Inviolable

4.Kapitola/Pochopení?

Koukám do stropu, už ani nevím jak dlouho.Ještě teď vidím před očima  jak jsem ho  skoro zabila..svého nejlepšího přítele, člověka který pro mě znamená všechno na světě.Jsem zrůda.Ne. Za to nemohu já vždyť ani nemám jak bych to udělala.Říká se, když něco opravdu chceš stane se to ale jaksi mi nedošlo že tím mohu někoho zabít třeba i ty nevinné lidi kolem. Ta coura mohla klidně shořet.Usmála jsem se.Neměla bych takovéhle věci říkat, to ano, ale nenechám se od nikoho urážet.Převalila jsem se na druhý bok, měla jsem dobrý výhled ven z okna.Sledovala jsem hvězdy jak pomalu plují po obloze.Budík ukazoval 3:05 a já vztekle zavrčela.Už pět hodin tu jen ležím a koukám do stropu, když jsem nevyspalá jsem nervózní a protivná. 

Když jsme doběhli k autu stále jsem nebyla schopna mluvit.Celou cestu domů na mě Max mluvil ale já tupě zírala před sebe.Měl o mě velkou starost odvedl mě do pokoje stále se ptal zda jsem v pořádku atd. Po tak náročném dni jsem to nevydržela a začala brečet.Bylo toho na mě prostě moc.Ani vteřinu nezaváhal a hned si mě přivinul k sobě.Sedla jsem si na něj a schovala hlavu někde na jeho rameni a vzlykala dál.Pláč mě vždy rychle přejde ale vzlykám vždy ještě hodně dlouho po tom  co má poslední slza spadne na zem.Nevím jak dlouho jsme tam seděli ale po celou tu dobu jsem uvažovala co bych bez Maxe dělala, bojovala jsem s pocitem že ho mám ráda asi až moc.Pak mě zase napadlo vždyť je jako můj bratr, jako má rodina je zcela na místě že ho mám tak moc ráda.Pokaždé když se jen trošičku pohnul myslela jsem si že odchází tak jsem se vždy zaryla nehty do jeho trička.Bála jsem se být sama. A pak v jednu chvíli mě to napadlo. dávno nejsme děti, dlouho jsme se neviděli a oba se maličko změnili a já ho mám stále tak moc ráda ale začínala jsem být do něj zkrátka a jednoduše úplně zabouchlá.V tu chvilku mi bylo maličko trapně ale hned mě to zase přešlo, pocit viny byl v tu chvíli silnější.Pak už ale musel odejít aby se taky trochu vyspal.Neochotně jsem ho pustila a popřála mu dobrou noc.

Jop a teď stále ležím a nemohu spát.Posadila jsem se a hleděla na své ruce.Nebyli ničím výjimečné, prosetě ruce jako každé jiné.Dlouhé prsty s pečlivě upravovanými nehty které jsem měla nalakované v nádherném odstínu modré.

"Kéž bych znala odpověď." Zašeptala jsem do temnoty. Dívala jsem se na dlaně a myslela na to co se stalo.Na strom který hořel, na blesk a na chaos.Dívala jsem se na mou pravačku a myslela na oheň, na malé plamínky co mi tančili na ruce.A pak se to stalo.Ruka mi začala jemně  zářit.Nejdřív slabounce a pak to sílilo.

Po chvilce se na mé dlani objevil malý plamínek.Vůbec mě to nepálilo a plamínek trochu zesílil.Myslela jsem na oheň víc a víc a tím se plamínek zvětšoval dokud celá má ruka nebyla v plamenech.Byla jsem zděšená to ano ale víc mě to začalo fascinovat, začala jsem se rukou dotýkat na tváři ale oheň mi nic nedělal jen mě hřál.No, dotýkat se prostěradla nebo peřiny radši nebudu.Pomocí mysli jsem se zaměřila na to aby se plamen pomalu začal ztrácet a taky že se ztratil.

"Ó MŮJ BOŽE.." špitla jsem. Já se asi pomátla.Uvažovala jsem nad tím.Teď neusnu už nikdy a pak mě to napadlo.Když umím ovládat oheň tak co ostatní živly?Co takhle vzduch? Vyskočila jsem z postele, otevřela okno, zavřela oči a začala jsem se soustředit.Myslela jsem na příjemný letní vánek (Nechtěla jsem přivolat tornádo), nejednou jsem v celém těle pocítila vlnu energie, spíš možná magie.Oknem vtrhl dovnitř vítr a začal mi cuchat vlasy, jakoby si se mnou jen hrál.Otevřela jsem oči a zadívala se na kupku sena u boxů pro koně. Mávla jsem pravačkou a vítr okamžitě rozmetal seno po dvoře.Zabouchla jsem okno.Bylo to děsivé ale mě se to líbilo.Vodu a zem otestuji ráno, padla na mě únava.Zavrtala jsem se pod peřinu a víčka mi začala těžknout. Sice jsem přišla na to co dokážu ale stále to nevysvětlovalo ten blesk, tu bouři. Není možné abych vyvolala bouřku, i když po této noci je možné asi vše. Pak jsem už nadobro usnula.

                                                                                 -Ráno-

Po probuzení jsem se hned oblékla do krátkých kraťásků a uplého tílka.Seběhla jsem dolů a pustila televizi na nějakém hudebním kanálu.Jak už jsem říkala  miluju tousty proto jsem neodolala a rozhodla se že je udělám ke snídani.Pěkně jsem připravila stůl a zrovna ve chvíli kdy jsem do sklenic lila pomerančoví džus jsem zaslechla že už Max schází po schodech.

"Dobré ráno Cassie, jak jsi se vyspala?" Nebyla jsem schopná odpovědi.Na sobě měl jen trenky.Neměl nějak extra vymakanou postavu vlastně to byla úplně normální postava ale tak znáte to když se vám  někdo líbí tak se vám na něm líbí prostě všechno.Ano teď jsem přiznala že se mi líbí ale to nic neznamená..teda alespoň myslím, líbit se mi může kde co.Nechci pokazit kamarádství.Pak jsem se na tadyto blbé uvažování vykašlala a jen pozorovala jeho tělo.Kdyby tady byla má dobrá kamarádka Kate kterou jsem řadila také mezi jednu z mých nej nej přátel, určitě by na mě protočila oči že tady tak nestydatě zírám na  skoro nahého chlapa.

"Země volá Cassie.." Max stál přede mnou a luskal mi prsty před obličejem.

"C-co? Jo, vyspala jsem se fajn." Vykoktala jsem.

"To jsem rád." Usmál se a zasedl ke stolu a pustil se do snídaně.Poslouchali jsme písničky a zrovna hrála jedna od Rachel Platten jménem Fight song.Opravdu chytlavá.Chtěla jsem si ukousnout toustu když mě Max vzal za ruce.

"Pojď si vynahradit včerejšek."Usmál se na mě.Ráda bych se taky usmála ale z pusy mi trčela půlka nedojedeného  toustu.

"Jop, tadyto si nech tady..Neboj nikdo ti to nesní." Vytrhl mi toustík z pusy a hodil ho na talíř.Začal se mnou provádět taneční kreace.Bláznivě jsme se kroutili před televizí.Když písnička dohrála unaveně jsme padli na gauč a smáli se.

"Je mi líto jak se včera k tobě Miranda chovala.V noci jsem nemohl spát a stále na to myslel a vlastně jsem myslel na vše co se dělo.No, každopádně ještě jednou něco takového udělá a pustím jí k vodě." Ano, tuším snad pouze jednou měl vážný vztah který trval půl roku tehdy mi bylo asi 13 let.Ta dívka pro něj dost znamenala, moc jí miloval ale ona se začala chovat divně, stále mu psala a volala.Potom to už nevydržel a musel to ukončit jinak by se zbláznil.Potom už neměl chuť na normální vztah ale upřednostňoval vztahy na jednu noc. Trochu mě zabolelo u srdce jak nad tím teď přemýšlím.Miranda byla pro něj asi naděje ale když přišla na to že má dobrou kamarádku začala žárlit a vlastně se ukázala její špatná stránka kterou Max nenávidí.Ví že kdyby s ní byl stále by mu volala a dopadlo by to jako s tou první.

"Zapomeň na to, co se stalo stalo se.Jestli je to ta pravá není co řešit." Bohužel já nikdy nezapomínám, a až budu mít příležitost upálím jí na hranici, nebo někde  jinde to je fuk.

"Myslel jsme si to, že je ta pravá ale nechci být s někým kdo uráží tebe.Prostě se mi to nelíbí ." Pohladil mě po vlasech.To mi vyrazilo dech.Ano, připustila jsem si že k němu asi něco cítím, že se mi líbí a to vše ale stejně mi dokáže vyrazit dech. Párkrát jsem zamrkala.

"No, asi j-já se půjdu umýt." Vykoktala  jsem.Trochu jsem zrudla.Rychle jsem běžela nahoru aby mě neviděl.Ach jo, ach božeee! Nesmí to vědět, nesmí to zjistit že k němu začínám něco cítit.
Zašpuntovala jsem si vanu a nechala si jí napouštět.Mám důvod proč  se jít umýt, chci vyzkoušet zda umím ovládat i vodu.Vana byla už dostatečně napuštěná a já neváhala a vlezla do teplé vody.

________________________________________________________________________

Budu moc ráda za každý komentář a vote. Chtěla bych vědět jak moc se vám  povídka líbí tak mi to můžete napsat klidně do komentářů.
Jestli chcete můžete mě i sledovat, samozřejmě vás budu sledovat nazpět ;D.
Snad se vám další část bude líbit..:))