just..
Enjoy this story!!<3
Jen jsme tam stáli a zírali na sebe. Nevím jak on, ale já nebyla schopná slova.
"Anette" vydechl. Ok tak jsem na tom tak špatně nejspíš byla jen já. "Když jsem tě uviděl popr-" nedokončil větu. Nemohl. tím nemyslím žádný citový vytížení, nebo nějaký posunek z mojí strany. Přerušil ho hluk z chodby.
"Vy půjdete se mnou" řekl udýchaně chlápek z ochranky. Zněl dost naštvaně. Bodejť by ne. Mám pocit že jsem ho vytrhla z koblihového dýchánku nebo něčeho takového. To se totiž nedalo přehlédnout.
Můj poslední pohled padnul na Ashtona. Jen stál. Bez trika. A koukal na mě a nebyl schopen slova.
"Tak vyřešíme to tím, že vás nechám jít a vy už to znovu neuděláte, jinak bych už k vám tak hodný znovu nebyl." zkřížil ruce na prsou hned po tom co mě vystrčil, doslovně, ze dvěří.
"Jo tak vy jste byl hodný, a co ty otlačeníny nazápěstí" vyprskla jsem na něj a začla si otírat ruce jakože to bolí.
Trochu znejistěl, ale pak se vrátil ke svému rádoby tvrdému pohledu."Budu čekat dokud neodejdete" řekl a přešlápnutím jako by stvrdil svoje slova.
"Ok už jdu" protočila jsem oči a obrátila se k ochodu. Než jsem ale udělala první krok ještě jsem se obrátila. "Jop a aby jste vypadal opravdu drsně, jen tak jakože rada pro příště, měl by jste si ze tváře umejt tu čokoládu." mrkla jsem a otočila se k odchodu.
Až teď jsem začala přemýšlet co chtěl Ash říct?
Procházela jsem se po městě a nechtěla se vrátit do hotelu. Zašla bych si třeba do starbuck, ale to bych si nemohla zapomenout vzít peníze. Kdo by to byl řekl že v LA se bez peněz veku neobejdete.
Zastavila jsem se v nějakém parku a sedla si na lavičku. Chvíli jsem jen seděla přemýšlela nad událostma dneška a taky pozorovala lidi. Jak byli šťastný, jak se smály, běhali nebo dělali jinou činnost prospěšnou jejich zdraví. Já jen seděla a myslela už jenom na to, jak bych si ráda dala cigaretu, nebo cokoliv jinýho nezdravýho navykovýho, ale uklidňujícího.
Protože jsem u sebe neměla nic jinýho, vytáhla jsem z kapsy mobil.
Dvacet tři zmeškanejch hovorů , pět hlasovek a jedenáct zpráv. oznámila mi tabulka na displaji.
Jen jsem vydechla, ale zastavila jsem se když jsem zjístila kolik je hodin. Už tu musím sedět přes dvě hodiny. Rychle jsem vztala a rozhodla se najít východ, ale vzhledem k tomu že jsem si nepamatovala cestu sem... no jednoduše to nebylo lehký. Nakonec jsem ale uviděla zvláštní kovový útvar který na vršku zakončoval bránu. Oddychla jsem si a přidala do kroku. Ve městě jsem se už malinko orientovala a úspěšně se dostala do hotelu kde jsem potkala pár dost nenávistně znějících fanynek kluků, jedna mě zastavila kvůly fotce. Neochotně jsem se usmála do přední kamery mobilu a zase se obrátila svým směrem.
"Máš vážně dobrej styl" křikla na mě nějaká a já se jen otočila a usmála se na ní.
"Když už jsis mě všimla, mohla by jsi se se mnou taky vyfotit?" usmála se. Líbilo se mi její chování. Byli tam ještě tři co po mě chtěli fotku pak jsem konečně vešla do hotelu. Proč jsem musela vlíst do auta zrovna celebritám.
"Anette" rozeřval se povědomý hlas Mikeyho který běhal po chodbě bez kalhot.
"Co tu- proč nemáš-" nedokázala jsem dokončit ani jednu větu.
"Stratil jsem kalhoty a oni mě tu zamkly" usmál se, ale hned se zatvářil vážně.
"Teď jsi můj rukojmí" chytl mě zezadu za pas a tučňáčí chuzí jsme se dostali až před dveře.
"Pusťte mě, mám Anette" zakřičel "bouchni do dveří." řekl už tišeji ke mně.
Vzhledem k tomu že mě dost silně držel za pas a dost mě dusil jsem ho poslechla a jednou pestí vrazila do dveří. V zápěti jsem ale zakňučela bolestí protože jsem narazila kloubkem.
"Tss" utrousil jen Mikey a zabušil sám.
"Chceme nějakej důkaz" zakřičel Calum za dveřma.
"Ježiš otevřete ty dveře nebo mě udusí" zakřičela jsem a v tu chvíli se vedle nás otevřel výtahze kterýho nechápavě koukal Ash.
"A teď mám i Ashtona" zakřičel Michael, ale to už se dveře otevřely.
"Anette" vrhly se na mě Luke a Calum a vtáhly mě do dveří a ty pak zabouchly aniž by Michael a Ashton zpozorovali, že jsem zmizela.
"Ok může mi už sakra někdo vysvětlit co se tady děje?" nechápavě jsem rozhodila ruce. "A v čím jsem pokoji" dodala jsem když jsem si všimla že se mi o nohu zahákly něčí boxerky. "ŽELVY NINJA?!" nakrčila jsem obočí a spodní prádlo vzala do ruky.
"Bacha ty už jsem na sobě měl"upozornil Luke. Jen jsem je odhodila a rozhlídla se po pokoji.
"Můžu jít do svýho pokoje" zeptala jsem se.
"A jak? vždyť by okamžitě proklouzli sem."
"Ok a můžu si tu dát sprchu a vzít si něco na převlečení?" zeptala jsem se jen.
"Jo jasně.." řekl Luke a přešel ke kufru ze kterýho odházel zmuchlaný oblečení. Na dně bylo ještě pár poskládaných triček. Hodil mi triko Nirvana a usmál se. Neodolala jsem a čuchla si k němu. Vonělo... jako Luke.
"Voní" podotkla jsem ani nevím proč. Luke se jen rozpačitě usmál a ukázal na koupelnu. Když pominu to, že jsem v rohu našla kousek pizzy která nevypadala zrovna čerstvě tu bylo celkem uklizeno. Vlezla jsem si do sprchy a omyla se.
Ok musím to ukončit tady na 877slovech. A tejden zase nepřidám, protože- teď se držte, konečně dobrá výmluva :D - zrovna teď sedím u babičky a pŘidávámvám to, protože doma nám totálně nejde internet a jedu dnes ze dvě hodiny na lyžák :D a tak trochu si ještě nestíhám zabalit, tak si važte toho co pro vás dělám :D musím už jít takže v sobotu by mohl už být další díl, respektivě část :D