olověná růže | Vito Scaletta

Kapitola 2 - Dětský lásky

Tentokrát se psal listopad, rok 1938. Ten osudný listopad. Ale tehdy jsem to ještě nevěděla.

Od té scény, co se stala v milkshake baru, jsem Paulieho viděla postřelenýho nebo nějak jinak zraněnýho ještě několikrát. Taky se mi o tom začal více svěřovat. Občas mě vzal za donem a klukama a hráli jsme karty.

Byla jsem starší, bylo mi třináct a taky se mnou trochu začaly házet hormony. Věděla jsem, že to, co dělají je fakt odporný a ostudný, a že nikdy nechci být jako oni. Ale na tom Samovi v té době něco bylo.

Všichni tři, Paulie, Tom a Sam pro mě byli útěk od reality. Ve škole to zrovna v kolektivu nebylo dobrý a já se těšila na každej pátek, kdy mě vemou s sebou a budem si povídat. A taky na to, až uvidím Sama.

Nevěděla jsem ještě, kdo byl Sam zač. Díky dívčí naivitě a taky díky tomu, že se ještě úplně nevybarvil. Ale snažím se si ho pamatovat tak, jak si ho moje mladší já pamatovalo.

-

,,Ahoj!" se smíchem jsem křikla a sedla si na místo, kde sedává don.

,,Hele pozor, toto místo je rezervovaný pro dona!" ozval se hned Paulie.

,,V pohodě, ať si maličká Valentina klidně posedí. Já jedu stejně pryč. Koneckonců, když tady nejsem já, má z vás rozumu stejně nejvíc," zasmál se pan Salieri a mávl na rozloučenou.

Nechápala jsem moc to označení don. Nejradši bych mu říkala strýčku Salieri, ale to mi bylo zatrhnuto. Tak jsem ho raději neoslovovala.

,,Tak co, zahrajeme zase karty?" koukl se na mě Sam. A já se v těch jeho očích mohla utopit. Takovej pěknej chlap s třináctiletou holkou umí udělat divy. Byl ke mně hodnej a jedinej z nich neměl přítelkyni nebo se mnou nebyl pokrevně spojenej.

,,Jo, zahrajeme," špitla jsem a vlasy, které jsem si zastrčila za ucho jsem raději dala před obličej. Abych zakryla rudý tváře. To mě vždycky prozradilo.

Sam hodil na stůl balíček karet a já se k nim hned vrhla. Hrozně mě bavilo je promíchávat.

,,Chlapi, dáme si něco k pití ne?" zeptal se Paulie.

,,Já chlastat nebudu," zvedl ruku Tom, nacož se Sam zasmál.

,,Tak mi něco nalej. A nalej i něco slečně, už je dost velká a nemusíš ji držet pořád na krátko Paulie," poklepal Sam na místo předemnou.

,,Same, ty nemáš slovo v tom, co bude a nebude dělat, do prdele," ohnal se Paulie. Začala jsem mít strach, že se tahle situace ještě víc vyhrotí.

,,Paulie, v pohodě, tak já to s váma ochutnám. Když to nebude dobrý, vypiješ to ty," mile jsem se usmála. Asi jsem taky chtěla působit zajímavá.

Paulie si odfrkl a nalil sobě a Samovi asi půl skleničky něčeho. Množství, které jsem dostala já by odpovídalo spíš flusanci, než nějakému pití.

,,Tak, díky," zasmála jsem se a prohlížela si tu tenkou vrstvu hnědé tekutiny u dna.

,,Nebudeš se mi tu ožírat, na to seš zas moc mladá," řekl Paulie podrážděně a usedl k nám. Já měla karty už promíchaný a rozdávala je.

Přiťukli jsme si a všechny pohledy mířily ke mně. Moje alkoholová premiéra.

,,Hned řekni co na to svinstvo říkáš. Chci se ujistit, že rozhodnutí bejt mezi střízlivýma, bylo správný," zasmál se tom.

Hrkla jsem do sebe co v té skleničce bylo a polkla. Rozkašlala jsem se a chytla se za krk. Hrozně to pálilo, měla jsem pocit, že mi to rozežere krk.

,,Fuj, no tak to ne," vydechla jsem.

,,Já si to myslel, donesu ti nějakou šťávu," zvedl se Paulie a skleničku mi odnesl. Jeho nepřítomnosti využil Sam.

,,Je zas hrozně dramatickej. Až tady bude nějaký pití pro dámy, ochutnáš to," mrkl na mě a já se znovu uculila.

Když se Paulie vrátil s mým nealkoholickým pitím, vytáhl si cigarety.

,,Jsem tak po cestě přemýšlel, když chceš teda zkoušet nový věci, zkus cigáro. Stejně ti to každej určitě cpal ve škole," položil přede mě cigaretu.

,,Co, to ne ne?" zasmála jsem se a koukala se na ostatní.

,,Jestli to nezkusíš teď, zkusíš to za rok," protočil očima a sám si jednu zapálil.

,,V dnešní době kouřej i malý děti. Ta doba je fakt zvrácená," řekl s cigaretou v puse Tom. A tak jsem tam vlastně seděla jediná bez cigarety. A nelíbilo se mi nezapadat.

,,Tak dobře," vydechla jsem a dala si cigaretu do pusy. Sam mi podal zapalovač a já ji zapálila tak, jak jsem to viděla u ostatních. Jenže mi to nehořelo.

,,To musíš potáhnout, víš co, na, vem si moji," skočil mi do toho Sam a cigarety nám prohodil.

,,Co teď?" koukala jsem se kolem zmateně se zapálenou cigaretou v ruce.

,,Dáš si to do pusy a prostě vtáhneš to dovnitř, se zkus potom nadechnout, ať se ti to dostane do plic," předvedl mi Paulie. Tak jsem to zkusila. A poprvý kouřila cigaretu.

,,Tohle je teda mnohem lepší jak to hnusný pití," zasmála jsem se, když se mi podařil už asi čtvrtý šluk.

,,No, jo, je to super, ale cigára jenom se mnou nebo se strejdama," pohrozil mi prstem Paulie. Přikývla jsem a odklepla do popelníku.

,,Tak jdeme hrát!" zajásala jsem.

-

Hrozně ráda na tyto večery vzpomínám. A na tento obzvlášť. Protože to bylo něco, jako ticho před bouří. Zkusila jsem cigarety a alkohol v jeden večer, jen abych zapadla a udělala dojem.

Teď smutek zaháním červeným vínem a cigaretu si zapálím kdykoli, kdy je na ni nálada a čas. A peníze.

A to se Samem? To byla jen platonická láska. Možná jsem někdy po večerech snila, že se vezmem, ale věkový rozdíl mi do karet moc nehrál. Ale je roztomilý vidět zpětně, jak jsem slovu "láska" vůbec nerozuměla.