Kapitola 1

224 15 117
                                    

Chtěla jsem křičet. Ostatně jako vždycky, když se mi dostal do ruky Denní věštec. Ani jsem si nepamatovala, kdy naposledy bylo nějaké vydání, ve kterém by se neobjevila alespoň jedna zmínka o Dracovi a Grangerové. V Týdeníku čarodějky se vyskytovaly skoro na každé třetí straně, proto jsem ho už raději ani nečetla. Něco málo se objevilo i v časopisech Přeměnování dnes a Lektvary v praxi, což ani nedávalo smysl, tenhle typ článků se v nich obvykle nevyskytoval. Byli všude a mě to neskutečně štvalo.

Nešlo ani tak o to, že jsou ti dva spolu. Sice jsem ze začátku měla problém to překousnout, ale vypadali opravdu šťastně. Draco vypadal šťastně. A já chtěla, aby byl šťastný. Nemuselo to být zrovna s ní, ale když to nešlo jinak... Jen mě mrzelo, že já šťastná nejsem. Měla jsem všechno, co jsem si kdy mohla přát a přesto mi něco chybělo. Jen jsem netušila co.

Povzdechla jsem si a hodila nejnovějšího Denního věštce na hromadu tiskovin, kterou jsem následně zvedla ze stolu. Už bylo opravdu na čase, aby mě jejich šťastné obličeje přestaly pronásledovat na každém kroku.

Spěšně jsem se vydala ke krbu, ale najednou se mi zlomil podpatek a já tvrdě přistála na zemi. Všechny noviny se rozlétly kolem mě a postupně se snášely k zemi. Naštvaně jsem se vytáhla do sedu, zula si boty, mrštila jimi do kouta a promnula si bolavý kotník. Nebyl vyvrknutý, ale rozhodně nebyl ani v pořádku. Pomalu jsem ho masírovala, zatímco jsem očima těkala po spoušti kolem. A pak mi padl pohled na časopis, který se při dopadu na zem otevřel. Titulek ve mně vyvolal zájem a tak jsem se přestala zabývat svým kotníkem, natáhla se pro časopis a pustila se do čtení.

Máte pocit, že vám něco chybí, ale netušíte co? Víme, jak to zjistit!

Kratochvilné kouzelnické kejkle mají teď nově na skladě snový lektvar! Tato malá ampulka fialové tekutiny vám dá všechny odpovědi, po kterých toužíte. Stačí ji jen vypít a ve snu se vám odhalí pravda o tom, co chcete. Pravda, kterou před vámi vaše podvědomí skrývá. Tento lektvar dokáže zázraky. Draco Malfoy a Hermiona Grangerová, nejslavnější pár Anglie, jsou toho důkazem.

Lektvar je dostupný výhradně v Kratochvilných kouzelnických kejklích. Těšíme se na vaši návštěvu.

Když jsem narazila na další zmínku o nejslavnějším páru Anglie, odfrkla jsem si. Ale musela jsem uznat, že zbytek mě zaujal. Pokud se jednomu lektvaru podařilo vyloudit na Dracově obličeji úsměv, který jsem tam neviděla už opravdu dlouhou dobu, tak by možná nemusel být tak úplně k ničemu. Jistě, znamenalo to jít do Kratochvilných kouzelnických kejklí, ale nějaký Weasley mi rozhodně nemohl zabránit v tom, abych zjistila, co chci.

Odhodila jsem magazín stranou a opatrně se vyhoupla na nohy. Kotník při pohybu trochu bolel, ale nebylo to nic, co by nevyřešil lektvar s kostivalem. Ještě štěstí, že jsem jich měla zásobu. Zkusmo jsem na nohu našlápla, a když jsem zjistila, že je to snesitelné, přešla jsem opatrně pár kroků ke křeslu, do kterého jsem se s úlevou posadila a vzala si hůlku, která byla na konferenčním stolku hned vedle.

„Accio potio consolida,"mávla jsem hůlkou a za chvíli se přede mnou objevila lahvička s lehce růžovou tekutinou. Odzátkovala jsem ji a na jeden lok vypila. Věděla jsem, že bude trvat minimálně patnáct minut, než zabere a nehodlala jsem při úklidu toho bince riskovat další boty. Reparo by sice zlomený podpatek vyřešilo, ale vždycky mi přišlo, že už ty boty nejsou jako dřív. Nezbývalo mi tak nic jiného, než je při nejbližší příležitosti vyhodit. Aspoň, že to nebyly jedny z mých oblíbených.

Namířila jsem hůlku ke krbu a s tichým „Incendio" rozdělala oheň. Pak už jsem jen všechny noviny postupně nasměrovala ke krbu a s úsměvem sledovala, jak se pomalu mění v popel.

Úlomky životaKde žijí příběhy. Začni objevovat