Neprávem zajatí 2

9. Novinka

Stráže chytli kluky a začali je odvádět pryč. Bertanea se s úsměvem otočila na Kyru. "S Gerardem už se znáš?"
"Nechte toho!" Vyštěkla Kyra.
"Copak? Špatné vzpomínky?" Zašklebila se Bertanea.
"O čem to mluvíte?" Zapojil se Henry.
"To neřeš Henry." Odbila ho Bertanea. "A Natea znáš?" Obrátila se opět na Kyru.
"Ne." Nedůvěřivě si ji Kyra prohlédla.
"Ještě aby. Je to moje novinka!" Zasmála se Bertanea, ale v očích jí svítila nedočkavost.
"Bertaneo, kdo to je?" Zeptala se Kyra už lehce nejistě.
"Teď ti ho nemůžu představit. Je někde s Bennym." Zabrblala, jen tak mimochodem.
"Bertaneo," začala Kyra a vytáhla pistol, "kde je Benny?!" Vyštěkla.
"Dej to pryč a povím ti to." Usmála se Bertanea. Kyra naštvaně pistol opět zandala.
"No, prostě ti to neřeknu. Smůla, Kyro. Hlavně jsem s tebou chtěla mluvit proto, že si asi úplně nepochopila, v čem spočívá funkce velitelky skupiny. Rozhodně ne v zachraňování lidí ze své skupiny. Velitelky skupin spolupracují se mnou, ne s nimi. Pamatuj si to." Bertanea se usmívala jako sluníčko.
"Jeden z mé skupiny umírá. Potřebuju se o něj postarat, pokusit se ho zachránit." Zašeptala Kyra.
"Ale mě je to úplně jedno, Kyro. Chápeš? Je mi to úplně jedno." Pro jistotu to zopakovala.
"Ale mně to jedno není, takže jestli mi nedovolíš za ním jít, asi to teď bude pro obě strany dost nepříjemné." Odsekla Kyra.
"Ano, nedovolím ti za ním jít. A nepokoušej se mi vyhrožovat." Sladce se usmála Bertanea.
"Je mi z vás zle." Zavrtěla Kyra hlavou.
"To bude nejspíš vzájemné." Ušklíbla se Bertanea. Kyra protočila očima.
"Takže jdeme, Kyro, do mojí kanceláře." Rozhodla Bertanea a začala odcházet. Henry chytl Kyru za paži a táhl ji za ní.
"Umím chodit sama." Sdělila mu už tak dost vytočená Kyra.
"Vypadám na to, že mě to zajímá?" Povytáhl Henry obočí.
"Pusťte mě!" Vyštěkla Kyra. Henry jí vlepil facku. Kyru to ale uklidnilo jen na pár vteřin. Hned vzápětí Henryho silně nakopla do rozkroku.
"Au... Ty.... Děvko!" Zařval Henry, ale Kyra už běžela za klukama.
"Henry, co se děje?" Slyšela odněkud Bertaney hlas.
Rychle zapadla do dveří, které vedli do vězení. Doběhla k cele, ve které byli kluci.
"Kyro!" Byl to Malkie, kdo okamžitě vyskočil na nohy.
"Já nevím co s tím." Kyra začala vrtět hlavou a zkusmo zatřásla s mřížemi.
"Jak je Jillovi?" Zeptala se a pokoušela se ho mezi velkým počtem kluků najít.
"O moc líp než předtím." Odpověděl Jill a usmál se.
"Vydržíte?" Zeptala se a odpovědí jí bylo Lonnieho zakašlání. Vykašlával krev. Popravdě, dost ji to vyděsilo.
"Potřebuju vás odsud dostat." Mluvila sama k sobě.
"Najdu klíč." Kývla si pro sebe. Připadalo jí to jako nejrozumnější řešení. Jenže vůbec nevěděla, kde by mohl být.
"Jdu za Bertaneou." Rozhodla se nakonec. Většina zvedla hlavu.
"Vezmu ji klíč a dostanu vás. Jo, přesně tak to udělám. Pak najdu Bennyho a rozbiju držku tý kreature, co jí tu má Bertanea nově. Přesně to udělám." Odsouhlasila si to.
"Ale dělej, jo?" Doporučil Aidan.
"Sklapni." Ozvalo se minimálně třikrát. Zbytek se spokojil s tím, že protočil očima.
Kyra se rozběhla opět za Bertanou. Narazila bohužel opět na Henryho.
"Tak tady jsi, svině mrňavá." Ucedil skrz zaťaté zuby.
"Musím okamžitě za Bertaneou!" Vyštěkla Kyra.
"A kam si myslíš že tě vedu?" Vyjel dosti naštvaně.
"To nevím, ale jste pěkně pomalej." Odsekla Kyra a rozběhla se směrem, kde měla Bertanea kancelář.
"Stůůůůůj!" Zařval Henry mocně. Kyra ho ignorovala a vběhla Bertanee do jejího kutlochu.
"Bertaneo, kde je sakra Benny!" Zařvala.
"Kyro, vrátila ses." Oznámila jí Bertanea závažnou informaci.
"Bertaneo!" Kyra vztekle nakopla stůl.
"Ano, tak se jmenuju." Kývla Bertanea.
"A kde je Benny?" Zeptala se Kyra.
"Někde s Natem." Usmála se jako sluníčko.
"Nezajímá mě s KÝM. Ale KDE ty skopová hlavo!" Zařvala Kyra.
"Kyro, tvé chování není vůbec pěkné." Sdělila jí Bertanea opět záživnou informaci.
"JENŽE. MNĚ. TO. JE. ÚPLNĚ. JEDNO!" Zařvala Kyra.
"Kyro, bylo by dobré, kdyby ses uklidnila." Upozornila Bertanea.
"Jděte fakt všichni doprdele!" Vyštěkla Kyra, odešla a ve dveřích se minula s Henrym. "Uhni!" Vykřikla a Henry rychle uhnul. Naštvaně začala odcházet k neoznačeným dveřím a doufala, že tam Benny je. O něco méně doufala, že tam bude ten tajemný Nate, u jehož jména se Bertanea vždycky usměje. Třeba je to jen její milenec, proto se usmívá. Kyra se při té myšlence ušklíbla. Otevřela težké dveře a pochopila, že to Bertanein milenec nebude. Okouzlující nájemný vrah. Přesně takový byl Nate. Zvedl hlavu a prohlédl si mě. Benny tam nebyl.
"Kde je Benny?" Zeptala jsem se. Zasmál se. Zkoumavě jsem si ho prohlédla. "Tak kde je?" Zopakovala jsem výhružněji.
"Kde by měl být?" Zasmál se znovu.
"Na to se ptám." Zavrtěla jsem hlavou.
"Jenže já tu nejsem od toho, abych ti to sděloval." Konečně se nesmál.
"A já tu nejsem od toho abych se starala jestli žiješ nebo ne takže..." Vytáhla nůž a přiložila mu ho ke krku.
"Kde je?" Zeptala se nálehavě.
"V prdeli." Odpověděl Nate a nůž od sebe odklonil.
"Ptám se kde je?" Znovu mu nůž přiložila ke krku.
"Přestaneš mě už otravovat?" Zvedl se a nůž naprosto ignoroval.
"Pokud mi řekneš kde je Benny tak jo, přestanu." Ušklíbla se Kyra.
"Tak ho jdi najít, ty spasitelko světa." Odfrkl si.
"Máš pravdu, půjdu." Kývla Kyra, obešla ho a vrazila do vedlejší místnosti.
&
Omlouvám se že kapitola je až teď, že je o ničem, je tak krátka atd. Ale neměla jsem čas a právě teď nestíhám. Děkuju za přízeň <3