Jsem tu s tebou// Dnf ff <3

28.

Dlužím vám to, omlouvám se že to tak trvalo guys 😭

Dream pov

No to si ze mě děláš prdel.

D: to je sranda, že jo? Blbá sranda?

Viděl jsme jak se George koukal všude po pokoji, jenom ne na mě a po čele mu stékal pot. Takže je to pravda.

D: Georgi, bože-

Nevěděl jsem co na to říct, ale hlavní cíl bylo utěšit George

D: Quackity je fakt kokot, jak si tohle může dovolit. Musíme ho zastavit, protože se vsadím že on by to doopravdy udělal, zmrd. Zaslouží si rozbít hubu.

Sedli jsme si s Georgem na postel a snažili se něco vymyslet, nějaký plán jak se dostat k té fotce a prostě ji vymazat z existence.

Jak jsem tam tak seděli vedle sebe, všiml jsem si jak George popotahuje. Vůbec jsem se mu nedivil, právě naopak.

D: pojď ke mně, tohle si nezasloužíš...

George chvíli váhal ale potom mě pevně obejmul a začal brečet do mého ramena

G: já jsme věděl že to je špatnej nápad, ale on mě přemluvil...já fakt nechci aby to někdo viděl Dreame...

Hladil jsem mu záda a utěšoval ho, říkal jak všechno bude v pořádku, ale sám jsem neměl plán. Nevěděl jsme vůbec co dělat. Ale musel jsme na něco přijít. Pro George. Možná taky proto, že nechci aby někdo jiný viděl George takhle, ale to je teď vedlejší.

Přemýšlel jsem a to dlouho. K tomu mi také pomáhalo držet George blízko u sebe a utěšování ho. Nabíjelo mne to pocitu že s tím doopravdy musím něco udělat, něco vymyslet....

D: Georgi, mám nápad, už vím jak to udělat.

Řekl jsem nadšeně. Konečně jsme na to přišel, konečně mohu Georgovi pomoct, alespoň vzít trochu váhy z jeho ramen.

George se na mě koukal s úžasem v očích, jeho čirý úsměv se pomalu vracel.

G: opravdu? Jak?

Když jsme to chtěl říct, přišel do pokoje Georgův táta a když viděl jak George sedí na mém klíně, věnoval nám důležitý pohled a zase zmizel. George se rychle přemístil z mých stehen zpátky na postel, jeho úsměv ho však neopouštěl.

G: no taak, vyklop to, já to musím vědět.

Usmál jsme se nad jeho nadšením, jenom jeho úsměv by mu stál za jakýkoliv plán

D: takže, pozveme Quackitiho sebou na chatu. Do té doby budeš pořád s ním, příště si dohlédneš na to aby s tou fotkou něco neudělal dřív než se dostaneme na chatu. Až budeme na chatě, nějak se s ním "usmířím" a nalijeme se spolu. Po tom co bude totálně na sračky mu můžeme vzít mobil, fotku vymazat a poslat ho do prdele.

George poslouchal s údměvem, ale bylo vidět že mu v tom něco nehraje.

G: Jak ho přesvědčíme aby jel na chatu když mi řekl že se s váma nesmím bavit?

Usměju se. Doufal jsem že se zeptá, protože to mi přijde na celém plánu nejlepší.

D: lehce. On to udělal v reakci na Wilbura, ale protože Wilbur už tu není (podle komentářů zmizel do Ohia ale já o tom nic nevím 🤫🤷‍♀️) můžu za ním přijít a vyříkat si to. Prostě a jednoduše to celé svedu na Wilbura a nechám vás sedět tam kde on chce. Domluvím se i se zbytkem party aby se chovali podle plánu. Potom co nám uvěří ho ty můžeš pozvat, a nepochybně to vezme.

Viděl jsme jak se George rozzářil.

G: To by jste pro mě udělali? Do Chaty je pořád týden a týden předstírání je dost. Hlavně, vezmou to i kluci? Já jim úplně nechci říkat o té fotce...

To mu mohlo dojít. Vzal jsme si Georgovu ruku do své a řekl

D: já to zařídím, ano? Vůbec se o to nestarej, tvoje starost je chovat se tak aby ti Quackity do chaty nikam neposlal, ano?

George na mě koukal jako opařený a až v ten moment jsme si uvědomil co vlastně dělám...

Ano, žiju. Tady to máte, nová kapitola snad dřív než tahle, tohle je hrůza tyhle moje pauzy, posílám lásku, hlavně Marki co si to čte 💋