"Jmenuju se Mackanzie Bain a zabil jsem Bertaneu Styffotnovou." Prohlásil. Zopakoval to už minimálně po desáté. Stál na kraji útesu a pevně se díval dolů, jakoby se chystal skočit.
"Jmenuju se Mackanzie Bain a zabil jsem Bertaneu Styffotnovou." Zopakoval znovu. Zavřel oči a vdechoval studený vzduch.
"Nacvičuješ si rozhovor pro tisk?" Přerušil ho známý hlas. Mack se otočil. Blížil se k němu průměrně vysoký blonďák, který měl hnědozelené oči a výrazné obličejové rysy.
"Jenže si ji nezabil." Podotkl Terrence Steelan. Mack se zamračil.
"Jak to myslíš?"
"Nezabil si jí." Zopakoval.
"Snad vím, co jsem udělal!" Vyjel Mack vztekle.
"Byl tam přece ten chlap." Upozornil Terry. Rty mu neustále škubaly do mírného úsměvu.
"Nezabil si jí." Opakoval pořád dokolečka.
"Ten chlap?" Mack se pokoušel se rozpomenout.
"On tě odtáhl pryč. Nezabil si jí."
Nastalo ticho. Stáli tam, proti sobě, na útesu, Mack jen krůček od smrti. Rozklepala se mu brada.
"Jaktože jsme teda venku?" Zeptal se po chvíli. Terrence neodpověděl.
"Jaktože nás pustili ven?" Dotíral dál. Terrence stále mlčel. Pak se ozval smích.
Zčista jasna se tu objevil vysoký hnědooký brunet. Smál se, díval se na Macka a vrtěl hlavou.
"Kurva, Macku," oslovil ho, "tys to vážně podělal."
Mack i Terrence se svorně zadívali na nově příchozího Robina Wilsona. Jeho smích byl chladný a neupřímný. Přestal se smát a jen se na Macka díval.
"Zklamal si nás. Zklamal si mě. Myslel jsem si, že jsi jiný, ale jsi stejné štěně jako ostatní a nic nedotáhneš do konce." Prohlásil Robin. Terry se díval na Macka, přikyvoval Robinově slovům a poškleboval se. Mack se rychle začal hájit.
"Ale... Já nemohl. Chtěl jsem to dotáhnout do konce, ale nemohl jsem. Ten chlap!" Vykřikl zoufale.
"Jaký chlap?" Opáčil Robin a vzápětí si odfrkl. "Jsi jen obyčejná nula."
"Nicka." Přidal se Terrence.
Najednou se tu objevil další člověk. Nepřirozeně nízký, lehce kudrnatý špinavý blonďák s hnědýma očima.
Byl celý od krve. Klepal se, brečel, oblečení měl potrhané a na hlavě měl obrovskou ránu z které mu proudila krev a zaslepovala pravé oko.
"V-vidíš, jak mi je?" Promluvil William Beily. "V-vidíš, c-co jsi způsobil? T-to všechno je k-kvůli tobě, Mackanzie. Kvůli t-tobě."
Mack od něj odvrátil hlavu a otočil se k nim zády. Zjistil, že začíná brečet. Pohledem rozmazaným od slz se podíval na ostré skály, na které hodlá skočit.
"Jsem větší hrdina než ty, Macku." Ozval se nový, ale i tak známý hlas. Mack se otočil. Příliš nízký, blonďatý Korry Stener najednou stál vedle nich a propaloval ho pohledem.
"Chtěl jsem vám pomoc a tak jsem se nabídl, že umřu jako první. Ty ses rozhodl zahrát si na hrdinu a všechny nás osvobodit, ale kvůli tvému sobectví jsme teď v problému všichni." Prohlásil. Mack začal vrtět hlavou.
"Ne... Já... Prosím... Já si na nic nehrál... Já jen..." Odmlčel se. Nevěděl co by řekl.
V tu chvíli se vedle nich zhmotnil poslední člověk v podobě Aidana Lombera. Dokonalý, bezchybný, perfektní zelenooký brunet Aidan Lomber se tvářil jako vrah. A taky jím byl.
"A právě za to tě teď hodíme dolů." Zavrčel Aidan a rozešel se k němu jako první. Ostatní kluci, včetně těžce zraněného Willa ho následovali.
"Já jsem nechtěl... Prosím..." Mackovi to nebylo nic platné. Pět rukou ho strčilo z útesu dolů. A on jen padal.Mack sebou trhl a vzbudil se. Hloupý sen, napadlo ho. Naštvalo ho, že se mu zdají takové věci. Štvalo ho, že je teď plný pochybností. Vážně mu vyčítají, že to nezvládl? Že to vůbec udělal? Vážně je zklamal?
Zvedl se na nohy a zadíval se na klidně spícího Williama. Skoro ho zabolelo, když si vzpomněl, v jakém stavu se mu zjevil ve snu.
Potřebuju s někým mluvit.
Ač nevěděl, co ho k tomu vede, nebo proč něco takového vůbec dělá, otevřel dveře do Kyřinýho pokoje. Jak očekával, ležela v posteli a spala.
Potichu za sebou dveře zase zavřel a prohlédl si ji. Na jednu stranu ji nechtěl budit, ale na druhou vážně hodně chtěl.
"Kyro?" Zašeptal a mírně jí zatřásl s ramenem. Mírně se posunula, ale oči měla pořád zavřené.
"Kyro." Řekl normálně a znovu s ní zatřásl. Otevřela oči.
"Macku?" Zareagovala překvapeně. Najednou se zastyděl. Uvědomil si, jak hloupý důvod má k tomu, aby ji budil.
"Já jen..." Zajíkl se. Zavrtěl hlavou. "To je jedno. Promiň. Spi." Rychle se otočil a hodlal se co nejrychleji klidit pryč. Ale Kyra se zvedla a chytla jeho ruku.
"Macku, co se děje?" Zeptala se.
"Jak říkám... Nic. Zapomeň na to."
"Macku..."
Natáhla se k vypínači a rozsvítila. Mack tam stál, na sobě jen trenky, rozcuchané vlasy a šokovaný výraz.
"Sedni si." Pobídla ho Kyra a ukázala na židli u stolu. Mack se rozešel, ale místo na židli se posadil na postel.
"Já měl sen, Kyro." Začal. Kyra se zprudka nadechla.
"Než něco řekneš, nejsem blázen. Vím že je to jen sen. Ale donutil mě přemýšlet." Odmlčel se. Kyra si sedla vedle něj a pohladila ho po rameni. On se jí podíval do očí.
"Podělal jsem to, žejo?" Zašeptal.
"Macku," oslovila ho Kyra. Mack ale zavrtěl hlavou.
"Chci slyšet pravdu." Řekl nekompromisně. Kyra ho palcem pohladila po tváři.
"Tak jo. Ano, podělal si to. Podělal si to co se týče jejího chování k tobě a nejspíš i co se týče jejího chování k ostatním klukům." Odmlčela se. "Ale když to vezmu jen z mého pohledu, tak jsem na tebe hrdá. Vážně jsem." Usmála se. Mack zavrtěl hlavou.
"Není proč. Robin to v tom snu sám řekl. Nic jsem nedokázal. Nedotáhl jsem to do konce."
"Takhle to nesmíš brát." Zavrtěla Kyra hlavou.
"Kyro, prosím." Zamumlal. "Nebuď na mě tak hodná."
Mlčela. Mlčela a jen se mu dívala do očí. Mack ten pohled dlouho nevydržel a sklopil hlavu.
"Korry řekl že teď kvůli mě budou mít problémy všichni."
"Byl to sen, Macku." Opáčila Kyra.
"Jsem si jistý že měl pravdu."
"Macku..."
"Pak mě shodili dolů. Shodili mě dolů z útesu, kvůli tomu co jsem udělal. Jaký jsem sobec. Jaké jsem zvíře."
"Macku!"
Prudce ho objala a on to už nezvládl. Roztřásl se a oči se mu zalily slzami.
&Zdravím :-) doufám že se vám moje dnešní kapitolka líbí, třeba mně se líbí moc :-D #noego
Každopádně bych vám moc byla vděčná za ohlasy, protože se mi pak víc chce něco tvořit... myslím že všichni z vás kdo píšou to moc dobře znají :-) takže byste byli hodní, kdyby jste se k tomu jakkoli vyjádřili :-D pozitivně, kriticky.... těším se na vše :-D :-)
ČTEŠ
Neprávem zajatí 2
Horor"Pro mě už je možná pozdě, ale pro vás být nemusí. Ale pokud se rozhodnete neudělat nic... Tak je teď už pozdě pro nás všechny bez rozdílu." Tato knížka je volné pokračovaní na Neprávem zajatí :)