý i starý lidi."

"I voda je tu teď na příděl," uklidňoval je Simon.

"My pracujem a vy nás chráníte, tak zněla dohoda, tak to přece má fungovat," ozval se zas někdo jiný a dav jen zamručel na souhlas.

"Už víte, jak se odsud dostanem ?"

"Potřebujem vodu!" znělo ze všech stran.

"Copak jste neslyšeli ?! Všichni se musíte vrátit na tovární podlaží!" rozkázal Gavin.

"Kde je Negan ?"

"Je naživu ?"

"Notak odpovězte!"

"Okamžitě se všichni vraťte na tovární podlaží!" zařval Simon.

Další vlna protestů. "Já nikam nepůjdu!"

"Tak v tom tě budu muset opravit," chtěl k ženě přistoupit Simon.

"Kde je Negan ?!"

"Zbraň!" zakřičel někdo a ozval se výstřel. Regina byla uprostřed pohybu v proti výstřelu.

"Ne! Už dost!" zakřičela jsem na celou chodbu a všichni ztichli. "Můj otec je naživu a doufám, že o tom nikdo nepochybuje ve vašem vlastním zájmu!"

Mou větu podpořilo hvízdání zpoza rohu.

Všichni poklekli a já vykročila za zvukem. Spatřila jsem otce a chtěla ho obejmout, ale zastavil mě, a když jsem si všimla, co má na sobě, pochopila jsem proč. Jeho kožená budna byla pokrytá vnitřnostmi a ještě bůhví čím. Usmál se na mě, a pak naznačil muži, jenž přišel s ním a byl stejně jako on vybavený proti mrtvým, ať si klekne. Jako jediná jsem měla výsadu nemuset pokleknout v jeho přítomnosti.

"Co tak koukám, hodně z vás skvělejch lidí zapomnělo, kdo vlastně jsem. Tak já vám to připomenu. Nosím koženou bundu, mám svojí Lucille a moje koule jsou z ocele. A umřít nehodlám, dokud na to nebudu sakra připravenej.
Když mě teďka omluvíte, mám děsnou chuť, dát si sendvič, sprchu a nějakou tu masáž od Frankie. A nejraději všechno hned. Potom nás čeká hromada práce. Třeba jako promluvit si s mojí pravou rukou. Musíme přijít na to, jak se tohle všechno mohlo stát. A pak se hezky vrátíme k tomu, co jsme dělali do teď. Budeme zachraňovat lidi."

"Díky, Negane."

"Díky bohu za tebe!"

"A proto tady jsem," pronesl táta k muži klečícímu vedle něj.
"Pánové, laskavě ho odveďte do dvojky. Laskavě."