Táákže*-* doslova jsem se musela dokopat k napsání dalšího dílu :D ale píšu, takže to vypadá úspěšně :D Táákže. Poslední díl . Ták jo možná bych měla začít :DD
Jinak upozornění: Tenhle díl bude obsahovat mnohem víc vulgarismu, porna (:D) a slov:DD než ty předchozí. Takže si to všichni pŘečtěte, protože se to KONEČNĚ směřuje tam jaký jsem to původně chtěla mít :DD kdo nemá rád bad story? :D
Enjoy this story!!<3
(Jinak k začátku si můžete pustit písničku Nirvana-Where Did You Sleep Last Night *-*bude v mediích :D)
Moje víčka se stěží rozlepily a moje hlava praskala. Silný pach alkoholu, trávy, cigaret a dalších věcí co jsem nedokázala rozpoznat.
Všude ze zdí trčely dráty. Nedopalky cigaret poházené všude kolem po zemi. Láhve od alkoholu, ať už celé nebo rozbité.
Nemotorně jsem se zvedla. Měla jsem všechno oblečení na sobě, což byla pozitivní zpráva. Uprostřed celé místnosti, oukej k místnosti tomu chyběla jedna stěna, stála krabice dnem vzůru která nejspíš sloužila jako stolek. Jen by mě zajímalo kde sakra jsem. V kapse mi zavibroval mobil. Cože mobil? Já ho měla celou dobu u sebe? Otázka na kterou by mi nikdo neodpověděl ani kdybych jí vyslovila nahlas. Vylovila jsem ho z kapsy už jen vyděla tmavnoucí obrazovku která mi jednodduše ukazovala že je na sračky vybitej .
"Tak jsem asi v prdely" Strčila jsem si mobil zpátky a rozhlídla se.
"Ne drahoušku. tohle je peklo." Rychle jsem se ohlídla, ale nikde nikdo nebyl.
"Asi by jsi měla utíkat" ozvalo se zase někde škubla jsem sebou a do zad se mi opřela nějaká tyč.
Pomalu jsem se otočila, ale nikdo tam nebyl. Jen zeď a železná tyč trčící odtmtud.
Z mého hrdla se vydralo pár posměšných zvuků. "Nikdo tu není" následovaly další. Smála jsem se svojí hlouposti najivitě. Proč jsem chtěla do wonderlandu? Měla jsem chtít do disnylandu. Nedokázala jsem zastavit smích který se dral ven z mýho hrdla. Kolena se mi podlomili a já si sedla rovnou do všech střepů, nedopalků, tekutin. Smála jsem se. Všechno bylo tak vtipný. Já jsem byla vipná. Malá beznadějná kráva, která jen sedí na zemi plný bordelu a bulí. Sakra. Už jsem se nesmála. Brečela jsem. Nevim kdo jsem. Nevim koho se mám zeptat.
"Doprdele já chci domů" zaječela jsem z plných plic.
Vyhrabala jsem se na nohy. Musela jsem něco rozbít. Začala jsem kopat do flašek co stáli v rohu a nikdo je ještě nerozbil. Dvě jsem vzala do ruky a plnou silou je hodila proti zdi. Roztříštili se na tisíce kousků a padali k zemi. Cítila jsem se jako flaška. Rozbitá. Nevratně rozbitá na tisíc kousků a nikdo se neobtěžuje mě poskládat. Nikomu se nechce líst po zemi a sbírat střepy. Nikdo nechce dávat je dohromady. Ani mě už nikdo nikdy do kupy nedá. Jsem navždy rozbitá.
Jako láhev.
Moje nohy se rozešly. Moje ruka se plnou sílou opřela do modro zeleného igelitu který zabezpečoval okna. Uprostřed se po mojí pěsti vytvořila malá díra. Ano nic víc po Anette nezbude. Popadla jsem igelit oběma rukama a vší silou ho strhla. Musela jsem bojovat s rovnováhou, ale nakonec mi to bylo k ničemu, protože jsem zakopla o dřevěnou krabici. Jen mě udivilo že na dřevěnou krabici alias stolek to vydalo dost divej zvuk.
Nadzvedla jsem bedínku a jako by se na mě usmívaly. Láhve levnýho alkoholu, ani mě nezajímalo že právě okrádám nějakýho bezdomovce. Určitě má dojemný příběh a ráda si ho později poslechnu, ale teď potřebuju otupit bolest. Otupit smysly. Otupit život. Rozdělala jsem jednu láhev a napila se. Nic hořčího jsem nikdy nepila, ale plnilo to účel.
