Probudil sem se podíval se kolik hodin bylo 14:00 a sakra sme to včera trochu přehnaly kluci ještě spaly na telefonu sem žádný zmeškaný hovor neměl takže mi ještě nikdo nevolal. Šel sem se napít vypil sem celou sklenici vody. Kluci se probudily taky bylo nám všem strašně špatně. Neměli sme hlad takže sme se jenom daly dokupy a rozhodly sme se že se pojedeme podívat do nemocnice za Pájou. Její brácha už na nás čekal před nemocnicí. Šly sme na gynekologické oddělení sestřička nám řekla ať chvíli počkáme že zavolá doktora, doktor přišel z ordinace dobrý den pane doktore jak je Páje, je stabilizovaná, díky bohu můžeme za ní, ano ale prosím ne všichni najednou musí odpočívat, Pepi tak běž seš její brácha, nene běž ty já počkám až si popovídáte, dobře díky.
Z pohledu Páji:
Probudila sem se někde na pokoji sestřička mi řekla co se stalo tak sem si hned vzpomněla co se večer stalo. Odpoledne sem jenom odpočívala a přemýšlela co asi dělají kluci, najednou se pomalu otevřely dveře a byl tam Lukášek zlato co tady děláš, musel sem se na tebe přijít podívat lásko jak ti je, teď už líp když tu jsi ty a co kluci kde si je nechal, sou venku doktor nás sem nechtěl pustit všechny najednou, aha takže to každýmu z vás budu muset říct postupně, a copak nám máš říct, víš lásko sedni si dopoledne mi dělali ultrazvuk a zjistily že čekám dvojčátka Luke se usmál a najednou měl oči v sloup a spadl ze židle na zem zvonila sem na sestřičku, co se děje, prosím vás přítel asi omdlel, takže už ste mu řekla tu krásnou zprávu, jo ale ho to asi nějak zaskočilo, tak vstávejte tatínku začala ho propléskávat nalila mu sklenici vody aby se probral konečně otevřel oči no vidíte tak pojďte posaďte se a pořádně se napijte, zlato jestli mi tohle budeš dělat pokaždý když ti řeknu nějakou zprávu tak ti asi nebudu ani nic říkat, pokud to pokaždý nebudou dvojčata tak ti tu omdlévat nebudu sestřička odešla a zůstali sme sami povídaly sme si o jménech jak by sme mohly jmenovat ale nemohly sme se shodnout, už tu byl docela dlouho tak se semnou rozloučil že sem pustí brášku, toho sem radši držela když sem mu to říkala ať sebou taky nesekne ale ten byl štěstím bez sebe a co kdy tě pustí, to nevím na večer mě budou převážet na normální pokoj a pak se uvidí chcou si mě tu ještě nechat, to je dobře, a co si řekl našim, že si s Lukášem a že máte jiný plány, dobře hlavně že si jim neřekl co se stalo, neboj nebudu jim přidělávat další starosti. Už byl večer a sestřička ho vyhnala na chodbu že mě už budou převážet na normální pokoj tak šel počkat s klukama na chodbu. Na pokoji sem ležela sama takže to bylo super kluci zamnou přišly a byli jako smíšci kluci jim to už asi řekly, povídaly sme si ještě tak dvě hodinky ale pak už museli jít. Další den v poledne mi doktor řekl že mě už mě pustí domů že mi nic není jen že se mám šetřit tak sem mu slíbila že budu opatrná a nechám se obskakovat. Luke si mě odvezl k nám domů tam sem řekla že čekáme dvojčátka, naši byli strašně šťastní museli si na to připít ale bezemě a bez Lukeho. Večer už kluci museli jet takže sem se s nima rozloučila okoupala sem se a šla spát.
O 4 měsíce později:
Bylo pondělí ráno a já už měla břicho jako balón nemohla sem se skoro hýbat Luke byl v Praze, nasnídala sem se udělala si hygienu a šla sem si lehnout k televizi nic sem dělal nemohla nikdo doma mě nenechal. Prohlížela sem si fotky co mi Lukášek poslal, byl tak pokojíček pro děti a další tři pokoje bylo to nádherný aspoň že už to bylo hotový. Začalo mě bolet břicho tak sem Lukemu radši zavolala zlato copak děláš, broučku sem ve škole copak potřebuješ, víš mám takový divný pocit začalo mě bolet břicho asi už to na mě pomalu přichází, zlato vydrž beru věci a jedu za tebou sem tam co nejdřív, dobře zatím zlato. Položila sem telefon a sedla sem si zrovna přišel bráška ségra co je vypadáš jak kdybys už rodila, skoro bráško skoro, co to jako fakt?, no pomalu už asi jo nejspíš poslíčci, volala si Lukemu?, jo už je na cestě, to je dobře takže klidně zhluboka prodýchávej já se jdu nasnídat kdyby něco řekni, to je v pohodě bráško klidně běž. Za hodinu a něco mi zvonil telefon Lukášek volal ano zlato, tak co jak ti je, no zatím je to v pohodě ale nevím jak dlouho to ještě vydržím, lásko vydrž sem na cestě za chvilku sem u tebe, hlavně jeď opatrně, neboj zatím pa lásko. Po půl hodině sem se chtěla napít ale sklenice mi uklouzla a rozlila se a sakra bráško prosím tě podej mi hadr rozlila sem pití, už se to nese, pomůžeš mi prosím vstát potřebuju si odskočit, jo jasně pojď stoupla sem si s bratrovou pomocí ségra ty seš nešika je mokrý i gauč, bráško to není od pití, tak od čeho prosím tě, asi už mi odtekla voda, cože to ne co teď, klid bráško běž mi zbalit pár věcí a pojedeme do nemocnice já mezitím zavolám Lukemu a zkusím to nějak rozchodit, jo už du. Vyběhl do pokoje začal balit a já volala Lukemu lásko už mi asi odtekla mi plodová voda, a sakra lásko a dobrý?, jo v pohodě jen mě brácha odveze do porodnice tak tam prosím tě dojeď, neboj už sem před Brnem hned sem tam. Bráška donesl tašku a mohly sme jít bylo to trochu těžší ségra vydrž to prosím tě, neboj bráško sem přece tvoje ségra vydržím to jen ty nepanikař, dobře když ty jsi v klidu tak já taky. Nasedly sme do auta a jely k nemocnici, už sme vystupovali a slyšeli sme že někdo jede strašně rychle tak sme se podívali kdo to je, byl to Lukáš jel strašně rychle až sem se o něj bála zastavil vedle nás vystoupil a šel hned za námi lásko tak co jak ti je, dobře když už jsi tady, šly sme do nemocnice na příjem sestřičky si mě už převzaly a zavedly mě do hekárny kluci čekali venku nechtěli tam být semnou nechaly mě v tom samotnou na to nezapomenu. Už to pomalu přicházelo ta bolest byla vážně strašná. Už mě vezli na sál kluci byl úplně vystrašení byl tam i Honza brácha mu asi zavolal že už je den D Páji vydrž to, pokusím se Honzi, lásko jdeš tam semnou, miláčku já nevím asi bych to nezvládl, tak mi držte palce a dejte si za mě cigáro, neboj lásko bude a dáme drž se. Odvezly mě na sál všechno bylo připravený sestřička mě připravila už sem cítila že to přichází došel pan doktor tak slečno jdeme na to?, ano ať už to mám za sebou.
