Zpoza stromu se vynořila druhá postava. Když se na mě otočil, hned jsem ho poznala. Jeho kočičí zelené oči si mě přeměřili. Nebyla jsem si jistá jeho jménem, ale věděla jsem, že jsem ho potkala u pána Zla.
Ucítila jsem lehký vánek, který mi rozčechral vlasy. Cítila jsem ho na víčkách, na čele, na líčkách i na rtech. Jen jemný vítr. Dívala jsem se na ně, a oni své pohledy opláceli. Stiskla jsem rty k sobě na tenkou linku. Hrudník i dech se mi trochu uklidnily a začaly se pohybovat pravidelněji a pomaleji.
"Slečno.." muž se zelenýma kočičíma očima promluvil.
"Paní," zašeptala jsem. Při oslovení slečno, mi připadalo, že všichni očekávají, že nemám děti. Já ale měla Scorpiuse, proto jsem mnohem radši používala oslovení paní.
Trhla jsem sebou a sevřela hůlku, když se objevil pár kroků přede mnou. Nespouštěla jsem z něj však oči. "Tak tedy paní," lehce se uklonil. Tak staromódní gesto jsem již dlouho neviděla. Nemohla jsem ale říct, že by se mi příčilo. "Vzpomínáte si na mne?" V jeho očích, které už tak byly hypnotické, jsem zahlédla jiskřičky, když tyto slova vyslovil. Myslím, že věděl odpověď.
"Ano," vyslovila jsem, lehce váhavě. Snažila jsem se však stále, aby to znělo sebejistě.
"Jste velmi zajímavá žena," začal. Lehce jsem se zamračila. Nepřišlo mi, že přišel právě proto. "Jistě, promiňte, ani jsem se nepředstavil. Mé jméno je Magnus, a můj společník je Jace.. Jace Skylash." Přeměřila jsem si pohledem jeho i druhého muže.
"Co potřebujete?" zeptala jsem se. Neměla jsem chuť si povídat.
"Přišel jsem si pro svou odměnu.. " zadíval se na mě.

ČTEŠ
Jediný syn
FanfictionHermiona Granger nikdy nikomu neřekla, co se vlastně stalo. Nikdy o tom nemluvila a když mohla, tématu se vyhla na míle. Jsem její syn. Scorpius Granger a nastupuji už čtvrtým rokem do Bradavic. Tento rok ale vyjdou na povrch různá tajemství... Je...