21. kapitola

254 12 4
                                    

Bylo ráno no spíš dopoledne vzbudila sem se ale ležela sem dál a přemýšlela o včerejšku jestli se mi to nezdálo, podívala sem se na Lukyho ale ten ještě spal ale byl ke mně otočený zády viděla sem strašně doškrábaný záda tak to asi bude pravda, Luke se za chvilku vzbudil dobré ráno sluníčko dobrý broučku co záda nebolí? Co mám se zádama? Noo víš včera sem ti tak trošku poškrábala záda, aha tak to ani nevím byl sem z tebe tak hotovej lásko že záda mi byli úplně ukradený nic sem necítil jenom tebe jak sem byl v tobě včerejšek byl nádhernej. Byl to nejkrásnější večer co sem kdy zažila zlatíčko moje daly sme si pusu a šly sme napustit vanu, vana se napouštěla a my se mezitím vyslíkly i když vlastně nebylo ani moc co já sem měla kalhotky a Lukeho triko a Luke jenom spodky. Luke šel první do vany a já hned po něm lehla sem si na jeho hruď a bylo ticho po chvilce sem si vzpomněla že je neděle a zítra už odjíždím do toho Brna že si dneska musím zbalit věci zlati ale musíme vyjet co nejdřív ano musím si zbalit věci do toho Brna, neboj lásko myslím na to okoupeme se nasnídáme a pojede dobře? Super a dala sem mu pusu. Voda už byla vlažná tak sme vylezly osušily se já si oblíkla to co předtím a Luke si vzal taky jen spodky. Držely sme se za ruce a šly sme do kuchyně tak už byla nachystaná snídaně samozřejmě nějaký zaměstnanec Luke spal a já taky takže ani jeden z nás to udělat nemohl. Sedly sme si naproti sobě najedly se a už byl čas abychom vyjeli, šly sme se oblíct já Lukemu vrátila jeho triko nerada. Jely sme dolů na recepci vrátit klíče a šly sme do garáže kde sme měli zaparkované auto ze včera a Luke se mě zeptal zlato chceš řídit? Klidně ti půjčím klíčky na celej dnešek, zlati a nevadí ti to? Nevadí miláčku dal mi klíčky a já si je ochotně vzala odemkla sem nasedla nastartovala a vyjely sme, cestu nazpátek už sem znala takže sem jela trochu rychleji než předtím byli sme kousek od Rohlenky zlati nezajdeme na meka? Joo klidně něco bych si dal, super. Za chvíli sem zajela na parkoviště a zaparkovala vystoupily sme a všichni se na nás dívali ale spíš sem si říkala že se dívají na Lukeho než na mě. Objednaly sme si já měla chuť i na ledovou kávu, ráno sem neměla takže to bylo v pohodě byla výborná nadlábly sme se a mohly sme jet dál. Vlezly sme do auta a já si zapálila od rána sem ještě nekouřila tak sem to potřebovala a abych neotravovala Lukáška ať mi nemusí zapalovat, vyjela sem trošku víc sem dupla na plyn nechtěně takže to trošku zahrabalo a všichni se otočily co to jede za hovado samozřejmě sem hned zpomalila jinak to nešlo. Byli sme už kousek před Vyškovem tak sem si zapálila ještě jednu ať nemusím hned dojít domů a zapálit řízení už bylo v pohodě nebála sem se spíš sem si to užívala. Už sme byli doma zrovna byl oběd tak sme se najedly a šly nahoru já si šla balit věci a Luke na facebook zase tam toho měl požehnaně chudáček můj. Už sem měla skoro všechno zbaleno jen ráno si musím dobalit pár věci jako hygienu, papuče atd.. to ještě budu potřebovat. Zavolala mi Nikča jestli nechcete dojet za ní a za Honzíkem, tak sme jely samozřejmě já řídila, Nikča s Honzou čekali u auta takže se trochu divily že řídím. Ahoj děcka, ahoj pozdravily sme se. Tyjo Páji řídíš vážně dobře řekla Nikča joo děkuju Niki a co ty kdy ty budeš řídit no až budu mít co, Honzík jí podal klíče od auta že může jet. Hej nezajedeme někam? A já s Nikčou budeme řídit tak fajn ale půjdeme na procházku ať se pesani proběhnout, mají totiž dva psy. Tak fajn jako vždycky? Jako vždycky. Vyjely sme Nikča jela první jenže to bysme nebyli my dvě abychom nedělali blbosti zlati nebude ti vadit když trošku pozlobím Nikču s autem? Zlati dneska je tvoje dělej si s ním co chceš, začala sem se jí trošku víc lepit na zadek to každýho řidiče strašně znervózňuje pak sem jí nechala a trošku sem dupla na plyn do protisměru nic nejelo tak sem je předjela a na tom místě sme byli první zaparkovala sem. Ale je sem ještě neviděla, zlato si hrála závody kdo tu bude dřív nebo co? Nee já sem dupla na ten plyn jenom trošku, jenže ty máš asi silnější motor než Honzík, no to asi jo. Už přijely asi tak po 5 minutách, Páji ty si blázen povídá Honzík proč myslíš Honzi? Protože takhle nejezdím ani já. Ale já sem jenom trošku víc šlápla na plyn nemůžu za to že Luke má silnej motor :D Šly sme na tu procházku, pesani běhaly a my se na ně jen dívaly a kecali sme, vypadla mi tkanička z bot tak sem si ji musela zpravit jenže už byli trochu dál než sem čekala tak mě něco napadlo rozeběhla sem se a skočila Lukemu na záda samozřejmě že to nečekal ale rovnováhu sme udržely, jéé hele děcka já chytl klíšťáka na záda. No to se moc nemáš povídá Honzík. Zlati nepruď nebo taky budeš mít jednoho na zádech no tak budu mě to nevadí zlatíčko, tak fajn. Zastavily sme a Nikča vlezla Honzíkovi za krk, zlati a nechceš si tak sednout taky? Broučku víš že se tak bojím, neboj Páji budeme se držet za ruky max spadnem obě, noo to je super :D tak sem si vlezla Lukemu taky za krk a mohly sme vyjít. My s Nikčou sme si zapálily, kluci chtěli taky jen jim to dělalo trochu problém s náma na krku ale zvládly to. Už sme byli docela daleko a my že s Nikčou chceme jít už pěšky tak nám kluci daly dolů a my se rozeběhly a kluci nechápali co se děje, nakonec se rozběhly za náma ale my ž byli trošku dál tak to vzdaly a šly normálně. My s Nikčou sme už byli za zatáčkou NIki schováme se jim? Ok deme pojď, fajn ale ne že to bude jak minule v tom polu co sme se schovávaly před ostatníma, nebooj a pššt ať nás neslyší, zalezly sme za křoví bylo docela objemný aji mělo hodně větví takže nešlo vidět a my tam s Nikčou jen seděli a nudily sme se tak sme si zapálily, slyšeli sme už kluky, hele Niky vypni si zvuky kdyby nám chtěli volat ať to neslyší, vypli sme si zvuky a čekali co se bude dít. Nakonec Luke volal mě ale měla sem vyplý zvuky takže nic nebylo slyšet, s Nikčou sme se jen potichu smáli a čekali až budou trošku dál ať můžem vylíst a dělat že sme je ztratily a že sme je hledali. Už byli docela daleko tak sme s Nikčou potichu vylezly aby neslyšeli odkud deme a šly sme normální chůzi za nima. Ti chudáci nevěděli co se děje, mi s Nikčou sme se jim ta trochu smáli za zádama, ty kráso tak na to si musím zapálit, joo já taky. Kluci se po sto letech otočily a počkali až je dojdem. Luke vystrašenej zlato kde si byla není ti nic? Zlati neboj není mi nic říkala sem to se smíchem nemohla sem to skoro doříct my sme se vám s Nikčou schovaly Honzík ví že to tak děláme normálně. Zlati ale tohle už mi nikdy nedělej dobře? Promiň zlato nevěděla sem že se o mě budeš tak bát daly sme si pusu Lukeho pusa byla plná obav vážně se o mě bál. Došly sme k autu a jeli sme zpátky Nikča jeli zase první ale já sem prostě neodolala a musela sem je zase předjet ale tentokrát sem se držela před nima ať na nás vidí. Zlati to vážně není možný nemůžeš být začátečník, a proč ne? Protože já sem ještě nikdy nikoho nepředjel a to mám řidičák dýl než ty. Promiň zlati jestli se bojíš, nebojím lásko věřím ti ale jen že tohle začátečník nikdy nedělá. Dojely sme před emko (hospoda) bylo 6 tak sme si řekly že si zajdem ještě na kofolu. Kluci si daly pivo neřídily takže mohly my s Nikčou sme si daly jen kofolu a kecalo se smáli se a vzpomínaly na pátek na ten půl hodinovej záchvat smíchu. Užívala sem si s nima poslední chvíle co s nima můžu bejt dlouho už je neuvidím. Děcka bude se mi po vás stýskat, neboj Páji já za tebou určitě dojedu pokud mi Honzík půjčí auto, zlati půjčím ti ho rád ale pod podmínkou že pojed s tebou taky chci Páju vidět dobře miláčku ujednáno daly si pusu. Už bylo před sedmou tak sme už vyrazily k autům a jely sme domů já jela poslušně za nima nechtěla sem je tentokrát předjíždět, na odbočce sme se rozdělily zamávali sme si a jely sme s Lukem domů. Tam už na nás čekala večeře. Pak sme si šly zapálit a šly se okoupat, a večer sme se s taťkou dívaly na „Policii Modravu" skončila a my šly s Lukáškem nahoru ještě sme si zapálily a pak sme šly spát dnešek byl vyčerpávající takže sme oba dva hned usly ani sem neslyšela kdy došel bráška z venku.








Omlouvám se za kratší díl ale dneska sem už mrtvá a nechce se mi přemýšlet, snad se líbí i tak.

New Element - Lukáš CestrKde žijí příběhy. Začni objevovat