párty

31 4 2
                                    

ahoj všichni, nevím jak vy, ale mě přišel minulý díl celkem o ničem.. (je to název kapitoly, tak jste si toho možná všimli lol) celkově jsem se rozhodla dát time skip a nevím kdy jsme ani co se děje, ale aspoň se něco děje konečně, pojďme to rozjet!


pov: Vladimír

Vladimíra to moc nebavilo. Byly prázdniny a on se buď bavil s Ludvíkem, nebo ne. Moc ne, Ludvík šermoval. Celkově všechno zapadlo do stejné rutiny a on toho už měl dost. Rozhodl se napsat do třídní skupiny.

Vladimír: Bude párty přijďte.

Ludvík: Nemůžu, šerm.

Vladimír: Jsi si jist, že nemůžeš přijít?

Ludvík: 👍

Vladimír: ok, můžu počítat s ostatními?

ostatní: Ano.

Eva: Ne, jsem s mužem.

Vladimír: K, tak přijďte.

Vladimír by lhal, kdyby tvrdil že ho nemrzí, že to Ludvík nestíhá, ale celkem to i čekal, Ludvík šermoval hodně, ale to nevadí, rozjedou to i bez Ludvíka.

pov: Eva

Eva nešla na párty. Byla s Michalem. Nikomu ale nechyběla.


pov: Jaan

Jaan měl rád párty, a to jen z jednoho jediného důvodu. Nikomu nepřišlo divné, když jste byli bez bot. Jaan se těšil. Rozhodl se dát všechny strasti za hlavu a znovu se kamarádit se Silvou, přestože je toxic. Vladimír i Eva měli vztah s někým jiným, takže poslední stojící možný crush byla Silva. On na ní crush ale neměl! Už ne. Jen nechtěl být sám. Jaan věděl že Silva po chvíli začne být znovu toxic a opustí ho, on si na to ale zvykal. I boty ho už opustily, je bez bot, skončilo to.   :(


pov: Ludvík

Ludvík si neuvědomil, že by mohl jakkoliv ranit Vladimíra, tím že odmítne jeho pozvánku na párty, ale on musel přece trénovat! Ludvík si prošel mnoha věcmi a teď se znovu soustředil na šerm. Vladimír by na něj měl být pyšný, že to Ludvík nevzdal po tom všem co na něj svět hodil, je co by si Ludvík myslel kdyby přemýšlel nad pocity ostatních lidí. Ale to nehrozilo, Ludvík byl sebestředný a ostatní lidi ho nezajímali. Očividně.


pov: Silva

Silva byla na párty a byla opilá. Eva se s ní nechtěla bavit o tom co se stalo ve sklepě, a víte co? Silvě to ani trochu nevadilo. Když se s ní o tom Eva nechce bavit, tak ať se s ní o tom nebaví. Kdo vůbec řekl, že Silva se o tom chtěla bavit? Ne, Silva jí napsala protože to byla ta správná věc co udělat, aby dala Evě příležitost si o tom promluvit. Pokud to ale Eva nechce, tím líp! Silva se o tom taky nechce bavit! Nejlepší bude zapomenout, pomyslela si Silva zatímco šla hledat další flašku.


pov: Vladimír

Vladimír věděl že to není nejlepší nápad, ale nemohl si pomoct. Trochu se napil a už si to kráčel za Ludvíkem. Ani nevěděl co má v plánu dělat, ale věděl že tam proste jít musí. A tak šel.


pov: Jaan

Jaan viděl jak Silva pije flašku za flaškou a cítil pro ní sympatie. Nevěděl co se stalo ale vypadala smutně. Rozhodl se za ní jít, přestože jeho přítomnost obvykle lidi nerozveseluje.


pov: Ludvík

"Vladimíre? Co ty tady děláš?" Divil se Ludvík. Zrovna šermoval, ale očividně už ne, protože Vladimír. "Ludvíku, " začal Vladimír. "..." skončil Vladimír. "Co? Dokonči svojí větu Vladimíre, co potřebuješ?!" vyjel na něj Ludvík, jakýkoliv jiný člověk by se hned cítil špatně, za to jak na něj vyjel, ale ne Ludvík, Ludvíkovi chybělo to sebeuvědomění. ":(" posmutnil se Vladimír. "Poslouchej Vladimíre, pokud nemáš co říct tak odejdi, nemáš tu co dělat, vždyť nešermuješ! A co bylo tak důležité, že jsi mi to prostě nemohl napsat?" divil se Ludvík. "Já.. jsem tě chtěl vidět." dostal ze sebe Vladimír. "🤨 vidět? vždyť se vidíme pořád 😑" "Ne, ty.. šermuješ víc." "Šermuju víc než co?" nechápal Ludvík. "Víš co, zapomeň to" vzpamatoval se Vladimír, "promiň že jsem překazil tvůj trénink, já už odcházím". "Počkej, Vladimíre." řekl Ludvík a Vladimír se za ním otočil s nadějí v očích. "Nezapomeň za sebou zavřít dveře." řekl Ludvík a bez dalších slov se vrátil se k šermu.

pov: Silva

Silva ani nevěděla jak se to stalo. V jednu chvíli měla rty přitisknuté k lahvi, v druhé chvíli k Jaanovi. Silva věděla, že je opilá, a toto je hodně špatný nápad, vždyť je to Jaan! Ale Silva nechtěla přemýšlet, naopak, chtěla zapomenout, chtěla dostat myšlenky někam jinam. A Jaan jí s tím dokázal pomoct.

pov: Eva

Eva byla s Michalem. Asi týden zpátky jí psala Silva, že si chce promluvit o tom co se stalo ve sklepě. Eva si povzdechla, vážně se o tom bavit nechtěla, měla muže, byla šťastná. Přesto si stále pamatovala tu konverzaci:

Silva: Ahoj Evo, doufám že se máš dobře. Vím že je to trochu zničehonic, ale myslím že bychom si měly promluvit, o tom co se stalo ten den ve sklepě, bylo by fajn, kdybychom si to vyjasnily osobně, máš čas tuhle sobotu? Mohly bychom se sejít a dát si třeba kafe, nebo něco.

Eva: Čas nemám, v sobotu jsem u Michala.

Silva: Dobře, dej vědět kdy jindy by ti to vyhovovalo, myslím, že bychom si o tom měly promluvit.

Eva: Já si nemyslím že je o tom potřeba mluvit. Prostě na to zapomeň. Ale pokud o tom s někým mluvit potřebuješ, najdi si psychologa 😘😘

A s tím to Eva ukončila. Nevěděla jestli jí poté Silva znovu psala nebo ne, ale nezajímalo jí to. Silva by se přes to prostě měla přenést a nedělat z toho takové drama.


pov: Jaan

Jakmile se na něj Silva vrhla, Jaan byl trochu zaskočen, ale netrvalo dlouho než s ní byl zajedno. Silva chce, Jaan chce, proč ne. Oba byli smutní, sami a opilí a věci se stávají. A vy, čtenáři, myslím že víte co se stalo 😉. V té chvíli byl Jaan šťasten, že neměl boty na sobě, byla by to zbytečná věc navíc, kterou by ze sebe musel sundávat.


pov: Vladimír

Vladimír byl smutný z toho jak se Ludvík chová, ale věděl, že udělal chybu když tam šel. Byla to špatná chvíle, na to mluvit o jejich vztahu, který celkem kolísal, z důvodu Ludvíkova neustálého šermování. Ale Vladimír věděl, že až Ludvíka znovu uvidí, nebude mít chuť mu spílat. Ludvík mu moc času nevěnoval, ale když si na něj ten čas nakonec našel, byla to Vladimírova nejlepší chvíle celého dne. Škoda, že jich moc ale nebylo. Vladimír si povzdechl a šel zpátky na párty. Bude mít zábavu i bez Ludvíka, rozhodl se, přestože Ludvík byl jediné na co mohl myslet celou dobu. Ale aspoň se o to pokusil, snaha se počítá.


to je vše! tímto končí dnešní kapitola! Co na to říkáta? Konečně se něco děje. I tak mě to moc nebaví. Asi budu muset napsat díl Hobamy. Je to těžké žít bez Hobamy v životě. Takže si nestěžujte na málo kapitol pěkné pětky a běžte si přečíst Hobamu! Je na tomto účtu a jmenuje se Sweet Home Obama. Neříkejte že to nemáte rádi, dokud jste to nezkusili! To je asi vše a pro dnešek se loučím, snad tohle drama vyvážilo tu nic kapitolu včera. Ádiooooooooos.

Pěkná pětkaKde žijí příběhy. Začni objevovat