Zmlkl hned, jak se začaly otevírat dveře. Podle nepříjemného šouravého zvuku jim pomalu došlo, že se blíží Bertanea ve své kabině.
Terrence automaticky sáhl po pistoli, kterou měl položenou vedle sebe.
"W-Wille..." zašeptal Lonnie téměř neslyšně. Will ho k sobě přitiskl ještě pevněji.
"HENRY!" Zaječela Bertanea mocně. "Ta kabina je zase rozbitá! Proč se vůbec nezastavuje?!" Bertanea začala zběsile mačkat tlačítko pro zastavení, které nereagovalo.
"Bertaneo, ta kabina nejede ani rychlostí půl metru za sekundu, nemyslím si, že to je až tak závažný problém!" Ječel Henry, který se zamotal do napnutých provazů, co kabina nechávala za sebou.
"Chci abys to okamžitě vyřešil!" Bertanea začala důrazně ťukat na okna kabiny. Henry luskl prsty a šest stráží se rozběhlo, postavili se před kabinu a pokusili se ji zastavit vlastními těly.
"Vy jste fakt nemožnýýý!" Bertanea zahoukala a předvedla piruetu v kabině, čímž se kabina podivně zakymácela a smetla jednoho ze stráží na zem.
Terrence sklopil hlavu, aby nebylo vidět jak se směje. Will si přitáhl Lonnieho ještě blíž k sobě.
"Přijde Kyra." Zašeptal Lonnie, tak aby to slyšel jen Will. "Přijde Kyra, přijde Kyra, přijde Kyra." Opakoval stále dokola, aniž by dělal přestávky pro nadechnutí. Will o jeho větě začínal pochybovat víc a víc každou vteřinou. Začínal se přiklánět k Terrymu názoru, že Kyra nepřijde. Pevně Lonnieho objal a snažil se ignorovat jeho šeptání, které ho iritovalo a děsilo zároveň.
"Vycházím!" Zaječela Bertanea naprosto scestnou informaci. Zvláštním způsobem vylezla ze dveří kabiny a prohlédla si okolní dění. Nejprve ji pohled padl na toho mrtvého kluka z osmičky. Při pohledu na něj se ušklíbla.
Zvedla oči a přes Terrence a Willa, co byli naprosto klidní, skoro až rezignovaní, svůj pohled přesunula na rozklepaného Lonnieho se zakrvácenou nohu.
Rozhodla se ho dorazit.
"On je..." Začala.
"Lonnie Stewart, skupina 7." Zabrblal Henry.
Will úplně cítil, jak se Lonnie napjal. Přál si, aby mu mohl nějak pomoc, ale zároveň pociťoval i strach sám o sebe.
Bertanea se k nim přiblížila pomalým krokem. Sehnula se a prohlédla si Lonnieho zblízka. V očích měl prázdný, rezignovaný výraz a na obličeji zaschlé slzy. Bertanea už moc dobře uměla rozlišovat pohledy umírajících, co bojují, a umírajících, kteří už jsou se smrtí smíření. A tenhle kluk už dobojoval. Rozjetá Bertanea ale potřebovala rozptýlení.
"Mohla bych tě prostě zastřelit." Prohlásila.
Will se podíval na Lonnieho, jak to zvládá. Stiskl mu ruku a doufal, že mu to dodá potřebnou odvahu. Lonnie se díval na Bertaneu a nepociťoval strach, aniž by chápal proč. Po vší té době a bolesti jen doufal, že ho opravdu prostě jen zastřelí.
"Ale všichni víte, od čeho tyto kliniky byly dříve." Řekla Bertanea. "Zjištění, kolik toho jaký člověk vydrží." Usmála se.
"Jsi na řadě, Lonnie."
#
Přejížděl jí rukou po rameni a druhou si pohrával s jedním pramenem jejích vlasů. Ona se najednou posadila, přehodila kolem svého nahého těla deku a zvedla se.
"Tohle se nemělo stát." Bylo první, co řekla.
"Kyro, no tak." Nate se nadzvedl do pololehu. "Vždyť se nic tak strašného nestalo." Pokoušel se udělat situaci jednodušší.
"Kriste pane... Ti kluci jsou někde zavřený a já s tebou prostě vlezla do postele!" Naštvaně si strkala vlasy za uši a postupně zvedala ze země svoje oblečení. Nate zvedl obočí.
"No, Kyro, já jsem ti říkal, že -"
"Ne, zmlkni, Nate. Ty pracuješ pro Bertaneu. Je mi jasný proč jsi to udělal." Naštvaně se začala oblékat.
"Kyro, nebuď směšná." Zabrblal.
"Cože jsem?" Začala se psychopaticky smát. "Ty jsi mě naschvál odvedl jí z cesty!"
"To doufám nemyslíš vážně." Nate nevěřícně zakroutil hlavou.
"Myslím, Nate." Už oblečená si dala vlasy do culíku.
"Šlo o sex, o nic jiného. Nevím co v tom hledáš." Zabrblal Nate a otočil se na druhý bok, kde na ni neviděl. Kyra protočila očima. Vyšla ven a práskla dveřmi. Nate naštvaně sebral svou vysílačku ze stolku a pustil si posledních pár zpráv, které neslyšel.
"Do hajzlu." Řekl Nate prázdnému pokoji.
#
Gerard čenichal po chodbách kliniky. Byl neuvěřitelně naštvaný a vydeptaný. Ten kluk z osmičky utekl, přímo jemu před nosem. A bylo jasně že se teď ukrýval někde v klinice.
Gerard ho musel najít. Potřeboval ho najít. Potřeboval si vybít zlost na někom slabém a bezbraném. Každým krokem se v něm zvedala touha někoho zabít.
Měl vztek i na Peixe s Rogerem, připadali mu neschopní. Kdyby je za tu hodinu, co je tam drželi, jednou pohladili bičem po rameni, skoro by se to blížilo k pravdě. I když byl Peix Gerardův dlouholetý kolega, Gerard si myslel, že měla Bertanea do svého týmu zasadit pouze schopné jedince. Takhle se tu bouřilo všechno - zaměstnanci, velitelky skupin a i ti samotní kluci. Potřeboval toho uprchlého kluka najít, aby mu dal lekci.
Napadlo ho to, jen tak náhodou. Šel kolem skladu s polorozpadlými dveřmi. Bertanea už dávno používala jiný.
Prudce otevřel dveře a pro začátek nakopl nějaký kbelík. A pak spatřil schoulenou postavu, která se zdánlivě nehybně krčila pod stolem.
"Hra skončila, panáčku." Gerard se zašklebil.
Ten blonďák byl mladý a neuvěřitelně pěkný. Díval se na Gerarda a v očích mu zhasla naděje. Ta kuráž, kterou měl, když začal utíkat se svým kámošem, z něj najednou opadla.
"Tak pojď sem." Zabrblal Gerard.
Kluk se pomalu zvedal a Gerard vytáhl pistoli, aby ho trochu popohnal.
"Dělej." Namířil na něj.
Kluk se pomalu potácel mezi kbelíkama směrem k němu. Gerard netrpělivě mlaskl a otočil se, protože hledal nějaká pouta. V tu chvíli kluk využil své šance. Skočil na něj.
Gerarda to tak překvapilo, že hned stiskl spoušť, střela ale letěla do prázdna. Blonďatý kluk ho povalil na zem, ale Gerard rychle zahodil pistoli a silnýma rukama kluka svalil a dostal se nad něj. Vrazil mu pěstí, několikrát za sebou. Kluk, s obličejem plným krve zůstal v bezvědomí ležet.
"Nejradši bych tě zabil teď hned, ty malá svině." Prohlásil. "Ale budeš se hodit k něčemu lepšímu."&
✌🏻 Hi.
Kapitola není o tolik dřív, jak jsem doufala, že bude, ale tak snad jste to ještě z knihovny nesmazali (i když bych se asi nedivila.)
Další kapitola by dřív být mohla.
Každý ohlas, především komentář, mě moc potěší. ☺️
DominiqueDom 🤙🏻🤷🏻♀️
ČTEŠ
Neprávem zajatí 2
Horror"Pro mě už je možná pozdě, ale pro vás být nemusí. Ale pokud se rozhodnete neudělat nic... Tak je teď už pozdě pro nás všechny bez rozdílu." Tato knížka je volné pokračovaní na Neprávem zajatí :)