"Ashtone" ozvalo se z obýváku nebo co já vím, někde ze zdola.
"Co je?" zařval jsem znechuceně zpět.
"Víme, že se ti nechce, ale pojď sem." ozval se hlas Johanny. Zvedl jsem se z postele. Měl jsem na sobě tepláky který jsem nesundal od doby, co tu byla. Nemůžu je vyprat. Ale jednou za měsíc nebo tak mi je Johanna vezme a vypere je. Tráví tu teď dost času a to ne jen kvůly Calumovi. Jsou teď spolu, ikdyž se to přede mnou snaží utajit. Sešel jsem ze schodů. Všichni seděli na dvou pohovkách a soucitně na mě koukali. O co tu sakra jde? Michael a Luke mi udělali místo mezi sebou.
"Sedni si" pokynul mi Mike.
"Nechci sedět" protestoval jsem. Byl jsem kurva vyděšený.
"Sedni si" řekl Calum. Sednul jsem si.
"Tohle přišlo dneska k nám domů. Nechtějte znát reakci matky. Každopádně jsem to hned vzala a jela sem." řekla Johanna a podala mi kus papíru. V mojí hlavě začalo tepat okamžitě, jak jsem si uvědomil, o co jde. Byl to. Byl to...
*tři týdny předtím*
"Dneska máme šanci" usmála se nadšeně Jackie.
"Takže?" s napětím jsem čekala, až mi objasní plán
"Takže, jde o to..." řekla mi všechno a já jen doufala, že všechno klapne.
Večer jsme byli připravený. Odvedly nás z pokojů, cel, jakkoliv tomu říkali. Odvedly nás do kuchyně. Postavili k pultu. Jeden dozorce si ke mě kleknul a nohu mi připoutal k noze železnýho stolu. Co se děje? O tomhle Jack nemluvila. Koukla jsem se na Jackie prováděli jí to samé. Zmateně se na mě koukla. To není dobrý. Potom dozorci odešli. Jackie začala kopat se zpoutanou nohou, ale jediné čeho docílila bylo shození pár "potravin" za zem.
"To se zvládne." usmála jsem se povzbudivě.
"Ne to je v prdeli." usmála se falešně. Když Jackie panikařila, už jsem neztrácela naději. Protože vždycky se způsob našel.
"Neumíš náhodou rozdělávat zámek pinetkou?" zeptala jsem se a svůj zrak zamířila na pinetku na zemi asi dva metry od nás.
"Umím proč?" nedocházelo jí to. Vzala jsem dlouhou lžíci a sedla si na zem. Pak jsem si musela i lehnout. Natáhla jsem se a lžicí postrčila černou věc blíž ke mě. Vzala jsem jí vítězně do ruky a podala jí Jackie.
"Anette ty jsi genius" usmála se a chvíli štourala pinetkou v zámku pout. Po chvíli stisk na její noze povolil a ona se usmála. Rozdělala i moje pouta.
"Hej vy nejste připoutaný?" ozval se hlas dozorce, který právě přišel, ode dveří.
"Ne my nemůžeme být, my musíme nosit potraviny." usmála se Jackie a dozorce přikývl a sledoval mě a Jack jak mizíme ve spíži. Vzali jsme pár náhodných věcí a roznesly je všude po kuchyni. Propaloval nás pohledem.
"Omlouváme se, ale není příjemné pracovat, zatímco vám někdo zírá na záda" nakrčila jsem obočí.
"Je to moje práce" řekl hnusně. Hlasitě jsem vydechla a přemlouvala se, abych ho nekopla do rozkroku.
"Dědek hnusnej" zašeptala Jack když jsme byli už kus od něho.
"Musíme to zvládnout teď nebo nikdy" řekla Jack. Mělo to znít jako ve filmu, ale neznělo. Stoupla si na polici, která vypadala dost chatrně. Otevřela okýnko a protáhla se nahoru. Byla hubená. Trochu jsem se bála, že já se neprotáhnu. Můj zadek je o něco větší.
"Dělej" zamumlala a podala mi ruku. Stoupla jsem si na polici, která se nebezpečně prohla a rychle se vyšvihla do okýnka. Jack mě chytla za ruku a vytáhla ven. Můj zadek tak tak prošel.
