40. kapitola

192 7 0
                                    

Konec školního roku:

Ráno sem jsem se probudila do sluného dne byl poslední den školy měli sme si jít pro vysvědčení, udělala sem si ranní rituál a šla sem na autobus psal mi Lukášek ten už měl závěrečky úspěšně za sebou tak i bráška. Trošku sme se po cestě sekly protože byla kolona ale mě to nevadilo. Dojely sme do Slavkova a pár děcek ze třídy už sedělo v parku tak sem šla za nimi a dala si s nima cigáro. Už bylo před osmou tak sme šly do třídy, na dnešek sme měli třídu zase úplně nahoře ale tak na tu hodinu to nějak přežiju, zazvonilo na hodinu a došla třídní učitelka začala dělat ty třídní věci a pak že si musíme jít vyklidit skříňky a vyfotit se protože jsme se ještě nefotily takže se muselo zase dolů paní učitelka mi říkala ať nespěchám že na mě počkají. Před školou sme stály asi pět minut než došel někdo kdo nás vyfotí a ještě než sme tam nějak postavily, pak se šly vyklidit skříňky naštěstí já už tam nic neměla takže to bylo v pohodě nevím jak bych to všechno nesla s berlami a igelitkou. Šly jsme zpět do třídy a museli sme počkat na paní ředitelku ta do pěti minut došla, předala pár diplomů a popřála nám hezké prázdniny a ať se nám nic nestane. Pak se nám rozdalo vysvědčení no já měla jen výpis z vysvědčení protože sem měla hodně zameškanýho takže sem z pár předmětů byla neklasifikována. Když sme vyšly ven ze školy zarazil se mi dech koho sem neviděla. Byl tam Luky s klukama hned sem samozřejmě šla za nimi ahoj miláčku co tady děláte?, překvapení zlatíčko jdeme na oběd, no to je krásný překvapení ale mě má vyzvednout bráška a odvýst mě domů, tak pojede s námi, no dobře ale musíme na něj počkat ještě tu není, a jaký bylo vysvědčení vyzvídal Chris, no hádej mám eNka z pár předmětů, no to nevadí to si v srpnu opravíš a bude to dobrý, no to doufám tyjo. Zapálily jsme si a čekalo se na brášku ten za chvilku dojel šel přímo za námi ahoj ségra čau kluci co vy tady, no taky sem se divila ale prý jedeme na oběd a ty jdeš s námi, aha fajn ale mám tu kšeft tak jestli chvilku vydržíte, já myslím že máme čas takže v pohodě. Došlo za ním pár kluků že chtějí pořešit tak mě pozdravily taky Luky byl trošku naštvaný že znám tolik kluků ale za to já nemůžu. Asi po 15 minutách co už nic neměl sme mohly vyjet já sem šla za bráškou do auta a kluci jely ve Vojtovým. Jelo se do Brna prý tam byl zarezervovaný stůl kluci asi nejspíš počítali i s bráškou takže nebyl problém. Dojely sme na místo posadily se ke stolu a za chvíli přišel číšník objednaly sme si pití a jídlo už bylo domluveno už předem, číšník nám donesl pití jedinej kdo si nemohl dát něco alkoholickýho byl bráška s Vojtou protože řídily já sem ještě nemohla tak bráška si dal nealko pivo a Vojta si Sprite jako kluci a já si dala to co vždycky. Když sme měli pití na stole za chvíli číšník nám donesl jídlo byl bramborový salát s kuřecím řízkem. Když sme měli dojezeno já to ani celé nesnědla byla sem plná a to před námi byl ještě dezert s kávou. Když nám číšník donesl kávu tak sme si zase mi kuřáci zapálily. Pak sme tam asi ještě hodinu seděli a povídaly si za týden se jede na dovolenou do Ria můj sen je se tam podívat a teď se mi to splní. Nakonec sme se museli rozloučit kluci museli do Prahy na zkoušku a já s bráškou domů aby o nás naši neměli strach kde jsme. Když sme dojely domů mamka zrovna vstávala protože byla po noční udělala si hygienu něco malýho zakousla a museli sme na oční. Tam mi paní doktorka napsala brýle na čtení jak sem předpokládala. Šly sme do optiky kde sem si vybrala brýle a pak sme šly domů, budou hotový ve čtvrtek takže tam pak pro ně musíme zajít. Když sem došla domů zrovna mi zvnoil telefon Nikča ahoj Niki copak, ahoj nezajdeme na kofču?, jo jasně jen se trochu spravím a můžeme jít, oki. Šla jsem se upravit že vyrazím bráška byl doma ségra chceš někam hodit?, a máš čas?, jo docela jo tak kam to bude do Dukle, to je fajn zrovna tam mám cestu takže to je na klid, fajn mami du ven příjdu nevím kdy, dobře opatrně, neboj já sem vždycky. Bráška mě vyhodil přímo před vchodem takže sem nemusela nikam daleko chodit potom mi zavolej až budeš chtít jít dom přijedu pro tebe, dobře zatím. Vyšla sem schody a šla na zahrádku kde už seděla Nikča s Honzíkem a pesanama tak ti byli rádi že mě vidí tak sem si je pohladila a sedla si objednala si pití, měla sme si poslední cigaretu ale pro ty sem si musela zajít dolů tak si tam pak zajdu. Donesla nám pití a zapálila sem si. Psal mi Lukášek copak dělám že se mu po mě strašně stýská tam sem mu napsala že sem venku s Nikčou a Honzíkem že mě vytáhly ven, poslal mi fotku jak sou ve studiu a zkoušejí. Dobrá momentka broučku můžeš bejt profi fotograf, tak do toho mám ještě daleko zlatíčko. Šly sme si s Nikčou pro cigarety protože ona už také neměla, paní po nás chtěla občanku ale já si ji zapomněla nahoře tak ji ukázala jenom Nikča. Venku byla docela sranda ale já už měla hlad a chtěla sem jít domů tak sem zavolala bráškovi kde je jestli by pro mě nemohl dojet řekl že za 10 minut je tu tak sem zaplatila a šla čekat na parkoviště zapálila sem si aby mi to rychleji uteklo. Bráška dojel i s klukama chodily a jezdili za ním jako ocásky ale tak co už hele ségra nechceš zajet na Rohlenku, no jasně proč ne ale musíme domů nemám peníze u sebe, o to se nestarej dneska tě zvu já za tu Prahu, tak dobře. Dojely sme na Rohlenku šla sem si sednout ať nečekám s klukama ve frontě bráška věděl co mám ráda tak mi to objednal. Udělali sme selfie a poslala jsem to Lukáškovi se slovy miláčku doufám že taky papáš já už sem plná hned mi přišla odpověď zlati zdá se mi to nebo seš pořád jenom s klukama? Trošku mě to znervózňuje když tě nemám u sebe, tady nám někdo žárlí :P neboj miláčku sou to jenom kámoši většinu znám od mala nic bych s nima neměla navíc tu mám dozor brášku takže se nemáš čeho bát, no dobřee budu ti věřit ale už tě chci mít u sebe, já tebe taky miláčku neboj ten týden uteče a pak spolu budeme skoro celý prázdniny. Už sme měli dojezeno a bratrovi volal nějakej borec že chce pořešit tak sme museli vyjet ségra nebude ti vadit že pojedeš semnou jinak to nestihl, v pohodě bráško klidně jeď. Zapálily sme si po cestě, když sme měli všechno vyřízeno a dojely sme domů tak sem byla tak unavená že sem se osprchovala lehla sem a hned sem spala ani sem Lukemu nestačila popřát dobrou noc.


New Element - Lukáš CestrKde žijí příběhy. Začni objevovat