další díl je tadyyy!!! wuuuhuuu, minulý příběh byl dlouho napsaný, ale vydali jsme to až teď. jinak jsme neměli moc čas psát, protože se dělo strašné drama. jinak otázka sice ne úplně k příběhu, ale myslíte, že je moudré skončit se školou v 17ti jen protože jste těhotní? my Karel IV. ale zajímá nás i váš názor, užijte si kapitolu!
pov: Jaan
Jaan věděl, že Silva nic nezmůže. Rozhodl se naplánovat si svůj plán sám. Jaan se zrovna řídil pravidlem: Dokud mám boty, ještě to neskončilo. A Jaan měl boty. Takže to ještě neskončilo. Vladimír za to ohnivě zaplatí. Jaan se usmál, jeho plán byl ho zapálit. Vždyť když se mu nepodařilo ho utopit, zapálení je naprostý opak, takže by se to přece mělo podařit! Jaan se usmál. Stále měl boty, toto se mu podaří.
pov: Eva
Eva se bavila znovu s někým koho přísahala, že nenávidí. My v tom logiku taky nevidíme. Ale taková Eva je. Prvně vám navykládá, že někoho nemá ráda a pomlouvá je za jejich (i před jejich) zády, a poté jí najdete jak se s nimi baví, jako by se nechumelilo. Nechumelilo, je jaro, pršelo, ale i tak, chápete, metafora. Eva prostě byla žijící oxymóron a nebo lhářka prolhaná. My lhaní sice podporujeme (je to naše živobytí), ale nikdy bychom si nedovolili chovat se jako Eva. Když někoho nemáme rádi, netajíme to a hlavně se s nimi nekamarádíme. To úplně nedává smysl. Ale jak se tak snažíme najít logiku v Evině chování, začíná nás bolet hlava, pojďme se podívat co tam kuchtí Vladimír.
pov: Vladimír
Vladimír kuchtil večeři. Nejen pro sebe, hladový Ludvík byl hned vedle něj, a slintal jako pes nad Vladimírovým výtvorem. Ludvík slintal nad Vladimírem ale v mnoha ohledech, takže toto nebylo nic neobvyklého. Oba dva zrovna strávili čas bavením se o svém ex, Tomášovi. Jeho tragická smrt je zasáhla velmi blízko u srdce, ale také je o něco více sblížila. Jak se tak říká, vše zlé je i pro něco dobré. Vladimír vzhlédl k Ludvíkovi, ale ten měl oči jen a jen pro jídlo. Vladimír se uchechtl, typický Ludvík.
pov: Ludvík
Mňam, byla jediná Ludvíkova myšlenka, jak tak koukal na Vladimíra, který se právě otevíral o tom jak ho mrzí Tomášova smrt. Ludvík sice soucítil, ale bylo těžké nemyslet si mňam. Koukl se na Vladimíra = mňam, pomyslel na Tomášovu smrt, s těstem na sušenky = mňam, co si asi myslely ty krysy co ho jedli? = mňam. Mňam bylo všude kolem něj a Ludvík tomu nemohl uniknout. Vladimír se ho zeptal: "Jaké jsou tvé myšlenky, Ludvo?" a Ludvík neměl jinou šanci, než je vyslovit nahlas. "Mňam." Vladimír se zasmál "Ano máš pravdu, Tomáš umřel velmi sic tragickou, neb lahodnou smrtí." Ludvík se pousmál, občas mu přišlo, že Vladimír je jediný kdo mu doopravdy rozumí. Jak se tak říká, být milován je být porozuměn, a Ludvík s tím souhlasil.
pov: Silva
Tak jako obvykle, nic zajímavého.
to je vše! omluvili bychom se za krátkou kapitolu, ale vy se neomlouváte za nedostatek komentářů, takže nás, Karla IV., to nemrzí. ALE MÁME PRO VÁS NOVINU! komentování je ZADARMO!! ano, slyšeli jste správně, naprosto zadarmo !!!! :O wowww, to určitě mnoho z vás nevědělo, ale už to víte, tak komentujte Joooo! Ádiooooooos.
