"Jak to myslíte?"
Sledovala jsem její obličej zkřivený šklebem. Dveře se otevřely a dovnitř vešel Nate. Ignorovala jsem ho.
"Jak to myslíte?" Zopakovala jsem.
"Kyro," ušklíbla se Bertanea významně a pak se otočila na Natea.
"Co se děje?" Zeptala se popuzeně. Nate došel až k ní, dal jí do ruky zalepenou obálku a něco jí zašeptal do ucha. Bertanea se zatvářila překvapeně.
"Skutečně? Tak to já si to otevřu ve své síni na otevírání dopisů." Bertanea natěšeně poskočila a zajímavým stylem odběhla pryč.
Nate se otočil na mě.
"Zdravím tě, Kyro," usmál se.
#
Netrpělivě podupával nohou. Gerard byl dost neklidný i bez toho, že měl prostřelenou ruku. Teď byl přímo nepříčetný.
"Uklidni se." Doporučil Roger.
"Ty mi nebudeš říkat, co mám dělat, Rogere. Tvoje práce je znásilňovat ty kluky, a nikdo tě přitom nestřílí do rukou. Takže ty na mě vůbec nemluv." Odsekl Gerard. Roger se ušklíbl.
"Závist je svině co?"
Gerard zařval, vyskočil a vrazil Rogerovi pěstí. Roger přepadl přes židli a zůstal ležet na zemi. Vypadal šokovaně.
"Gerarde, uklidni se." Ozval se Henry. Seděl na židli u okna a kouřil. Sledoval ho nechápavým pohledem.
"Ty drž hubu. Nedokázal bys toho kluka ani zabít." Ušklíbl se Gerard.
"Taky se mi to vyplatí. Nikdo mi neprostřelil ruku." Henry úšklebek opětoval. Gerard bouchl do stolu zdravou rukou.
"Ten kretén!" Zaječel.
"Gerarde..." Ozval se Peix. Peix byl jeho parťák ve staré klinice pro holky.
"Ještě mi řekni že to není pravda. Kretén mrňavej, nakráčí si sem z agentury WER a myslí si, že tady může všechno. Nejradši bych mu zakroutil krkem." Vyjádřil Gerard svůj názor.
"Moc dobře víš, že přesně to udělat nemůžeš. Tak se v tom přestaň šťourat, Gerarde." Protočil Henry očima.
"Po kolikaté ti to budu muset říct, Henry? Drž hubu!" Zaječel Gerard a znovu bouchl do stolu.
#
Kluci seděli na zemi a dívali se na obrázek, který Korry črtal na papír. Uměl z nich nejlíp kreslit. Tvářil se soustředěně, když zakresloval vězení a mučící místnosti do plánku kliniky.
"Nevíme vůbec nic o severním křídle týhle kliniky." Zabrblal Robin, prohlížející si plánek.
"Já si prostě myslím, že bychom to měli říct Kyře." Začal otravovat Malkie. "S takovejma věcma, jako zjistit jak to vypadá v severním křídle by si poradila líp než my."
Všichni si povzdychli. Od začátku tušili, že se k tomu Malcolm postaví takhle, a že nebude souhlasit s tím, že o tom Kyře neřeknou. Že ale bude brojit až tak hodně neočekával nikdo.
"Ale na jednu stranu v tomhle má Malkie pravdu." Dovolil si poznamenat Jill. Benny ho sežehl pohledem tak zničujícím, že raději už zůstal ticho.
"Malkie, prozatím do toho Kyru vážně netahej." Snažil se Chris o nemožné, a to učinit přítrž Malcolmovým otravným poznámkám ohledně toho, jak by se Kyra hodila.
"Fajn. Já jen dost dobře nechápu proč, to je celé." Odsekl Malkie a trucovitě si všechny prohlédl.
"Podívej, Malkie." Ujal se slova Benny. "To, že spolu vy dva šukáte je jedna věc, ale tohle je věc druhá. Zkus do sebe tyhle dvě věci nemíchat a všem bude hezky na zemi." Ukončil svůj příspěvek do diskuze Benny a prohlédl si ostatní. Malkie protočil očima.
"Jen tak pro informaci, já s Kyrou nešukám, a -"
"Tak to už mou pozornost nemáš vůbec. Těšilo mě, čus." Ušklíbl se Benny. Terry se dost nevhodně zasmál. Jill ho šťouchl do žeber.
"Jdi doprdele, Benny." Malkie se zvedl a odkráčel do ložnice Kyry. Práskl za sebou dveřmi.
"Tak můžeme nerušeně pokračovat." Zasmál se dobře naladěný Benny a podíval se na Korryho. Korry už nekreslil. Tužka se válela kus od něj, kam se odkutálela, když ji odložil. Díval se na Bennyho skoro až nadřazeným pohledem, což Bennyho překvapilo a tím spíš u Korryho.
"Benny..." Začal Chris. Zklamaně si ho prohlížel.
"Ty řeči o tom, že se máte vzájemně respektovat a držet pospolu odjely na dovolenou?" Zeptal se.
"Promiň, Chrisi," odpověděl Benny a zvedl se na nohy. Jeho hlas nezněl lítostivě ani trochu. "Ale tohle je osobní." Otočil se a odešel pryč.
Chris se plácl do čela.
"To je přesně to, co jsem nechtěl. Nemůžeme takhle odcházet jednotlivě." Rozhlédl se po všech. "Běžte někdo za ním, já na to nemám sílu."
Rozhlédl se po všech. Nikdo se ale neměl k tomu, aby se obětoval. Povzdychl si.
"Terry?"
"To víš žejo."
"Macku?"
"Ne."
"Jille?"
"Ani náhodou."
"Robine?"
Ticho.
"Robine?"
"Dobře. Já jdu."
Robin se zvedl a odešel za Bennym.
Chris vděčně kývl a koukl se po ostatních.
"Macku, ty jdi za Malkiem."
"Já? To snad nemyslíš vážně."
"Prosím."
Mack se celý vytočený zvedl a odešel.
#
Dívala jsem se na Natea a nebyla si jistá, co mám říct.
"Ahoj." Odpověděla jsem to nejjednoduší, co jsem mohla. Zasmál se.
"Ty jsi neuvěřitelná." Ušklíbl se. Povzdychla jsem si.
"Nate já... Děkuju. Děkuju ti za Macka." Vypadlo ze mě nakonec.
"Vůbec mi neděkuj. Neudělal jsem to kvůli Mackovi. Šel jsem si za svym." Ušklíbl se znovu.
"To je jedno. Nebýt tebe, byl by mrtvý."
Nehodlala jsem to nechat jen tak.
"To je možná pravda, ale jak říkám. O Macka vůbec nešlo." Opáčil.
"Ostatní lidi by řekli nemáš zač a nechali to bejt." Vyčetla jsem mu.
"Tak tedy nemáš zač."
"Jsi taky neuvěřitelnej."
Zasmál se. "Kyro..."
Podívala jsem se na něj. Přitahoval mě, ač jsem si to odmítala připustit. Vůbec jsem se v něm nevyznala a byla z něj každým dnem zmatenější. Zavrtěla jsem hlavou.
"Měla bych se vrátit ke klukům." Řekla jsem nakonec. Přikývl.
"To bys měla. Bertanee zrovna přišel dopis o dodávce nových střelných zbraní." Řekl tónem, jakoby oznamoval, že nakoupil rohlíky a chleba. Vyděšeně jsem se na něj podívala.
"To byl vtip." Zasmál se. Pak se smát přestal. "Ne, nebyl." Dodal. Zasmála jsem se a zavrtěla hlavou.
"Vážně jdu." Řekla jsem.
"To jdi." Souhlasil. Ani jsem se nehla. Jen jsem stála a pořád na něj zírala.
"Co je?" Zasmál se.
"Proč mi to říkáš?" Zeptala jsem se.
"Co?"
"O těch zbraních. Proč mi to říkáš? Proč si mi tenkrát pomohl s tím Bennym? Jsi přece od Bertaney." Vypadlo ze mě něco, z čeho jsem byla zmatená už příliš dlouho.
Ale on se jen smál.
"Jak jsem řekl. Jdu si za svym."
&
Mrzí mě že to zase trvalo měsíc než se to tu objevilo, jsem vážně kus krypla ale věřím že na to si už tu všichni zvykli :-D velmi by mě potěšili nějaké ohlasy :-)
ČTEŠ
Neprávem zajatí 2
Horror"Pro mě už je možná pozdě, ale pro vás být nemusí. Ale pokud se rozhodnete neudělat nic... Tak je teď už pozdě pro nás všechny bez rozdílu." Tato knížka je volné pokračovaní na Neprávem zajatí :)