Neprávem zajatí 2

13. Nechoď pryč

Když do místnosti vrazila nízká bruneta, výjimečně to potěšilo naprosto všechny.
"Díky bohu!" Mack se zvedl a prudce ji objal. Kyra zamrkala. "Co se stalo?" Zeptala se. "Nic zvláštního." Odpověděl Robin a zvedl se taky.
"Málem sem zešílel." Vysvětlil Mack.
"Macku..." Kyra se na něj usmála. "Pustíš mě?" 
"Jasně, promiň." Mack ji pustil a rozhlédl se po ostatních.
"Je všem dobře?" Zeptala se Kyra.
"To asi nikomu." Zabručel neustále nepříjemný Aidan. Kyra kývla hlavou. Musela připustit, že je to pravda, tak otázku upravila. "Je někomu fakt hodně zle?" Zeptala se.
"Lonnie." Zašeptal Korry, sedící u Lonnieho. "Zvrací krev." Vysvětlil.
Kyra si sedla vedle Korryho a dotkla se vysokého blonďáka, kterému bylo viditelně špatně.
Za Kyrou vešel Benny a rozhlédl se po všech.
"A ty jsi byl jako kde?" Vyprskl Aidan. 
"Bertanea mě chtěla rozdrtit kamenem kocourku." Mile se na něj usmál Benny.
"Cože?" Podivil se Terrence.
"Má tam přivázanej obrovský balvan na provaze," zvedla hlavu Kyra, než se začala opět věnovat Lonniemu.
"Nebýt Kyry tak by mi to rozdrtilo žebra." Zabrblal Benny.
"Nebýt Kyry jo? Kdopak tu změnil názor?" Nepřestal rýpat Aidan.
"Jestli to tak moc chceš Aidane, můžu ti taky rozdrtit žebra. Ani k tomu nebudu potřebovat balvan." Otočil se na něj Benny a přejel ho hnusným pohledem. Aidan se zvedl, čímž převýšil Bennyho skoro o půl hlavy.
"Ty mi tady jako budeš vyhrožovat, Rawle?" Vyprskl Aidan a naježil se jako rozzuřená kočka.
"To by mě ve snu nenapadlo." Ušklíbl se Benny.
Aidan si odfrkl a tím pro něj spor nejspíš skončil. Znovu mocně usedl na zaprášenou zem a působil ještě povýšeněji než kdy jindy. Nápadně v tu chvíli připomínal Bertaneu.
Benny se rozhlédl po ostatních, jestli ještě někdo hodlá vyvolat spor, ale nikdo se k tomu neměl. Robin se odmítavě stáhl ještě dál od něj, aby dal najevo, jak moc je mu celý jeho příběh ukradený. Korry si ho nevšímal a starostlivě si prohlížel Lonnieho, který ze sebe občas vydal dávivý zvuk a pak vykašlal krev. Chris si se zaujetím prohlížel Aidana, jako by hledal nějaký kousek nedokonalosti na jeho obličeji. Jill měl zavřené oči a vypadalo to, jakoby spal. Hlavu měl opřenou o Malkieho hlavu. Malkie nespouštěl oči z Kyry, jakoby měl strach, že zase zmizí a nechá ho tam. Mack si opíral čelo o mříže tak silně, že mu na kůži vznikaly otlačeniny. Bylo slyšet, jak nepravidelně dýchá. Will seděl na zemi a klepal se, s pohledem vytrvale upřeným do země. Rukama si objímal kolena a občas si jimi přejel po svých popáleninách, přičemž pokaždé bolestivě semkl rty. Terry byl na nohou a díval se pořád na Bennyho, jakoby očekával že třeba vykřikne "apríl." Nic takového se ovšem stát nemělo.
"Mám žízeň." Zachrčel Lonnie. Zvedl hlavu a podíval se Kyře do očí. "Chci se napít." Zašeptal.
"Jo, jasně, samozřejmě!" Vyhrkla Kyra a zvedla se, rozhodnutá vyhovět jeho přání co nejrychleji. Vrazila do Terrence, který dál stál jako socha a vyběhla ven.
"Nechoď pryč!" Vykřikl hystericky Korry. Jill se trhnutím probudil.
"Musím mu sehnat vodu!" Opáčila Kyra neméně hystericky.
"Kyro, prosím..." Korrymu se třásl hlas a chvíli to vypadalo, že se co nevidět rozbrečí.
"Korry," začal Malkie svým konejšivým hlasem. Kyra se pousmála. To bylo pro Malcolma typické, napadlo ji. Otočila se a vyběhla ven, aby našla již zmiňovanou vodu. Malkie se posunul blíž k němu a chtěl se ho dotknout, což Korryho vyděsilo asi tak milionkrát více.
"Ne!" Zakřičel a škubl sebou už ve chvíli, kdy se Malkieho ruka ocitla asi tak deset centimetrů od něj. Odskočil od něj a přilepil se ke zdi. Začal se klepat a nedůvěřivě si Malcolma prohlížel.
"Já ti neublížím, Korry." Prohlásil Malkie a raději se už k němu nepřibližoval. Býval by si jeho důvěru pomalu získal, kdyby si Aidan posměšně neodfrkl.
"Připadá ti to vtipné?" Obrátil se na Aidana Terrence.
"Promiň ale ten kluk to přehrává." Protočil Aidan očima.
"Cože?" Zvedl Terry obočí.
"Ty ses mu omluvil?" Zapojil se se smíchem do hovoru Benny.
"Zavři hubu!" Zařval Aidan, zvedl se a rozmáchl se pěstí po Bennym. Benny se vyhl a začal se smát.
"Aidane..." Napomenul ho Chris. Aidan se agresivně otočil na Chrise, čímž způsobil to, že se Benny s Terrencem museli posadit, jinak by se udusili smíchy.
"Můžeš držet hubu?!" Zařval Aidan Chrisovi do ksichtu. V tu chvíli se otočil Mack a vrazil Aidanovi pěstí tak silně, že se skácel na mříže. Aidan zůstal ležet na zemi a vypadalo to, že má vyražený dech.
"Já tyhle lidi prostě nemusim." Okomentoval Mack svůj náhlý čin.
"Macku..." Chris zavrtěl hlavou.
"Mackanzie..." Přispěl se svojí troškou do mlýna i Terry, kterému škubaly koutky u úst. Mack protočil očima.
V tu chvíli se znovu otevřely dveře.
"Kyro!" Vyhrkl Malkie a vyskočil na nohy.
"Kyro?" Ozvalo se. Všem zatrnulo, když dovnitř nakráčela Bertanea.
#
Kyra natočila vodu do pet lahve a vyšla ven na chodbu. Vypadala liduprázdně.
"Kyro?" Ozvalo se zničehonic. Zmateně se otočila a svěsila ramena, když viděla nově příchozí.
"Stefany. Co chceš?" Vyjela okamžitě. Stefany protočila očima.
"Kam jdeš?" Vyslovila první, co její jednoduchý mozeček dokázal vyprodukovat.
"Kam bych asi tak šla." Tentokrát pro změnu protočila očima Kyra. "Jdu za svojí skupinou, když jim nedáte blbej den klid." Sežehla ji tím nejošklivějším pohledem, na jaký se ve svém unaveném rozpoložení zmohla a rozešla se po schodech dolů.
"Počkej!" Vyhrkla Stefany a ťapala vedle ní. Kyra se nezastavovala.
"Kyro!" Zavolala Stefany. Opět si jí nevšímala.
"Je to důležitý!" Vypískla Stefany. Kyra si povzdychla a zastavila se. Vydrž, Lonnie.
"Tak co je? Nemám teď čas!" Zařvala Kyra. Stefany ji doběhla svými pajdavými kroky.
"Ty znáš Gerarda viď že jo?" Ušklíbla se Stefany.
"Tak o tomhle se bavit nebudu." Zabrblala Kyra a běžela zase dolů. Stefany s ní ale vytrvale držela krok.
"Neměli jste spolu nějaký problém?" Zasmála se Stefany. Poprvé za celou konverzaci s Kyrou měla pocit, že má navrch a hodlala si to náležitě užít.
"Ukaž mi na člověka s kterým jsem tu ještě neměla problém." Protočila Kyra očima. "Nech mě být, Stefany." Dodala a seběhla poslední schody dolů.
"Jak myslíš." Zašeptala Stefany.
&
....
Po té nekonečné době opravdu nevím co napsat, protože na tohle snad ani slova nestačí. Úplně to vyšumělo na šííííílenou dobu, nevím co mám říct. Mám pocit že obyčejná omluva nestačí, ale můžu to snad zkusit. Omlouvám se strašně moc za to, že díl je až teď a pochopím, že už to asi nikdo ani nebude číst, po té době. Ale kdyby přece někdo, tak to vypadá že NZ je zpět v plné síle! Omlouvám se za nedostatek Bertaney v tomto díle, následující to napraví. Potěšíte mě komentářem, že máte stále chuť to číst, protože vy jste důvod, proč mám chuť to psát. Opravdu OBROVSKÁ omluva, vymyslete si pro mě trest, protože moje absence je ostudná a neprominutelná.
Stydím se 😳😔